El Niño je klimatickým jevem, který se rozvíjí velmi pozvolna. Představuje náhlé oteplení, během něhož se změní proudění větrů i rozliv teplé vody v Pacifiku. Trvá většinou mezi devíti a dvanácti měsíci.
Pás teplé vody v rovníkové oblasti Tichého oceánu. Na snímku z 5. července je jasně viditelná teplá voda nahrnutá u pobřeží Jižní Ameriky. | foto: NOAA
Dopady, tedy vliv na počasí takřka po celém světě, jsou však citelné ještě dlouhou dobu po odeznění jevu a návratu do Neutrální fáze. Například extrémní teploty kulminují až několik měsíců po jeho konci.
El Niño: jak teplá fáze ENSO vzniká v Pacifiku a proč mění počasí ve světě |
Pro stanovení, zda skutečně nadchází fáze El Niño, slouží sledování teploty vod Pacifiku podél rovníku. Z dat v nejdůležitější zóně, označené Oblast Niño 3.4, následně vědci z amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA – National Oceanic and Atmospheric Administration) vypočítávají takzvaný Oceánský index Niño.
Čtyři očíslované zóny, které výzkumníci NOAA sledují. | foto: William M. Connolley, CC BY-SA 3.0
Potvrzením začátku El Niña je okamžik, kdy průměrné teploty za několik předešlých měsíců překročí třicetiletý průměr, a to nejméně o půl stupně Celsia. Od nich pak vědci dokážou přibližně odvodit nástup, sílu, ale i délku trvání celého jevu. Pokud však anomálie pozorují kratší dobu, jsou považované jen za výkyv Normální fáze.
Jak často se El Niño vrací
El Niño je jen jednou z částí komplexního cyklu El Niño – Jižní oscilace (ENSO), s čímž souvisí jeho opakování. Příchod jevu, přinášejícího extrémní počasí nejen v zemích na pobřeží Tichého oceánu, ale takřka na celém světě, je nicméně obtížné předpovědět.
Co je ENSO a proč je pro planetu zásadní: teplota Pacifiku mění klima po celém světě |
Vědci NOAA jej dokážou určit jen několik měsíců předem díky sběru dat. Spolehnout se nemohou například na periodičnost – vrací se nepravidelně. K jevu nad rovníkovou část Pacifiku dochází jednou za dva roky až sedm let. V průměru tak nastává zhruba po třech až čtyřech letech.
Kromě El Niña se ENSO dělí ještě na dvě další fáze:
- Neutrální fáze – běžný stav a stabilní počasí na obou stranách Pacifiku. Fáze je v podstatě přechodem mezi oběma zbývajícími fázemi.
- La Niña (chladná fáze) – extrémní zesílení Neutrální fáze a silné ochlazení vod Pacifiku. Výsledkem jsou extrémně silné deště v Asii a Austrálii a sucho v Jižní Americe.
Sopka změní rázem klima i dějiny. Tyto erupce nejde moc předvídat, říká geolog |
K oběhu cyklu nicméně nemusí dojít vždy, vzájemně provázané jevy mohou mít i jiný než „obvyklý“ průběh. Samo horké El Niño totiž nejčastěji ústí ve dva scénáře:
- Návrat do Neutrální fáze – El Niño ztratí sílu a ENSO se vrátí do běžného stavu. Jde o nejčastější výsledek.
- Okamžitý přechod do La Niña – klima setrvačností „proskočí“ Neutrální fázi rovnou do té chladné. Nejčastěji k tomu dochází po velmi silném El Niñu.
K přechodu do chladné fáze La Niña navíc vůbec dojít nemusí. Oceán může po konci El Niña „spadnout“ zpět do Neutrální fáze a cyklus ENSO po nějaké době může opět pokračovat fází El Niño.
El Niño odchází, dopady zůstávají
Celá teplá fáze ENSO zpravidla trvá devět až dvanáct měsíců. O konci El Niña lze opět mluvit teprve v momentě, kdy vědci z NOAA na čidlech v zóně 3.4 po několik měsíců měří průměrné teploty maximálně půl stupně Celsia nad třicetiletým průměrem.
Meteorologové oficiálně potvrdili nástup El Niňa. Ovlivní počasí na celém světě |
Ve zkratce lze říci, že během El Niña se teplé vody Tichého oceánu namísto průběžného posunu podél rovníku západním směrem rozlijí zpět k pobřeží Peru a Ekvádoru. Výsledkem jsou extrémní podmínky na obou stranách – v Jižní Americe silné srážky vedoucí k povodním, v Asii a Austrálii pak drastická vedra a sucha.
OBRAZEM: Jih Evropy prostupuje ohnivým peklem. Požáry vyhánějí lidi z domovů |
Dopady jevu jsou však rozložené na delší časové období a dotýkají se takřka celého světa. V dlouhodobém hledisku může El Niño například zvýšit teplotu planety.
Co se děje během El Niña a po něm?
Průběh samotného jevu – jehož součástí jsou přesuny nezměrných vod Pacifiku či vzdušných proudů – stejně jako jeho následků potřebují čas. Je poměrně pevně provázán s kalendářními měsíci, díky čemuž lze vytvořit hrubou časovou osu celého procesu a dopadů. Každé El Niño je nicméně jedinečné.
| Období | Projevy |
|---|---|
| Jaro | Slábnutí pasátů, rozliv teplé vody od pobřeží Asie k Jižní Americe. |
| Léto | Citelné oteplování moře (růst oceánského indexu), začátek nezvyklého sucha v Austrálii a Asii. |
| Podzim | Teploty oceánu dále rostou a teplý vzduch stoupá nad jeho středem (namísto pobřeží Austrálie a Asie) – začíná ovlivňovat atmosférické tryskové proudění a šířit se po celé planetě. Důsledky jsou už znát v Africe. |
| Zima | Dosažení maximálních teplot oceánu (okolo Vánoc). Prudké deště a záplavy v Jižní Americe, jev začíná ovlivňovat počasí v Severní Americe (nezvyklé chladno na jihu a naopak netypické teplo na severu). Zdražování určitých komodit (káva, kakao, rýže) vlivem neúrody. |
| Další jaro | Utichání El Niña a návrat do Neutrální fáze (či přerod v La Niñu). První znatelné dopady v Evropě. |
| Další léto | Rozliv tepla vyzářeného předešlý rok z Pacifiku způsobuje růst teplot po celém světě. |
| Další podzim | Extrémně silná sezona hurikánů v Karibiku a východním pobřeží USA. |
| Delší období | Přesuny horké vody působí úhyny korálů, v dlouhodobém horizontu také zvyšují ceny řady komodit, které jsou patrné i řadu měsíců po konci teplé fáze. |
Dopady lze tedy vysledovat i dlouhé měsíce po skončení samotného El Niña.
Typický dopad El Niña na počasí v Severní Americe během zimy. Teplý vzduch z Pacifiku ovlivňuje tryskové proudění, což způsobí chlad a vlhko na jihu a naopak teplo na severu. | foto: NOAA
Dopady El Niña na srážky - zelené oblasti jsou nezvykle deštivé, žluté naopak netypicky suché. | foto: NOAA
„Zpoždění“ je způsobené tím, že teplo naakumulované a později vyzářené Tichým oceánem do atmosféry se nad celou planetu rozšíří postupně. I proto například letošní teploty v Evropě ještě nebudou ovlivněné letošním El Niñem, jehož nástup potvrdila NOAA už téměř před měsícem.
V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo. Vědci sledují dvě další rizika |
Jak vyplývá z přehledu, pokud tedy před sebou máme další rekordně teplý rok s dalšími extrémy, nepůjde o důsledky El Niña. Ty se plně projeví až na jaře a v létě 2027. To letošní má být dle předpovědí vědců jedním z nejsilnějších v historii měření.
Globální oteplování a El Niño
El Niño je přirozený jev, není způsobený globálním růstem teplot, ani klimatickou krizi nezpůsobuje. Přesto je s ohříváním planety pevně spjatý. Oceán z teplejší atmosféry získává víc energie, a víc energie tedy během samotné teplé fáze ENSO vydá.
Jak El Niňo ovlivňuje počasí v Evropě? Vedra může zesílit, ale sám je nezpůsobuje |
Globální oteplování významně zhoršuje dopady El Niña. Může působit nejen nezvyklá vedra, čekat lze ještě horší výkyvy počasí – drastičtější sucha či ničivější záplavy.
