Jakkoli každá spadala do jiného šuplíku fyziky, jedno měly všechny společné: nezastupitelně urychlily její vývoj. Není tedy divu, že historici vědy považují tento rok za „annus mirabilis“ (zázračný rok) nejen Einsteinův, ale celé fyziky.
STO OBJEVŮ: Einsteinova teorie relativity se cizelovala u břehů Vltavy |
Takzvanou speciální teorii relativity, která předcházela obecné teorii relativity, předložil Einstein veřejnosti v článku K elektrodynamice pohybujících se těles, zveřejněném v německém časopise Annalen der Physik v září 1905.
Další Einsteinova stať s názvem Závisí setrvačnost tělesa na jeho energetickém obsahu?, ve které je poprvé nastíněn vzorec E = mc2, vyšla v témže časopise před 120 lety, 21. listopadu 1905.
Einsteinův vzorec dal do spojitosti energii a hmotu, přičemž vysvětlil, že každá hmota obsahuje energii rovnající se součinu hmotnosti a druhé mocniny rychlosti světla.
31. května 2019 |
Před 100 lety
Sledovat další díly na iDNES.tvJeho teorie relativity se základním východiskem konstantní rychlosti světla zcela rozmetala dosavadní představy o vztazích mezi prostorem a časem a mezi hmotou a energií a zahájila relativistickou epochu fyziky trvající dodnes. Einstein například formuloval jednotný čtyřrozměrný časoprostor a zavedl do fyziky pojmy jako dilatace času, kontrakce délek či relativnost současnosti.
Kromě zmíněných dvou prací ještě v roce 1905 odevzdal Einstein doktorskou práci O novém určení rozměru molekul, kterou časopis Annalen der Physik zveřejnil 8. února 1906. Tato práce je dodnes jednou z nejzákladnějších a nejcitovanějších prací ve fyzice.
Obecnou teorii relativity zveřejnil slavný fyzik poprvé v prosinci roku 1915 při přednáškách na Pruské akademii věd, ale publikoval ji až v roce 1916.
Tato teorie vychází z toho, že považuje za ekvivalentní všechny pozorovatele a pro všechny platí stejné zákony obecné relativity, i když je jejich pohyb se zrychlením. Gravitace tady nepůsobí jako síla, ale jako důsledek zakřivení časoprostoru. Je to geometrická teorie předpokládající, že přítomnost hmoty zakřivuje časoprostor.
Rovnice v českém filmu
Rovnice E = mc2 se dostala také do české sci-fi komedie Zabil jsem Einsteina, pánové z roku 1969 režiséra Oldřicha Lipského.
Snímek je založený na myšlence, zda a do jaké míry by předčasná smrt zakladatele moderní fyziky Alberta Einsteina ovlivnila vývoj života na naší planetě. Skupina vědců se vydává z budoucnosti do Prahy roku 1911, kde se snaží zasáhnout do historie.
Ve filmové scéně se pak Gwen v podání Jany Brejchové snaží přesvědčit Einsteina v podání Petra Čepka, že by měl „místo průměrného fyzika být geniálním houslistou“ a zmiňuje jeho teorii relativity s tím, že se o ní bavila s jinými kuchařkami.
A právě jedna z nich si spočítala E = mc2. Einstein v té chvíli jen nechápavě kroutí hlavou se slovy „to přece není možné, kdo že to vypočítal?“ a Gwen mu radí, aby se šel poradit, že „Růžena je strašně hodná holka, ona vám s tím pomůže.“
Narážka na slavnou rovnici padla i v českém snímku Zabil jsem Einsteina, pánové (1969)
