Rekonstruovaná kostra dospělého exempláře druhu Tyrannosaurus rex, známá pod...

Rekonstruovaná kostra dospělého exempláře druhu Tyrannosaurus rex, známá pod přezdívkou „Trix“. Byla objevena v roce 2012 v sedimentech geologického souvrství Hell Creek na území amerického státu Montana. Při výšce v kyčlích 3,1 metru a délce 11,7 metru patří spíše mezi středně velké exempláře tohoto obřího dravého dinosaura. | foto: Rique; Wikipedia (CC BY-SA 4.0)

Zvládli byste vyvenčit tyranosaura, nebo by vám utekl?

  • 13
Vědci se o různých druzích dinosaurů snaží zjistit co nejvíce informací. Díky výpočetní technice a softwarovým simulacím dokážou s velkou pravděpodobností odhadnout řadu schopností těchto tvorů. Nově tak zjistili, jaká byla preferovaná rychlost chůze obřího predátora.

Rychlost pohybu různých druhů dinosaurů lze odhadnout s vysokou pravděpodobností. Nedávno jsme se ptali, zda byli dinosauři rozenými sprintery, nyní zjistíme, jaká byla přirozená rychlost chůze Tyrannosaura rexe. 

Z hlediska hmotnosti to byl největší známý dravý dinosaurus všech dob. Víme již poměrně mnoho o jeho lokomočních schopnostech, zejména maximální rychlosti pohybu a také některé podstatné otázky týkající se jeho ekologie. Už například víme, že v průběhu více než 2 miliony let dlouhé evoluční existence tohoto druhu mohly po pevninách dávné Laramidie dupat tlapy až několika miliard jedinců. Jak rychle ale tyto tlapy dupaly při jakési preferované rychlosti chůze, kdy daný jedinec nespěchal, to zůstává stále nezodpovězenou otázkou. 

Nově se nicméně ke správné odpovědi výrazně přiblížili nizozemští vědci zkoumající nádherný exemplář dospělého tyranosaura z americké Montany, dnes již známého pod přezdívkou „Trix“. Tento exemplář v odborné literatuře vystupuje pod katalogovým označením RGM.792000, a je součástí sbírek instituce Rijksmuseum van Geologie en Mineralogie v nizozemském Leidenu. 

„Trix“, odvozující svou přezdívku od někdejší královny Beatrix Nizozemské, byl objeven ve východní Montaně roku 2012, vykopán o rok později a v roce 2014 byla fosilní kostra pro evropské muzeum zakoupena od mírně kontroverzní společnosti Black Hills Institute of Geological Research za částku 4,3 milionu eur. 

Podle reklamních materiálů by se mělo jednat o jednoho z nejstarších (věk více než 30 let), nejkompletněji dochovaných (asi 75 až 80 % objemu fosilních kostí) a největších (délka udávána na víc než 12 metrů) jedinců druhu T. rex. Tyto údaje nicméně nejsou v současné době potvrzeny objektivním publikovaným výzkumem, musíme je tedy brát s rezervou.

Pochod virtuálního Trixe

„Trix“ je ale každopádně velmi pěkný a zajímavý exemplář, proto je jen dobře, že světlo světa spatřila jedna z prvních odborných prací, jejímž je ústředním bodem zájmu. Trojice autorů vytvořila přesné virtuální biomechanické modely kostry a svaloviny tohoto jedince a pokusila se na základě jejich lokomočních a fyzikálních vlastností odvodit preferovanou rychlost pohybu obřího teropoda

Vycházeli přitom z faktu, že živočichové se obvykle snaží minimalizovat nadbytečný výdej své tělesné energie a pohybují se proto co možná nejefektivněji a zároveň nejvíce „relaxovaně“, tedy s jednotlivými částmi těla v takové poloze, aby zbytečné neefektivní výdeje energie byly co nejmenší.

Pro tento účel rozdělili virtuální ocas tyranosaura na pět segmentů a zkoumali vlastnosti jejich pohybu a jejich vliv na výdej energie i na pohyb zadních končetin. Mimo jiné vytvořili velmi přesný model svalu musculus caudofemoralis, který spojuje kyčelní oblast s ocasem. Ten se významně uplatňuje při chůzi i běhu a odhadli s vysokou přesností délku kroků a rychlost „relaxované“ chůze dospělého tyranosaura. 

Při výšce nohy 3,1 metru jim vyšla délka kroku obřího dinosaura asi na 1,94 metru, což není v poměru k celkové velikosti tohoto teropoda mnoho. Je to ale přesto podstatně víc než u kráčejícího člověka, u něhož délka kroku činí obvykle asi 0,7 až 1,4 metru. 

Tento údaj získali autoři studie prostým extrapolováním dochované série fosilních stop menšího jedince na velikost „Trixe“. Ačkoliv tyranosaurus dělal při klidné chůzi zdánlivě krátké krůčky, i tak byly dlouhé jako krok trénovaného sprintujícího člověka.

Výsledná preferovaná rychlost chůze, která byla z hlediska výdeje energie optimální, vyšla autorům práce na přibližně 1,28 m/s, neboli 4,6 km/h. To je přitom zhruba stejná rychlost, jako u kráčejícího dospělého člověka. Tyranosaura byste tak mohli poměrně pohodlně „venčit“, tedy alespoň do doby, než by si vás spletl s menším pamlskem

Délka stopy tyranosaura z Leidenu byla odhadnuta na 0,651 metru, což je překvapivě málo (vzhledem k tomu, že z Nového Mexika jsou známé přinejmenším dvě tyranosauří stopy asi o dvacet centimetrů delší). Vzhledem k poměru délky stopy a kroku, jehož hodnota byla vypočtena na 5,97, pak délka kroku měla činit právě ony necelé dva metry. 

Zajímavé jsou také některé další v práci obsažené číselné údaje, například celková délka kostry 11,7 metru nebo izolovaná hmotnost samotného ocasu, činící přibližně 962 kilogramů. „Trix“ tedy nakonec určitě není největším známým jedincem tyranosaura, vždyť například populární „Sue“ z Jižní Dakoty byla v kyčlích asi o 60 centimetrů vyšší (3,7 metru), asi o 60 až 110 cm delší (12,3 až 12,8 metru) a s hmotností kolem 8 tisíc kilogramů patrně i podstatně těžší. To samé se dá nejspíš uvést také o „Scottym“ z kanadského Saskatchewanu, který by měl být dokonce ještě o trochu větší než „Sue“. 

Přesto je „Trix“ nepochybně nádhernou fosilií a zároveň také velmi zajímavým jedincem populárního tyranosaura, jehož budoucí výzkum nám nejspíš přinese ještě další, dosud netušené poznatky.  

Článek vznikl pro DinosaurusBlog Vladimíra Sochy a byl redakčně upraven. Původní verzi včetně bohatého odkazového rejstříku najdete zde.