Dnes už je obecně známo, že patrně největšími známými exempláři tohoto obřího pozdně křídového severoamerického teropoda je „Scotty“, objevený v roce 1991 v kanadské provincii Saskatchewan a dále „Sue“ , objevená o rok dříve v Jižní Dakotě. V případě Scottyho bývá udávána délka přibližně rovných 13 metrů a hmotnost kolem 8 870 kg, u Sue pak délka 12,3 metru a hmotnost kolem 8 462 kg.
Lebka Sue, která měří na délku zhruba 140 centimetrů.
Tyto rozměry jsou zejména v případě kanadského exempláře velmi nejisté, protože se dochovalo přibližně jen 65 % jeho kostry. Každopádně je jisté, že z celkového počtu více než miliardy jedinců druhu Tyrannosaurus rex, kteří kdy na území Laramidie na konci křídové periody žili, rozhodně neznáme toho úplně největšího zástupce (taková šance je z hlediska statistiky astronomicky malá). Ostatně platí předpoklad, že v průměru se až dodnes dochovala alespoň fragmentární kostra jen jednoho z řádově desítek milionů kdysi existujících jedinců tohoto fascinujícího teropoda.
Kdo jsou největší dinosauři a jak dopadli ve srovnání se současnými obry |
Jak velký ale mohl takový pomyslný velikostní rekordman mezi tyranosaury být? S odpovědí na tuto otázku se nyní přihlásili paleontologové Jordan Mallon z Kanadského muzea přírody a David Hone z Queen Mary University v Londýně. Ve vědeckém periodiku Ecology and Evolution publikovali odbornou práci, podle níž mohli být ti největší skutečně žijící tyranosauři až o neuvěřitelných 70 % těžší, než dosud největší objevené exempláře.
Badatelé se přitom zaměřili také na otázku, jak mohla evoluce směřovat k tak ohromným rozměrům u po dvou se pohybujících (bipedních) teropodů. Brali přitom také v úvahu, jak malá je šance objevit ty úplně největší exempláře u vyhynulých obratlovců, u kterých známe často jen jednu nekompletní kostru, v lepším případě pak několik až několik desítek částečně dochovaných exemplářů.
Přední končetiny tyranosaura působí oproti ohromnému tělu jako miniaturní přívěsky, přesto byly dlouhé asi jako paže dospělého člověka a přitom nejméně 3,5krát silnější. Každá z nich dokázala uzvednout zhruba dvousetkilogramový objekt.
Je důležité si uvědomit, že největší objevený kosterní exemplář a největší jedinec daného druhu (který kdy existoval), jsou dvě zcela rozdílné věci. Pokud tedy návštěvníci muzeí a dalších institucí obdivují kostry obřích sauropodů, teropodů a dalších dinosaurů a žasnou nad tím, jak velcí mohli být, mnohdy si ani neuvědomují, že se rozhodně nedívají na největšího zástupce daného druhu. V některých případech totiž mohli být skuteční giganti těchto druhů i o polovinu nebo dokonce dvojnásobně větší.
Mallon a Hone šli na celý problém jinak. Vytvořili vyspělý počítačový model, který bral v úvahu spoustu proměnných, jako je odhadovaná velikost populace, rychlost individuálního růstu, průměrnou délku života nebo také nekompletnost fosilního záznamu a statistickou míru dochování jedinců ve fosilním záznamu. Díky tomu, že Tyrannosaurus rex patří k nejlépe prozkoumaným dinosaurům vůbec, známe na tyto u drtivé většiny jiných dinosaurů prakticky zcela neznámé informace vědecky podložené odpovědi.
Bylo například odhadnuto, že celkově existovalo asi 1,7 miliardy jedinců druhu T. rex (původní odhad činil dokonce 2,5 miliardy) a v průměru se ve fosilním záznamu dochová jen jeden ze zhruba 52,5 milionu, podložené jsou i informace o rychlosti růstu a maximální době dožití, která například u slavné „Sue“ činí asi 28 až 33 let
Rex zřejmě není jediný tyranosaurus, doplnit ho může císař a královna |
Všechny tyto a mnohé další informace Hone s Mallonem využili a jako referenci přidali informace o aligátorech a jejich variabilitě v rámci dospělé velikosti (a to jednak v závislosti na pohlaví a dále také bez ohledu na pohlavní dimorfismus). Díky tomu zjistili, že největší známí jedinci tyranosaura patrně spadají do 99. percentilu a reprezentují tedy horní 1 procento populace z hlediska tělesné velikosti. To zní sice dosti slibně, ale dalším výsledkem je, že pokud bychom chtěli najít ty úplně největší jedince z posledních 99,99 % populace, pak bychom museli při současné frekvenci objevování jejich fosilií čekat ještě dalších 1000 let.
Na základě výsledků počítačového modelu se také ukázalo, že největší zástupce druhu Tyrannosaurus rex mohl měřit na délku zhruba rovných 15 metrů (přibližně 25 % nárůst oproti největším známým jedincům) a jeho hmotnost mohla činit neuvěřitelných 15 000 kilogramů (70% nárůst oproti současným „rekordmanům“ s hodnotou 8,8 tuny). V tom případě by se z hlediska hmotnosti jednalo nepochybně o největšího známého dravého dinosaura i suchozemského predátora všech dob, který by navíc svojí délkou překonával i zatím rekordního teropoda druhu Spinosaurus aegyptiacus (jehož délka činila podle novějších odhadů asi 14 až 15 metrů).
Ačkoliv jsou taková čísla poněkud nejistá a spíše přibližná, nasvědčují jim některé izolované kostní fragmenty, jejichž původci mohli být skutečně větší než aktuální rekordmani. Autoři studie konstatují, že T. rex nebyl středobodem jejich zájmu a zjištěné informace je potřeba aplikovat na dinosaury jako celek. Jejich výsledek totiž dokazuje, že skutečně nemáme žádnou představu o maximálních velikostech prakticky všech známých dinosaurů, zejména pak těch, které známe podle jediné kostry.
Rekonstruovaná kostra dospělého exempláře druhu Tyrannosaurus rex, známá pod přezdívkou „Trix“. Byla objevena v roce 2012 v sedimentech geologického souvrství Hell Creek na území amerického státu Montana. Při výšce v kyčlích 3,1 metru a délce 11,7 metru patří spíše mezi středně velké exempláře tohoto obřího dravého dinosaura.
Je tedy jasné, že jakékoliv tabulky velikostí a různá poměřování – jakkoliv jsou zajímavá a zábavná – vlastně nemají žádný smysl. Abychom skutečně věděli, který dinosaurus byl největší nebo jak velcí byli zástupci daných vývojových skupin v rámci jakýchsi „top ten“ přehledů, museli bychom objevit mnohem víc kvalitně dochovaných koster dospělých a plně dorostlých exemplářů, což se ale bohužel v drtivé většině případů nejspíš nikdy nestane.
Velký význam má tato práce také pro ekologii a biomechaniku dinosaurů, protože tělesné rozměry úzce souvisejí s množstvím fyziologických, anatomických a ekologických adaptací pro život v tak velkém těle. I tyto oblasti výzkumu, jakkoliv jsou pro veřejnost méně zajímavé než představa patnáctitunového tyranosauřího giganta, jsou přitom nesmírně důležité pro naše pochopení fascinujícího druhohorního světa.
Článek vznikl pro Dinosaurusblog Vladimíra Sochy a byl redakčně upraven. Původní verzi včetně bohatého odkazového rejstříku najdete zde.
