náhledy
Ačkoliv nový výzkum pravděpodobně vyloučil možnost dlouhodobého drastického ochlazení globálního podnebí po dopadu planetky na konci křídy, krátkodobá impaktní zima trvající v řádu měsíců až let je stále pravděpodobná. Na ilustraci je představa extrémního prostředí impaktní zimy na území Severní Ameriky několik týdnů po impaktu. Obloha plná síranových aerosolů, sazí a prachu tehdy možná způsobila ochlazení o drastických 30 až 40 stupňů Celsia.
Jílová vrstvička na hranici křídy a paleogénu v sedimentech geologického souvrství Scollard (Red Deer River Valley, kanadská provincie Alberta). Tato tenká vrstva s výrazným obohacením kovovým prvkem iridiem se utvořila před 66 miliony let jako přímý důsledek srážky Země s planetkou v oblasti dnešního Mexického zálivu. Jaké události a v jakém sledu potom následovaly, o tom se vědci stále dohadují.
Enormně intenzivní činnost dekkánských vulkánů v době před i po dopadu planetky možná zmírnila intenzitu impaktní zimy a zkrátila i její trvání. Pokud tomu tak skutečně bylo, pak možná vděčíme indickým sopkám za to, že výčet obětí posledního hromadného vymírání v dějinách Země nebyl ještě výrazně delší.
Takzvané rozhraní K-Pg (křída-paleogén), tedy geologická hranice mezi druhohorní a třetihorní érou, na snímku z amerického Colorada. Je dobře viditelné díky tmavé až černé tenké vrstvě s vysokou koncentrací jinak vzácného prvku iridia. Na snímku je ještě zdůrazněna bílou úsečkou.
Autor: U.S. National Parks via Wikipedia
Lokalita „Tanis“ na území Severní Dakoty je patrně vůbec prvním místem, na kterém můžeme podrobně studovat účinky dopadu na tehdejší ekosystémy takřka pouhé desítky minut až hodiny po samotném impaktu. Planetka, která vytvořila kráter Chicxulub, se srazila se Zemí zhruba 3000 km jižně od tohoto místa.
Gravitační mapa oblasti kráteru Chicxulub u mexických břehů. Kráter tvoří několik soustředných kruhovitých hřebenů. Největší má průměr kolem 300 kilometrů, a představuje tak jeden z největších známých kráterů na planetách poblíž Slunce za posledních několik set milionů let.
Autor: NASA (volné dílo)