Největší sauropodní dinosauři byli zároveň největšími suchozemskými živočichy všech dob. I když se budeme držet konzervativních číselných odhadů, stále bude jisté, že titanosauři jako Argentinosaurus huinculensis překonávali svojí hmotností a objemem těla všechny ostatní suchozemské živočichy, tedy i ostatní dinosaury, ale i obří chobotnatce a paraceratéria několikanásobně.
Nejtěžší dinosauři ukazují limity suchozemských živočichů |
Už víme něco o pravděpodobné velikosti vnitřních orgánů sauropodů, co ale můžeme například říct o efektivitě trávení tak obřích tvorů a zároveň o velmi zajímavém hypotetickém údaji – o množství vyprodukovaného trusu takových kolosů? Je vůbec možné s rozumnou mírou jistoty odhadnout, kolik této „odpadní“ hmoty dávno vyhynulí tvorové ve svém trávicím systému vytvořili?
Koprolity, tedy zkamenělé kusy někdejšího trusu, jsme v případě obřích sauropodů zatím neobjevili (a i kdyby se to povedlo, téměř s jistotou by se nejednalo o celou fosilní „kupu“ v původním objemu). Zkusme na to tedy jít jinak. Britský odborník na sauropodní dinosaury Michael P. Taylor v roce 2018 provedl krátký myšlenkový experiment, kdy na základě jednoho staršího odhadu hmotnosti pro argentinosaura (73 tun) došel ke dvěma zajímavým výsledkům. Výzkum u chovaných britských plemen hovězího dobytka publikovaný v roce 1986 ukázal, že množství přijímané potravy se spolu s rostoucí hmotností zvyšuje s faktorem 0,7. Pokud aplikujeme toto číslo také na sauropody (což je samozřejmě velmi ošemetné), můžeme se odrazit dál.
Odhad podle slonů
Sloni afričtí jsou v současnosti největší žijící suchozemští živočichové, kteří se podobně jako kdysi sauropodi živí kaloricky relativně nekvalitní rostlinnou potravou (suchými travinami, kůrou stromů apod.). Dospělý slon podle dosavadních zjištění přijme denně až 150 kilogramů rostlinné hmoty a vypije až 230 litrů vody.
Pokud přijmeme standardní odhad hmotnosti 6 tun pro dospělého samce slona afrického, pak máme před sebou tvora zhruba dvanáctkrát lehčího, než je 73 tun vážící argentinosaurus. Hodnotu 12 umocníme číslem 0,7 a dostaneme číslo 5,7 – pokud jím následně vynásobíme „sloní“ příjem potravy v hodnotě 150 kilogramů, dostáváme se v případě našeho argentinosaura zhruba na 855 kilogramů.
Podle tohoto výpočtu tedy dospělý titanosaurní sauropod dokázal každý den spořádat vegetaci o hmotnosti deseti dospělých mužů. Zbývá nám ale vyřešit odhad množství vyprodukovaného trusu. Zde se ovšem dostáváme k dalším velkým neznámým, proto je třeba brát tento odhad s ještě větší opatrností. Podle jedné odborné práce z roku 2008 byla asi polovina objemu vláken a dalších složek listoví kapradin a nahosemenných rostlin pro sauropody nestravitelná, takže byla následně vyloučena.
Pokud přijmeme hodnotu necelých 50 procent, pak nám vychází údaj přibližně 400 kilogramů. Právě tolik mohlo vážit celkové množství trusu vyprodukovaného obřím sauropodem za jediný den. Můžeme ale ještě využít jiné údaje, které byly publikovány v roce 1992 na příkladu tura domácího, přičemž dostaneme podstatně jiné výsledky.
U krav bylo totiž zjištěno množství denně vyloučeného trusu, odpovídající průměrně 0,65 procenta jejich hmotnosti. Průměrná hmotnost krávy činí asi 500 kilogramů, takže denní produkce trusu odpovídá hodnotě asi 3,25 kilogramu. Argentinosaurus vážící 73 tun byl zhruba 146krát hmotnější a množství trusu v jeho případě bylo téměř 33krát vyšší – což nám dává výsledek odpovídající hodnotě kolem 107 kilogramů.
KVÍZ: Neztratili byste se na cestě do pravěku? |
Zmíněný Michael Taylor také spočítal denní příjem potravy pro endotermního argentinosaura (o hmotnosti 73 tun) podle jiných údajů na fantastických 2 260 kilogramů za den, a to pouze pro udržení chodu metabolismu. Pro výdej energie v rámci pohybu, hledání potravy, trávení a dalších činností je toto číslo nutné vynásobit faktorem 1,3 až 4. Ale zde už se skutečně pohybujeme na velmi tenkém ledě.
Na závěr snad ještě zkusme jednu zajímavou věc – místo konzervativního odhadu 73 tun z roku 2004 využijme pro našeho modelového argentinosaura využít odhad 96,4 tuny, publikovaný v roce 2016. V případě tak velkého sauropoda bychom při porovnání s šestitunovým sloním samcem dostali údaj téměř 1 050 kilogramů coby množství denně přijaté potravy a (počítáme-li s rozmezím hodnot 30 až 70 procent v rámci stravitelnosti rostlinné hmoty u dnešního dobytka) fantastickými 315 až 735 kilogramy trusu vyprodukovaného každý den.
Obrovský diplodokidní sauropod druhu Supersaurus vivianae dosahoval délky i přes 40 metrů. Stejně jako další obří sauropodi patrně spořádal víc než půl tuny rostlinné potravy denně. Stádo takových obrů mohlo každý den „obohatit“ své ekosystémy o mnoho tun čerstvých fekálií. Zde dospělý jedinec supersaura ve spekulativní tělesné pozici – vztyčení se na zadních končetinách.
V případě druhého, nejspíš poněkud přesnějšího odhadu bychom počítali s argentinosaurem asi 193krát hmotnějším než kráva a se schopností vyprodukovat asi 40krát víc trusu za den – tedy zhruba 130 kilogramů. Ačkoli se jedná jen o zcela hypotetická čísla a údaje, můžeme s poměrně velkou mírou pravděpodobnosti konstatovat, že obří titanosaurní dinosauři, jako byl kromě pojednaného druhu také Patagotitan mayorum, Puertasaurus reuilli nebo Notocolossus gonzalezparejasi, produkovali řádově desítky až stovky kilogramů trusu každý den. Je jisté, že z tohoto faktu těžily mnohé skupiny menších obratlovců a bezobratlých, kteří tento hojný zdroj snadno dostupné potravy a inkubačního média vydatně využívali.
Druhohorní svět byl tedy světem plným „vůní“, počínaje tělesným pachem dinosaurů, přes množství tlejících mršin obřích těl rozesetých po krajině, až po všudypřítomné hromádky a hromady trusu.
Článek vznikl pro Dinosaurusblog Vladimíra Sochy a byl redakčně upraven. Původní verzi včetně bohatého odkazového rejstříku najdete zde.
