Úterý 28. září 2021, Den české státnosti
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Úterý 28. září 2021 Den české státnosti

V čem se nejen Burian pletl. Obří dinosauři si hlubokou vodu neužívali

Největší dinosaury historie vědci i poučení ilustrátoři jako Zdeněk Burian považovali za tvory, kteří své kostře ulevovali pobytem ve vodě. Trvalo desetiletí, než se přišlo na to, že vzít brontosaura nebo jeho příbuzné do hluboké vody je dobrý způsob, jak je rychle zabít.

Zastaralá rekonstrukce „obojživelného“ sauropoda druhu Amphicoelias altus v podání Charlese R. Knighta (1897). Až v polovině minulého století bylo definitivně prokázáno, že podobné aktivity nepřipadaly u sauropodních dinosaurů v úvahu. Takto ponořený sauropod by vlivem hydrostatického tlaku nejspíš do několika minut zahynul. | foto: Charles R. Knight (volné dílo)

Mnohé ilustrace z 19. a počátku 20. století zobrazovaly největší suchozemské tvory všech dob, tzv. sauropodní dinosaury, jako vodní tvory, kteří trávili převážnou část života ve vodě, a to často ponořeni až po hlavu. Typickým příkladem může být i nádherná malba ponořených brachiosaurů od Zdeňka Buriana z roku 1941. Důvodem, proč byli obří plazopánví dinosauři považováni za vodní tvory, byla právě jejich ohromná velikost.

Proč byli někteří dinosauři tak velcí? Měli něco, co savci ne

Paleontologové si před sto a více lety nedokázali představit, že by tak obrovská stvoření mohla unést svou vlastní hmotnost při pohybu na suché zemi. Někteří vědci projevili progresivnější pohled na věc a už tehdy hájili myšlenku suchozemských sauropodů, soudobý vědecký „mainstream“ však udával jasný trend – obří sauropodi museli žít v močálech, jezerech a řekách. 

Dnes už samozřejmě víme, že skutečnost je zcela jiná. Sauropodi byli výsostně terestrickými tvory a do vody se nejspíš často neodvažovali. Na jejich fosilních kostrách nacházíme spoustu anatomických adaptací k životu na pevné zemi a s tím související snížení tělesné hmotnosti.

Opět bychom mohli najít výjimky (možná i jakési obojživelné sauropody podobné hrochům), ve většině případů se však sauropodi do hlubší vody nejspíš neodvažovali. Důvod této skutečnosti je znám již od počátku 50. let minulého století, kdy britský paleontolog Kenneth A. Kermack vydal svoji krátkou, ale významnou práci

Ta přesvědčivě ukazuje, že dlouhokrcí dinosauři se nemohli ponořit příliš hluboko pod hladinu. Tedy alespoň ne v případě, že chtěli dál žít. Pokud by se totiž ponořili až po hlavu, tak jak je to vidět například na staré ilustraci rodu Amphicoelias od paleontologa Edwarda D. Copea z roku 1887, zabil by je velmi rychle hydrostatický tlak vody.

V žádném případě by v takové poloze nemohli dýchat a vzhledem ke své ohromné hmotnosti by se nejspíš z takové mokré smrtící pasti nedokázali dostat.

Zastaralá rekonstrukce vzezření obřího sauropodního dinosaura rodu Brontosaurus...

Zastaralá rekonstrukce vzezření obřího sauropodního dinosaura rodu Brontosaurus (dnes již zřejmě opět platné rodové jméno) v podání Charlese R. Knighta z roku 1897. V té době se na dinosaury neprávem pohlíželo jako na klasickou ukázku evolučního neúspěchu.

Nedostatečně silné plíce

Na konci 19. až v polovině 20. století se přesto představa sauropodů, kteří využívali svého krku jako „šnorchlu“, stala poměrně populární. Akceptovali ji i významní paleontologové, jako byl Henry Fairfield Osborn (1898), Arthur Smith-Woodward (1932) nebo Alfred S. Romer (1945). Jak tedy Kermack tuto myšlenku pohřbil a jaké to má důsledky pro náš pohled na dinosaury? A co bychom si z této 58 let staré práce měli odnést za poznání?

Poměrně nekriticky tuto představu převzali američtí i evropští paleontologové, kteří se domnívali, že schopnost ponoru umožnila sauropodům nadnášet jejich těžké tělo, vyhledávat pro suchozemské tvory nedostupné zdroje vodní potravy a chránit se před útoky dravých dinosaurů (o nichž předpokládali, že nedokázali plavat ani se potápět). Kermack se nicméně na tuto myšlenku podíval kritickým empirickým pohledem a velmi rychle ji zavrhl jako zcela nesmyslnou.

Plíce dinosaura ponořeného tak, jak lze vidět na Copeově rekonstrukci, by se totiž nacházely asi šest až sedm metrů pod hladinou vody. Hydrostatický tlak působící na hrudník i plíce dinosaura by byl enormní, Kermack jej odhadl na osm liber (zhruba 3,6 kg) na čtvereční palec (tj. celkem 1,6 kg/cm²). Pokud by se průdušnice pod tímto tlakem nezhroutila, plíce by byly v přímém styku s atmosférou, dýchací svaly by však nemohly být dostatečně silné, aby zvládaly při nádechu rozšířit plíce proti hydrostatickému tlaku.

Rekonstrukce velikostí člověka a tří apatosaurů, od kterých máme kosterní...

Rekonstrukce velikostí člověka a tří apatosaurů, od kterých máme kosterní nálezy. Oranžově je Apatosaurus ajax, červeně Apatosaurus louisae a zeleně je Apatosaurus (či chcete-li Brontosaurus) excelsus.

Žádný šnorchl

Dnes je možné namítnout, že sauropodi možná dýchali podobně jako ptáci za pomoci vzdušných vaků, to však hypotetický problém s jejich „podvodním“ dýcháním uspokojivě nevyřeší. Tlak na tělo ponořeného dinosaura by odpovídal mnoha tunám a velkým problémem by byla také dostatečná odolnost cévních stěn. 

Je téměř jisté, že u takového ponořeného sauropoda by se stěny kapilár rychle narušily a došlo by k smrtelnému vnitřnímu krvácení. A konečně je prakticky jisté, že nestandardní gradienty tlaku v plicním oběhu by působily devastačním způsobem na srdce ponořeného dinosaura a velmi rychle by jej fatálně poškodily (viz tuto práci).

Dinosauři měli lupy. A méně „tučnou“ kůži než ptáci

Sečteno a podtrženo, sauropodi svůj krk nemohli ponořit až po hlavu a využívat jej jako šnorchl. Pokud by se něco takového stalo, šlo by prakticky o rozsudek smrti pro nešťastného sauropoda.

Jaký tedy můžeme udělat závěr? Mnozí sauropodi možná žili v blízkosti vody a snad se do ní občas i částečně nořili, je však jisté, že se nepotápěli celým trupem. V takovém případě by nepochybně nemohli dýchat a brzy by zahynuli. Na tomto příkladu je zajímavé, že některé moderně vyhlížející poznatky o dinosaurech byly vlastně známé již před mnoha desetiletími. Tak tedy definitivní sbohem, „šnorchlující“ sauropodi!

Text byl převzat z Dinosaurusblogu Vladimíra Sochy a byl redakčně upraven. Originál najdete zde.

Autor:
  • Nejčtenější

Izraelci chtějí neviditelnou armádu. Nová technologie nechá vojáky „zmizet“

Jako Frodo a Sam skryti pod elfským pláštěm před branami Mordoru. Společnost Polaris Solutions vyrobila multifunkční...

Windows 11 se blíží, ale vy si je možná nebudete moci nainstalovat

Premium Už za čtrnáct dní bude na trh oficiálně uvedena nová verze operačního systému Windows, která má nahradit Windows 10....

Nejdříve šok a pak horečnatá práce. Jak se vyklízelo nebe 11. září 2001

Okolnosti teroristických útoků z 11. září 2001 provedených dopravními letadly v USA jsou známé do nejmenších detailů....

Kobliha s béžovou polevou. Náš vesmír je možná konečný a docela malý

Premium Náš vesmír má podle astrofyziků tvar 3D americké koblihy a barvu kosmického latté. Pokud by byly tyto předběžné...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

V Japonsku se řadí jinak než v Rusku. V Plzni ladí automatické převodovky

Automatická převodovka v autě nás už nepřekvapí. Je ale zajímavé, jak velký vliv má na celkový dojem, jaký v nás...

Mizejí už i chodníky. Ústecké ghetto se vymyká, čeká ho nový režim

Premium Ve čtvrti Mojžíř v Ústí nad Labem, která se za dvacet let změnila ze solidního sídliště v ghetto, nastane nový režim....

Zabaveno. Policie hon na Savova nevzdává, vzala mu nemovitosti a sto milionů

Premium Kontroverzní podnikatel František Savov je už sedm let obviněn v případu obřích daňových úniků a zhruba stejnou dobu se...

Vlak do Chorvatska klidně zruším, pokud problémy s ním neustanou, tvrdí Jančura

Premium Skupina Student Agency se během léta zvedla z covidového dna, přesto za sebou táhne půlmiliardový účet a chybí jí i...

  • Další z rubriky

Obří ptakoještěr kvecalkoatlus možná zvládal cesty mezi kontinenty

Jeden z největších létajících tvorů všech dob byl azdarchidní ptakoještěr druhu Quetzalcoatlus northropi. O těchto...

STO OBJEVŮ: Francouzský zahradník změnil stavařinu a přišel na železobeton

Seriál Žádní špičkoví inženýři, žádní učení architekti, ale zahradník. Francouz Joseph Monier neměl univerzity, přesto...

Mrazivé noci a piloti na kyslíku. Závod balonů je jako moderní verneovka

Legendární závod vodíkových balonů Pohár Gordona Bennetta opět dokazuje, že právem nese označení nejnáročnější letecký...

STO OBJEVŮ: O dobytí mety severního pólu se přeli Peary s Cookem

Seriál Kdo byl první na jižní točně, víme. Severní pól v tom ovšem jasno nemá. Byl premiantem Robert Peary, či Frederick Cook?...

Jsem zohavená, říká Linda Evangelista. Po kryolipolýze je k nepoznání

Topmodelka Linda Evangelista se rozhodla bojovat s projevy stárnutí pomocí kryolipolýzy a skončila podle svých slov...

Marek Ztracený na koncertě spadl z pódia na hlavu a skončil v nemocnici

Zpěvák Marek Ztracený bude na koncert v Pardubicích dlouho vzpomínat. Během vystoupení si nevšiml, že je už na okraji...

Anife Vyskočilová má chatu v Suchdole s krásným výhledem na Prahu

Vzpomínáte si na poslední díl seriálu Sanitka, natočený podle skutečné události, kde na zahrádkářskou kolonii v...

Nechávat teď ležet peníze na účtu v bance je holý nerozum

S rostoucí inflací si teď láme hlavu nejedna domácnost s volnými penězi. Řeší otázku, kam peníze uložit, jak je...

Sedm nejčastějších důvodů, proč muži odchází ze vztahů i po letech

Dlouhé roky, tři děti, stabilní zázemí, každý den teplé večeře, ani to vám nezajistí, že s partnerem bude mít vaše...