Úterý 5. července 2022, Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Úterý 5. července 2022 Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje

Zajímavý dinosaurus, na kterého se na celá desetiletí zapomnělo

V roce 1937 byly vědecky popsány dva nové rody neptačích dinosaurů. Jedním byl méně známý Jaxartosaurus aralensis z pozdní křídy Kazachstánu, druhým pak kanadský zástupce ptakopánvých dinosaurů druhu Parksosaurus warreni. Druhý z nich patří mezi významné, ale poněkud problematické dinosaury, navíc se na něj na dluhou dobu téměř zapomnělo.

Replika neúplně dochované lebky parksosaura. Hlava byla v poměru k tělu relativně malá a konec čelistí nejspíš pokrýval „zobák“ z rohoviny, umožňující parksosaurovi lépe otrhávat části rostlin, kterými se přednostně živil. Velké očnice také naznačují, že mohl mít velmi dobrý zrak i za šera. | foto: Jeyradan; Wikipedia (volné dílo)

Co o tomto malém zástupci čeledi Thescelosauridae kromě roku jeho formálního popisu ještě víme? Popravdě, ani s tím rokem popisu to není tak jednoznačné – první fosilie tohoto dinosaura byla objevena v roce 1922 v sedimentech souvrství Edmonton nedaleko Rumsey Ferry na břehu řeky Red Deer. O čtyři roky později popsal tento nález, nyní již uložený ve sbírkách Královského ontarijského muzea pod označením ROM 804, paleontolog William Parks.

Sedimentární výchozy geologického souvrství Horseshoe Canyon na březích řeky Red Deer. Právě zde byly začátkem 20. století objevováni jedni z nejznámějších dinosaurů vůbec, jako je například tyranosaurid Albertosaurus sarcophagus. Před necelým stoletím zde byl objeven a o 13 let později také formálně popsán druh Parksosaurus warreni.

Ten zařadil neúplnou lebku a části postkraniální kostry do rodu Thescelosaurus jako nový druh T. warreni. Až o 11 let později pak provedl revizi fosilního materiálu thescelosaurů a jejich příbuzných paleontolog Charles M. Sternberg, který dinosaurovi přidělil vlastní rodové jméno, představující poctu právě Williamu Parksovi. Světlo světa tak spatřil Parksosaurus warreni, o kterém však ještě nikdo neměl správnou představu. Vědecká komunita předpokládala, že to byl zástupce skupiny hypsilofodontů, tedy příbuzných evropského rodu Hypsilophodon a afrického rodu Dysalotosaurus.

Znovuobjevený dinosaurus

Na další více než tři desetiletí pak tento taxon upadl takřka do zapomnění, než o něm na počátku 70. let minulého století znovu pojednal britský paleontolog Peter M. Galton v rámci své revize hypsilofodontidů z roku 1973. Následovaly další výzkumy a publikované práce, které víceméně stále označovaly parksosaura za zástupce nyní již nepřirozené, parafyletické skupiny hypsilofodontů v taxonomické blízkosti rodu Thescelosaurus.

V roce 2002 byla sice stanovena čeleď Parksosauridae, dnes je ale spíše používána čeleď Thescelosauridae, přičemž taxon Parksosaurus spadá do její podčeledi Thescelosaurinae. Zatím posledními významnými příspěvky k této problematice jsou dvě odborné práce, publikované v letech 2016 a 2019.

První je studie Sebastiana Rozadilly, v níž je Parksosaurus warreni označen za blíže nezařaditelného zástupce kladu Iguanodontia, vývojově vyspělejšího než jsou členové skupiny Elasmaria (jako je například „polární“ australský druh Leaellynasaura amicagraphica). V novější práci je pak parksosaurus zařazen mezi vývojově primitivní (bazální) ornitopody, a má být dokonce vývojově nejprimitivnějším známým ornitopodem vůbec. Vlastně by tak byl malým a výrazně méně evolučně pokročilým příbuzným velkých kachnozobých dinosaurů, jako je například Hypacrosaurus, který sdílel s tímto pozdně křídovým dinosaurem stejné ekosystémy.

A když už o jejich přirozeném prostředí mluvíme, parksosauři byli součástí fauny geologického souvrství Horseshoe Canyon. Tato formace s mocností vrstev až kolem 230 metrů zahrnuje sedimenty o stáří v rozmezí 74 až 67 milionů let, fosilie parksosaurů jsou přitom známé z úseku datovaného asi na 69,5 milionu let. Současníky malého býložravce tak byli například ankylosaurid druhu Anodontosaurus lambei nebo hadrosaurid druhu Saurolophus osborni.

Potenciálními predátory parksosaurů byli menší troodontidi druhu Albertavenator curriei (zejména pokud měli schopnost koordinovat své útoky a lovit tak ve smečce) a nepochybně pak i mnohem větší tyranosaurid druhu Albertosaurus sarcophagus. Pro tohoto obřího teropoda dosahujícího délky až 9,6 metru a hmotnosti možná až 4 tuny (u největšího známého exempláře CMN 5600) by ale parksosauři představovali jen velmi malé sousto.

Představa o přibližném vzezření dospělého jedince druhu Parksosaurus warreni. Tento menší rychlonohý býložravec velikosti současného kasuára obýval západ Severní Ameriky jen několik milionů let před koncem druhohorní éry.

Předpokládané tělesné míry drobného ornitopoda totiž činí pouze kolem 1 metru na výšku v nejvyšším bodě hřbetu, délka dosahovala asi 2 až 2,5 metru a hmotnost kolem 45 kilogramů.

Parksosauři tedy byli rychle běhající velikostní obdobou současných kasuárů přilbových. Nebyli vyloženě trpaslíky (jakými jsou někteří neptačí teropodi) ale v ekosystémech obývaných mnoha druhy až několik tun vážících dinosaurů představovali spíše snadno přehlédnutelné zástupce tamní fauny. Je tedy jasné, že jedinou formou ochrany byly pro tyto obyvatele příbřežních nížin obezřetnost spojená se schopností rychlého běhu.

Jak ukazují objevy fosilních zubů z jižních částí severoamerického kontinentu, parksosauři a thescelosauři byli patrně mnohem více zeměpisně rozšíření, než se dříve předpokládalo. Dalším jejich blízkým příbuzným byl ostatně druh Notohypsilophodon comodorensis, žijící o nejméně 20 milionů let dříve až v daleké Argentině. Je tedy zřejmé, že o parksosaurovi a jeho vývojových příbuzných toho stále mnoho nevíme. Až čas tedy ukáže, zda skutečně představoval potravního oportunistu, jehož dlouhé prsty na nohách byly adaptací pro pohyb na podmáčené a bahnité půdě a jehož silné přední končetiny umožňovaly vyhrabávání nor nebo alespoň potravy zpod pozdně křídové půdy pomalu končícího světa druhohorních dinosaurů.

Článek vznikl pro Dinosaurusblog Vladimíra Sochy a byl redakčně upraven. Původní verzi včetně bohatého odkazového rejstříku najdete zde.

Autor:
  • Nejčtenější

Stop pro letoun F-35? Švýcaři prověřují podezřelé nesrovnalosti v tendru

Úspěšné tažení letounů F-35 Evropou v roce 2021 pokračovalo ve Finsku a Švýcarsku. V alpské zemi se však nad nákupem...

Česká houfnice Morana se zařadila mezi hvězdy veletrhu obrany

Advertorial Eurosatory je nejvýznamnější evropský veletrh obranné a bezpečnostní techniky. Letos se kvůli covidu konal po čtyřleté...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Gripen versus F-35. Ve finále výběru neuškodí zvážit všechna pro a proti

Výběr budoucích stíhacích letounů pro české letectvo jde do finále a zdá se, že i jako v některých jiných evropských...

Přísně tajná letecká továrna. Na gripen je potřeba 8 tisíc hodin práce

Premium Co obnáší vyrobit stíhací nadzvukový letoun? Po exkurzi ve střežené továrně Saab kromě jiného víme, že se kupříkladu...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Nová zbraň Googlu umí využít i počítačový šrot

Je to nějaká prapodivná verze Windows, nebo ten systém Chrome OS? Tato otázka vás napadne, pokud poprvé spatříte nový...

Cesta do Chorvatska 2022: Jak projet rozkopané Slovinsko a tankovat v Maďarsku

Premium Dobrá zpráva pro dovolenkáře mířící autem na Jadran. Cesta byla letos hladká, na nejrychlejší trase přes Vídeň, Graz...

Zbraně, které zaskočily Putina: „Muskovo“ bombardování

Premium Už druhý den po nočním překročení hranic měli triumfálně projíždět centrem Kyjeva, po čtyřech měsících místo toho vězí...

Jet sto třicet, nebo zpomalit? Na dálnici můžete uspořit litry paliva

Premium Ceny paliv opět atakují rekordy. Také si všímáte, o kolik víc řidičů jezdí poslední měsíce „na spotřebu“? Vyzkoušeli...

  • Další z rubriky

Laboratoř zkázy dinosaurů. Našla se noha i s kůží, pro palentology zázrak

Premium Před 66 miliony lety dopadl na Zemi asteroid, který téměř zničil život na planetě. Dokonalé svědectví o síle katastrofy...

Češka vyvinula přelomový lék proti rakovině prostaty. Popsala, jak funguje

Vysíláme Česká vědkyně Martina Benešová spolu se svým německým týmem vyvinula nový lék pro diagnostiku a léčbu rakoviny...

Chlapci z Cesty do pravěku by koukali, jak si nyní představujeme stegosaura

Mezi nejvíc ikonické scény z proslulého československého snímku Cesta do pravěku patří i ta, kdy čtveřice hlavních...

Dinosaurus se záhadnou lebeční trubicí. Byl to šnorchl nebo spíše trombón?

V roce 1922 byl popsán velký kachnozobý dinosaurus druhu Parasaurolophus walkeri. Býložravý ornitopod z období pozdní...

Ani závěť už není zárukou hladkého dědictví. Nejvyšší soud změnil pravidla

Premium Nedávný rozsudek Nejvyššího soudu změnil zažitá pravidla prokazování platnosti závětí, které nejsou sepsány notářem....

Pavla Tomicová výrazně zhubla a s kolegy oslavila šedesátiny

Pavla Tomicová měla s Dášou Zázvůrkovou v květnu nehodu, když do kolegyniny Vespy před Národním divadlem nabouralo...

Herec a režisér Vojtěch Kotek se oženil. S partnerkou chodili více než rok

Herec Vojtěch Kotek (34) se ve čtvrtek oženil. Podle webu Expres.cz si vzal přítelkyni Radanu, se kterou chodí více než...

Móda z Varů: Luxus i lacinost. Sexy Ramba a Plodková. Třeštíková přestřelila

Na červeném koberci zazářily v den slavnostního zahájení 56. ročníku karlovarského filmového festivalu v luxusních...

Ne, ne, já nemusím, já už ho vidím. Holčička z reklamy na Kofolu se vrací

Malá holčička z vánoční „prasátkové“ reklamy na Kofolu, ve které zazněly hlášky „a bude mít ty velký zahnutý zuby...