Pátek 14. srpna 2020, svátek má Alan
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Pátek 14. srpna 2020 Alan

Mohli dinosauři sedět na vejcích? Velká část z nich zřejmě ne

aktualizováno 
Nový objev překvapivě ukazuje, že řada dinosaurů snášela vejce s měkkou skořápkou. To nám zase naznačuje leccos o jejich chování a zvycích.

Hnízdo protoceratopse s embryi ve vejcích s měkkou skořápkou, které zkoumali autoři studie zveřejněné v červnu 2020 v časopise Nature. | foto: M. Ellison/AMNH

O neptačích druhohorních dinosaurech se dlouhodobě předpokládá, že kladli vajíčka s pevnou skořápkou, podobnou skořápce vajec dnešních ptáků. Vzhledem k příbuznosti ptáků a neptačích dinosaurů je to ostatně zcela logický předpoklad.

Nový výzkum ovšem ukazuje, že to rozhodně neplatí univerzálně. Někteří dinosauři mohli klást vajíčka s měkkým kožovitým obalem, jaká známe u dnešních plazů. Na práci, jejíž hlavní závěry zveřejnil časopis Nature, se podíleli vědci z Amerického přírodovědeckého muzea v New Yorku a z Yaleovy univerzity.

Paleontologové využili moderní geochemické metody výzkumu a podrobili jim fosilní vejce dvou značně rozdílných a systematicky vzdálených druhů dinosaurů. Jedním z nich byl vývojově primitivní rohatý dinosaurus (ceratops) druhu Protoceratops andrewsi, jehož fosilie byly objeveny ve 20. letech minulého století při slavných expedicích do Mongolska. Tito menší býložraví dinosauři žili v období svrchní křídy, asi před 75 až 71 miliony lety a patří k velmi dobře prostudovaným druhům dinosaurů, známým i podle embryí a všech věkových (ontogenetických) stadií.

Druhým zkoumaným druhem pak byl argentinský Mussaurus patagonicus. U tohoto druhu došlo v minulosti k velké mýlce, když jeho 15centimetrová embrya byla považována za patřící nejmenším známým druhohorním dinosaurům vůbec.

Musssauři žili mnohem dříve než protoceratopsové, budoucí Jižní Ameriku obývali v období pozdního triasu (asi před 227 až 208 miliony let), když byla ještě součástí superkontinentu Pangea (a později menšího jižního superkontinentu Gondwana).

U protoceratopsů vědci prozkoumali 12 vajec a embryí. Šest z nich se dochovalo ve výborném stavu: šlo o prakticky kompletní kostry. Některé z nich – které tvarem a ohnutím končetin vypadaly jako by zahynuly ještě ve vejci – obklopuje jakási difúzní černobílá hmota, která má přibližně tvar koule. Překrývá částečně kostřičky embryí a jedná se prakticky s jistotou o původní vaječný obal. Tomu nasvědčuje i fakt, že dvě evidentně vylíhlá mláďata kolem sebe podobný fosilizovaný objekt nemají.

Jaká skořápka?

Takřka s jistotou se tedy jedná o původní vaječnou membránu, ale jakého druhu? Jak ukazuje výsledek nové práce, celé generace paleontologů se zřejmě mýlily a jejich předpoklad, že všichni dinosauři kladli vajíčka s pevnou vápnitou skořápkou, byl chybný. Mnozí dinosauři zřejmě kladli vajíčka podobná vajíčkům obojživelníků a ještěrek.

Líhnutí z „měkkých“ vajec se rozhodně netýkalo všech dinosaurů. Obří exempláře...

Líhnutí z „měkkých“ vajec se rozhodně netýkalo všech dinosaurů. Obří exempláře vajíček oviraptorosaurních teropodů měly nepochybně pevnou, biomineralizovanou skořápku. Největší z nich jsou dlouhé až přes 60 centimetrů, což je absolutní rekord napříč geologickými věky.

Při podrobném rozboru vědci objevili chemicky pozměněné pozůstatky původní bílkovinné vaječné membrány, známé u vajíček všech současných archosaurů (krokodýlů a ptáků). U vajíček mussaurů byly výsledky podobné. Došlo samozřejmě na porovnání dinosauřích vajec s vejci současných obratlovců. Výsledky podporují domněnku, že vajíčka protoceratopsů a mussaurů skutečně byla zkrátka „kožovitá“ a měkká (nebyla tzv. biomineralizovaná).

Údaje o chemickém složení a mechanických vlastnostech vaječných skořápek 112 dalších vyhynulých i současných druhů umožnilo autorům výzkumu vytvořit jakýsi evoluční „superstrom“ mapující postupný vývoj stavby a vlastností vaječné skořápky. Odhadují, že vajíčka s pevnou skořápkou se u neptačích dinosaurů vyvinula minimálně třikrát nezávisle na sobě.

Ze získaných informací vyplývá, že měkká vejce byla typická pro společné předky dinosaurů, plazů a savců (tzv. Amniota), což se obecně předpokládalo. Pro vědce je zajímavější, že vejce s měkkou skořápkou měl ještě i společný předek archosaurů, tedy skupiny, do které patří kromě dinosaurů rovněž ptakoještěři, krokodýli, ptáci a další. Vzhledem k velkému množství fosilních objevů vajec dinosaurů s pevnou skořápkou a s přihlédnutím k pevným skořápkám vajec současných ptáků a krokodýlů byli mnozí paleontologové nakloněni myšlence, že také předek všech archosaurů již kladl vajíčka s pevnými skořápkami (například zde).

Replika hnízda malého rohatého dinosaura druhu Protoceratops andrewsi. Podle...

Replika hnízda malého rohatého dinosaura druhu Protoceratops andrewsi. Podle nových zjištění se mláďata těchto dinosaurů z území dnešního Mongolska líhnula z měkkých, „kožovitých“ vajíček.

Pokud tedy první dinosauři kladli vajíčka s měkkými obaly, můžeme z toho usuzovat také něco o jejich chování. Taková vajíčka rychleji ztrácí tekutiny, dinosauři je pravděpodobně zahrabávali do vlhké půdy nebo písku. Minimálně velké druhy na nich zřejmě také nemohly sedět, protože měkká vejce nebyla dostatečně mechanicky odolná. K inkubaci přispívalo teplo slunečních paprsků nebo tlející rostlinné hmoty, podobně jako se tomu děje u vajec některých dnešních plazů.

Výsledek také může vysvětlit, proč u mnohých vývojových skupin dinosaurů neznáme žádná nebo téměř žádná fosilní vejce. Na rozdíl od tvrdých vajec pokročilých teropodů, sauropodů a hadrosauridů kladli zástupci prvních dinosauřích vývojových skupin měkká kožovitá vajíčka, u kterých je šance na zkamenění a dochování ve fosilním záznamu malá.

Text vznikl pro Dinosaurusblog Vladimíra Sochy a před vydáním byl redakčně upraven. Originál najdete zde.

Autor:

Přechod na DVB-T2

Od 27. 11. probíhá postupný přechod na vysílací standard DVB-T2. Kvůli koronavirové pandemii vláda rozhodla o odložení zbývajících přechodů na vysílání DVB-T2. Diváci si tak musí pořídit televizi s podporou kódování H.265 (HEVC) nebo starší televizi doplnit vhodným set-top boxem.

  • Nejčtenější

V noci na čtvrtek bude na maximu nejpopulárnější nebeské představení

Každý rok můžeme na obloze kolem 12. srpna vidět největší množství prachových částeček z meteorického roje Perseid,...

Dusičnan amonný zabíjel mnohokrát. Ovšem mnohem více životů zachránil

Výbuch v Bejrútu nebyl ani zdaleka jediným případem, kdy dusičnan amonný způsobil katastrofu. Některé z nich byly...

Bioarcheolog: Náš genom je z třetiny lovců mamutů, Češi přišli z Polska

Jsou Češi spíše Slované, Germáni, Keltové nebo potomci původních obyvatel na našem území? Podle bioarcheologa Jaromíra...

Spojené státy vyzkoušely nový nadzvukový kluzák

Odborníci americké armády a námořnictva v březnu otestovali hypersonický kluzák, který by měl být schopen překonat i ty...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Jak „Drak“ málem nedoletěl. Přístup SpaceX k softwaru NASA překvapil

Společnost SpaceX má z pohledu NASA poněkud neortodoxní pohled na vývoj softwaru. Jak ukázalo několik letů v posledních...

Biolog Komárek: Jsme účastníky největšího sociologického experimentu všech dob

Premium Měsíce trvající pandemie nám převrátila životy naruby. Známý biolog, filozof a autor dvou desítek odborných knih a tří...

Brzy dospěju do bodu, kdy si účet na Facebooku zruším, říká Lucie Výborná

Premium „Je to hra. Hra, která by měla být přínosná, užitečná, inspirativní,“ říká o své práci moderátorka Českého rozhlasu...

Proč koronavirus už téměř nezabíjí. Vytratí se, nebo se vrátí ještě silnější?

Premium Koronavirus je záhadný. Nečitelný. I když ho zkoumají ti nejchytřejší lidé, pořád o něm víme málo. Chová se jinak. Je...

  • Další z rubriky

Pojďte se dnes podívat do největšího urychlovače. Pivo si vezměte vlastní

V Praze měla v těchto dnech probíhat konference částicových fyziků ICHEP, pravidelné největší setkání vědců z oboru....

STO OBJEVŮ: Klimatizaci vynalezli, aby zachránili papír v tiskárně

Seriál Za vynález klimatizace vděčíme Willisu Carrierovi. Moderní chladicí zařízení představil v roce 1902, avšak měl dlouhou...

Bioarcheolog: Náš genom je z třetiny lovců mamutů, Češi přišli z Polska

Jsou Češi spíše Slované, Germáni, Keltové nebo potomci původních obyvatel na našem území? Podle bioarcheologa Jaromíra...

Jedna pandemie nestačí. V USA se šíří zákeřná „králičí ebola“

Na jihozápadě USA se šíří mezi domestikovanými i divokými králíky nákaza virem, jehož účinky připomínají lidskou...

WhatsApp se brzy zbaví toho, co nás na něm nejvíc štve

Populární chatovací aplikace WhatsApp chystá změnu, která leckoho potěší. Brzy bude mít podporu více aktivních zařízení...

Češi bydlí na Papui již tři roky. Byl to ze začátku šok, ale nelitují

Manželé se rozhodli vydat za prací do zahraničí. Zlákala je Papua Nová Guinea, kde žijí od roku 2017. Nejdříve v městě...

Krejčířovu vilu opět nikdo nechce. Už ani za dvacetinu pořizovací ceny

Ani další pokus o vydražení vily v Černošicích, která patřila odsouzenému Radovanu Krejčířovi, nebyl úspěšný. Do dražby...

Doba prsatá. Odhalená ňadra jako důkaz měnícího se světa kolem nás

Premium Až se teď v létě vydáte k vodě, rozhlédněte se kolem sebe. Jedním z dokladů změn světa kolem nás jsou proměny vzhledu...

Modelka po plastice nedodržela sexuální abstinenci, praskl jí zadek

Šestadvacetiletá Amanda Nicole z Los Angeles se živí jako modelka a je samozvanou dvojnicí herečky Scarlett...