Defibrilace se má změnit. Místo jedné velké rány přijde několik malých

aktualizováno 
Pár malých šoků je pro srdce lepší než jeden velký, domnívá se americko-německý vědecký tým. Připravuje proto nový typ defibrilátoru. Správnou činnost srdce by měl obnovit pomocí mnohonásobně slabších výbojů, než jaké používají ty dnešní.

Tohle vás bude bolet víc než nás, ale zachrání vám to nejspíše život. | foto: Profimedia.cz

Defibrilátory jsou asi jedním z nejslavnějších lékařských přístrojů současnosti. Na televizních obrazovkách se tyto přístroje staly výrazem možností moderní medicíny. Není se co divit, v podstatě vrací mrtvé do života.

Přesto mají jisté nevýhody. Silný elektrický výboj z defibrilátoru může někdy poškodit tkáň kolem srdce. A jak zdravotníci i někteří pacienti ví, pro člověka při vědomí není šok z defibrilátoru nic příjemného. Defibrilátor také není žádný krotký stroj: autoři studie počítají s modelovým šokem o napětí až tisíc voltů a proudu kolem třiceti ampérů, byť po jenom krátkou dobu zhruba kolem deseti milisekund. (Celková energie bývá tedy něco přes 300 joulů.)

Lékaři ovšem nepoužívají takovou sílu bez důvodu. Vědecké poznatky říkají, že menší dávky elektrického proudu nejsou tak účinné. Když má šok obnovit pravidelnou srdeční činnost, musí ho zasáhnout celé. A vytvořit dostatečně silné elektrické pole v celém srdci dokáže jen dostatečně silný výboj.

Přesto použití hrubé (elektrické) síly není nutné, domnívají se někteří lékaři. Stačí prý využít elektrických vlastností srdeční tkáně. Jednotlivé části srdce se například liší elektrickým odporem či vodivostí. Šíření elektrického výboje ovlivňuje také například směr svalových vláken v srdci či přechody mezi jednotlivými typy tkáně v srdci (např. mezi cévami a svaly). Kdybychom dostatečně dobře poznali celý elektrický systém srdce, bylo by ho možné zasáhnout celé i menším výbojem, domnívají se odborníci.

Že nejde jenom o sen, dokumentuje tým kolem Flavia Fentona z Cornellovy univerzity ve státě New York a Stefana Luthera z Ústavu Maxe Plancka v německém Göttingenu. V posledním čísle časopisu Nature zveřejnili výsledky své práce s šetrnější formou defibrilace (výtah z práce je dostupný zde).

Vědci používali jen zhruba šestinu energie používané při běžné defibrilaci. Na základě přesných měření a sledování chování srdce při defibrilaci pak přesně zacílili pět slabých pulzů, které dokázaly znovu navrátit srdci jeho běžný rytmus. Pro pacienty i tělo by měly být podobné zásahy šetrnější.

Vědci zatím mají za sebou jenom experimenty na zvířecích modelech (psech). Technologie zatím není připravena pro klinickou praxi. Přesto se Stefan Luther nechal pro časopis Nature slyšet, že výhledově jejímu nasazení nic nebrání. 

Nepřehlédněte:

Nejčtenější

Miliony uživatelů řeší problémy s Windows 10. Někomu i zrudla obrazovka

Aktualizace Windows 10

Kontrola aktualizací Windows se v poslední době Microsoftu nedaří tak, jak by měla. Nové aktualizace přinášejí řadě...

USA by mohly prohrát omezený konflikt s Čínou, soudí vědci ze Sydney

Americká ponorka USS Hawaii na manévrech RIMPAC 2018 u Havajských ostrovů

Vojenská nadřazenost Američanů v Jihočínském a Východočínském moři je věcí minulosti. Jejich ozbrojené síly jsou...

Kdy ani ochranný oblek nepomůže. Co dokáže granát nebo zákeřná motýlí puma

Podívejte se s námi k pyrotechnikům PČR

„Pokud mě uvidíte utíkat, snažte se mě předběhnout.“ Vtip, který laika pobaví, ale z pohledu pyrotechnika je otřepaný a...

Proč byli někteří dinosauři tak velcí? Měli něco, co savci ne

Jedním z evolučních důvodů gigantických rozměrů sauropodů byla pasivní obrana...

Největší suchozemští tvorové všech dob, pravěcí sauropodi, byli výrazně větší než všechna zvířata, která známe z naší...

Firma chtěla krávy bez rohů. Na zvláštní chybu přišli, než zvíře snědli

Geneticky modifikovaný organismus (v tomto případě kráva)

Americká společnost se pokusila genetickou úpravou skotu zbavit krávy bolesti a chovatele práce. Vytvořila plemeno bez...

Další z rubriky

V Jižní Americe objevili unikátního dinosaura. Běhal jen po dvou prstech

Možná rekonstrukce druhu Vespersaurus paranaensis

Vědci na základě zkameněliny z Brazílie popsali prvního dinosaura, který nosil celou svou hmotnost na jediném prstu....

Důkaz temné hmoty i mrtvé hvězdy. Co za 20 let viděl teleskop Chandra

Letos v srpnu je to 20 let, co začala pracovat jedna z nejdůležitějších a...

Letos v srpnu je to 20 let, co začala pracovat jedna z nejdůležitějších a nejúspěšnějších družic současnosti, americká...

Většinu dinosaurů jsme popsali až v novém tisíciletí, prvního před 195 lety

Nákres zubů a fragmentu spodní čelisti megalosaura, objevené roku 1797 ve...

O současnosti coby zlaté éře dinosauří paleontologie se mluví již nějaký ten rok. Je to však pravda? Skutečně prožíváme...

Můj syn má svalovou dystrofii, od 12 let je na vozíku
Můj syn má svalovou dystrofii, od 12 let je na vozíku

Na 7. září připadá Světový den Duchennovy svalové dystrofie. Tímto vzácným genetickým onemocněním trpí i Jaroslav, který je v současnosti plně odkázaný na pomoc druhých.

Najdete na iDNES.cz