Každý, kdo se pohybuje po ulici, si může všimnout, že hemžení chodců je někdy až překvapivě organizované. Sami od sebe tvoříme pruhy podobné těm pro auta, které na silnici vyznačují bílé čáry. Vznikají, aniž by o nich jednotliví lidé diskutovali nebo se řídili nějakými značkami či pravidly. V určitých situacích se však tento řád zvrhne v chaos. Trasy chodců se začnou navzájem křížit. Čas od času do sebe začnou dokonce vrážet. Čím to je?
Podle skupiny vědců vedené matematikem Karolem A. Bacikem z Massachusettského technologického institutu se pohyb lidí řídí podobnými zákony jako tok kapalin. Bacik se svými spolupracovníky zkoumá chodce už delší dobu.
Poprvé se k tématu dostal v roce 2021, během koronavirové pandemie. Pracoval tehdy na způsobech, jak navrhnout prostory uvnitř budov tak, aby jimi mohlo projít co nejvíc lidí, a zároveň dodržovat bezpečnou vzdálenost z hlediska šíření viru. Většina čtenářů si nejspíš ještě vzpomene, že ji epidemiologové určili jako zhruba 1,8 metru.
