Návrat „imperialistického brouka“? Výzkumný program USA vzbudil obavy

aktualizováno 
Skupina vědců v časopise Science varuje před možným zneužitím amerického výzkumného programu, který vyvíjí zcela nový způsob rychlé genetické úpravy rostlin přímo na poli.

Program „Hmyzí spojenci“ má změnit škůdce v pomocníky v zemědělství. | foto: NC State University

Představte si, že jste zemědělec, kterému na poli právě úspěšně klíčí letošní úroda, když se najednou v sousední zemi objeví nový škůdce. Může to být třeba nový typ viru či zavlečený hmyz, to je v celku jedno. Co teď? V minulosti byste se mohli dát na modlení, dnes musíte rychle shánět účinné postřiky a v blízké budoucnosti si možná objednáte pár milionů mšic, které vaše rostliny naučí se proti hrozbě bránit. 

Taková je alespoň vize programu „Hmyzí spojenci“, kterou podporuje americká vojenská agentura DARPA. Jde o projekt v zatím velmi rané fázi, který chce zkombinovat nové metody úpravy genů s využitím hmyzích „přenašečů“. Hmyz by s pomocí svých evolucí vytříbených metod sloužil jako přepravní prostředek pro geneticky upravený virus, který by dokázal změnit DNA napadené rostliny (možná nástrojem CRISPR, o kterém jsme psali mnohokrát) a dát jí tak nové schopnosti; například právě schopnost ochránit se před novým typem škůdce. 

Klíčová by přitom měla být rychlost. Kombinace viru a hmyzího přenašeče by měla zajistit, aby rostliny získaly nové schopnosti během jednoho jediného vegetativního období. Například by měla změnit (zvýšit či snížit) aktivitu některých genů, a tak zvýšit výrobu užitečných látek proti škůdců v rostlině, nebo zlepšit její schopnost zadržovat vodu atp. Nejde o dědičnou změnu a tedy vytvoření nové linie rostlin (alespoň zatím ne), nýbrž nástroj, jak rychle ochránit rostliny, které už jsou na poli, před možnými hrozbami - ať už jde o škůdce, sucho, ale třeba i biologický útok - uvádí projekt DARPA. 

Obrana, nebo útok?

Ne všem se zdá takové využití skutečně pravděpodobné. Pět biologů a právníků v časopise Science zveřejnilo názorový článek, který varuje před možným zneužitím projektu pro ničivé cíle, tedy zničení úrody přímo na poli. Ne že by agenturu DARPA a potažmo USA obviňovali přímo z vývoje nového druhu zbraně, na druhou stranu argumentují, že zbytek světa by mohl mít dobré důvody projekt právě takto vnímat. 

Tím hlavním důvodem je asi skutečnost, že využití hmyzu k ochraně rostlin není až tak jednoduché, jak by se mohlo zdát. Vytvoření a namnožení dostatečného množství vyžaduje nepochybně čas. Podle autorů skeptického názoru mnohem více času, než by ve skutečnosti bylo k dispozici. 

Jedním důvodů je také kontrola: co přesně udělá virus s rostlinami? Nemůže způsobit nějaké škody i na jiných druzích, než na které se má zaměřit, nemůže například zvýšit i životaschopnost plevelů? Jak dlouho zůstane v prostředí on i hmyzí přenašeči? To všechno jsou otázky, které by úřady v podobných případech nepochybně kladly, a odpověď na ně by těžko mohl výrobce poskytnout přes noc. 

I přes všechen neuvěřitelný pokrok genetických technologií posledních let a desetiletí to dnes není tak, že geny dokážeme zapínat, přepínat a ovládat zcela přesně a spolehlivě, a tak každý podobný experiment vyžaduje značné ověřování a testování. Je těžké si představit, že by se vše dalo zvládnout opravdu rychle v průběhu jediné vegetační sezony. 

Také neexistuje dostatečná infrastruktura - tedy laicky řečeno „pěstírny“ na geneticky upravený hmyz (musí být upravený i proto, že by podle zadání neměl v přírodě přežít déle než dva týdny). Na rozdíl například od výroby chemických postřiků, které se dají vyrobit rychle ve velkém množství - a jsou také levnější než GMO hmyz. 

I z toho důvodů je podle autorů mnohem představitelnější namnožení menšího množství GMO hmyzu, aby třeba i tajně poškodil úrodu ve vybrané oblasti. Obávají se, že „hmyzí spojenci“ by mohli být poměrně snadno považováni za pokus vytvořit nový způsob šíření biologických zbraní spíše než cokoliv jiného. Podle nich nejde jen tak jednoduše smést ze stolu argument, že projekt by mohl porušovat konvenci o biologických zbraních (dodatek z roku 2012), která mimo jiné zakazuje i vývoj nových způsobů jejich šíření. 

Normální revoluce

DARPA na článek reagovala vlastním prohlášením, ve kterém se mimo jiné hájí těžko zpochybnitelným argumentem, že kdyby měla v úmyslu skutečně vytvářet biologickou zbraň, celý program by neměl podobu veřejné soutěže a dokumentace by nebyla veřejně dostupná

Volba hmyzích „přenašečů“ je také v řadě ohledů logická. Dostat genetický virus přes membránu rostlinných buněk je postřikem velmi obtížné - ale když se přes ni dostane (například s pomocí hmyzího bodavého ústrojí) tak se proti němu rostlina prakticky nedokáže bránit. 

„Hmyzí spojenci“ jsou mnohem větší novinka a minimálně na papíře vypadají inovativně a novátorsky. V praxi už skončila první fáze projektu, která údajně ukázala, že v rostlinách lze skutečně s pomocí hmyzích „stříkaček“ provádět editaci genů. Nyní se chystá další, čtyřleté kolo pokusů, na které DARPA dala celkem 30 milionů dolarů (cca 700 mil. Kč). To by mělo vyvrcholit velkými zkouškami ve skleníku s různými druhy rostlin, které by měly ověřit, zda se hmyz dokáže dostatečně spolehlivě „zaměřit“ na zamýšlené rostliny. 

Těžký boj

Byť někteří komentátoři (třeba biolog Stanislav Mihulka na Osel.cz) poměrně ostře odsuzují článek v Science jako pokus o diskreditaci zajímavé a potenciálně velmi užitečné technologie, autoři článku se ve vyjádřeních pro média dušují, že to jejich cílem není. „Cílem článku bylo jen spustit debatu,“ řekl pro The Scientist jeden z autorů Gustavo Caetano-Anolles. A to zřejmě veřejnou, protože alespoň podle DARPA se s agenturou před vydáním textu nespojili. 

Vepřové by mohlo zlevnit

Ve Skotsku se zrodili vepři odolní proti zřejmě nejdražší nemoci těchto hospodářských zvířat. A stačila jedna malá změna.

Pro autory projektu a jejich zastánce by to byla nepochybně obtížná, frustrující a možná i časem prohraná snaha navíc. Ale jestli nám zkušenosti s dosavadním nasazováním biotechnologií něco naznačují, tak jedině to, že bez podobné debaty mohou tyto novinky leckdy prohrát ještě předtím, než se dostanou na trh. 

Zvláště v případě, kdy se „hrátky s přirozeností“ dají dohromady se zájmy mocných (ať už jde o státy, nebo korporace jako v případě GM plodin), je poměrně snadné přesvědčit alespoň část západní veřejnosti, že výsledek je zlý a nejlépe ho bude zakázat předem. Významná část světové veřejnosti také bude předem podezírat USA z nekalých úmyslů a pro některé tajné služby může podobné podezření představovat vítaný podklad pro „dezinformační operace“. Vzpomeňme, že CIA při hledání Usámy bin Ládina využila očkovací kampaň. Úspěch legendy o vytvoření viru HIV americkými laboratořemi pak zase dokládá, že podobné umělé konspirační teorie opravdu mají šanci uspět. 

Pro autory by tak bylo nepochybně nejjednodušší v klidu si dodělat svou práci, vyčerpat grant a pak ho zařadit mezi nepřebernou řadu akademických výsledků, které v praxi nikdy nebudou mít žádný dopad. Ještě lepší výsledek by pro ně mohl být, kdyby program skutečně přerostl v tajný vojenský projekt, o kterém se debatovat nemusí - či nesmí. Statisticky řečeno je ovšem to první mnohem pravděpodobnější. 

50. výročí přistání na Měsící

Americký kosmický let Apollo 11 splnil svoji misi 20. července 1969. Na povrch Měsíce jako první člověk vstoupil velitel posádky Neil Armstrong. Doprovázel jej Edwin "Buzz" Aldrin, zatímco Michael Collins zůstal na palubě vesmírné lodi.

Téma Apollo 11 v článcích Technet.cz:
O čem si povídali kosmonauti Apolla 11. Poslechněte si tisíce hodin „ticha“
Co kdyby Apollo 11 zůstalo na Měsíci? Pohřbili by je přes rádio zaživa
Vlajky na Měsíci stále stojí. Podívejte se na důkaz ze sondy LRO

Nejčtenější

U Prochorovky to bylo jinak. Němci nám kradou tankovou bitvu, zuří Rusko

U Prochorovky se v červenci 1943 odehrála jedna z největších tankových bitev.

Nejslavnější tanková bitva u Prochorovky je ruská propaganda, napsal Die Welt s odkazem na zjištění německých a...

K síti se připojila největší solární elektrárna. Rekord dlouho nevydrží

Pohled na elektrárnu Nur Abú Zabí ze vzduchu

Ve Spojených arabských emirátech k začátku července spustili největší fotovoltaickou elektrárnu na světě. Má maximální...

Amatérský astronom vyfotografoval supertajný americký raketoplán X-37B

Americký raketoplán X-37B na orbitě

Nizozemský pozorovatel satelitů a vědecký novinář Ralf Vandebergh nejspíš udělal nejlepší fotku svého života. Podařilo...

Jeho formule chtěl každý. Autor slavných vystřihovánek slaví devadesátiny

Richard Vyškovský se svým modelem cisternové stříkačky CAS 32 na podvozku Tatra...

Richard Vyškovský je pro laickou veřejnost nepříliš známé jméno, v modelářské komunitě je však doslova celebritou. S...

Největší dobrodružství 20. století začalo o tři čtvrtě sekundy později

Tři Američané právě odstartovali na misi, kterou bedlivě sleduje celý svět.

Ani ostřílený hlasatel vesmírného střediska na Mysu Canaveral nedokáže zakrýt pohnutí. Je 16. července 1969, 9:32 ráno...

Další z rubriky

Prázdninový dinosaurus. Chorvatsko obýval neznámý ještěr z Istrie

Chorvatské městečko Bale (či italsky Valle d’Istria), nedaleko kterého byl v...

Letní prázdniny jsou v plném proudu a mnozí z vás možná zamíří k moři do Chorvatska. Pokud ano, za dinosaury to asi...

Jen ticho. Největší pátrání po mimozemšťanech vydalo průběžné výsledky

Na hledání mimozemských signálů v rámci Breakhtrough Listen se podílel i...

Od roku 2016 běží projekt Breakthrough Listen, dosud největší program na zachycení mimozemských signálů. Letos v létě...

Google má zřejmě peněz nazbyt. Zaplatil výzkum fyzikálního přeludu

Nechtěl by to mít v garáži každý? Takhle kouzelně vypadá provoz fuzoru

Společnost Google během posledních let v experimentu, o kterém prakticky nikdo nevěděl, nechala prověřit proslulou...

Najdete na iDNES.cz