ENSO neboli El Niño – Jižní oscilace označuje hned několik klimatických jevů soustředěných na rovníkovou oblast Tichého oceánu. Zjednodušeně jde o nepravidelný cyklus, střídající teplé (El Niño; španělsky chlapeček) a chladné (La Niña; holčička) fáze povrchových vod.
Historický názevPojmenování teplé fáze vymysleli už před stovkami let peruánští rybáři. Ti si totiž periodického oteplování oceánu všímali zpravidla kolem Vánoc. Jevu tedy začali říkat podle Ježíška, který je španělsky právě El Niño. Naopak pojmenování La Niña už je moderní. Vymysleli jej vědci. Ti si během zkoumání jevu všimli i chladné fáze a potřebovali příhodné jméno. |
Oba jevy rovněž souvisí s kolísání atmosférického tlaku, čemuž náleží druhá část názvu, tedy Jižní oscilace. I ta se dělí na dvě fáze – kladnou a zápornou – jež jsou pevně provázané s fázemi El Niño.
Oscilace totiž ovlivňuje intenzitu (a někdy i směr) proudění pasátů, tedy stálých větrů vanoucích z východu na západ a ty pak působí na teplotu vody v Pacifiku.
Střídání jednotlivých fází nicméně neovlivňuje počasí pouze v Pacifiku či nad okolní pevninou, dopad má na podmínky takřka po celém světě. ENSO proto patří mezi nejdůležitější klimatické jevy na Zemi.
Cyklus je velmi nepravidelný. Jedna fáze (El Niño či La Niña) může trvat něco mezi devíti a dvanácti měsíci, celý se opakuje zhruba každé dva roky až sedm let.
Jaké jsou fáze ENSO?
El Niño – Jižní oscilace se dělí na tři fáze. Základním stavem je takzvaná Neutrální fáze, která je přechodem mezi zbývajícími fázemi. Pasáty během ní posouvají teplé vody Pacifiku podél rovníku na západ, zatímco studené vody se zvedají podél pobřeží Peru na jejich místo.
Pro určení fáze je důležitý dlouhodobý průměr teploty vody. O neutrální fázi jde v případě, kdy se teploty pohybují maximálně v rozmezí půl stupně Celsia okolo dlouhodobého průměru.
Rovníkový pás během jevů El Niño (dole) a La Niña | foto: NOAA
Teplá fáze, tedy El Niño je provázená oslabením (v extrémním případě i úplným zastavením či dokonce otočením) pasátů. Teplá voda Pacifiku ohřívaná v oblasti rovníku tak zůstává víceméně na svém místě a nenahrazuje ji studená voda. U pobřeží Jižní Ameriky se tak oproti normálnímu stavu hromadí teplá voda.
Naopak během chladné fáze, tedy La Niñy nezvykle silné pasáty odtlačí ohřátou vodu z rovníkové části Tichého oceánu mnohem dál na západ, než je obvyklé, což je podpořené vydatným stoupáním studených vod u pobřeží Jižní Ameriky. Jde vlastně o velmi zesílenou Normální fázi.
| Dopad | Neutrální fáze | Teplá fáze – El Niño | Chladná fáze – La Niña |
|---|---|---|---|
| Pasáty | Standardní síla, vanou od východu na západ | Výrazné oslabení či dokonce otočení | Výrazné zesílení |
| Teplota vody v Pacifiku | Teplá voda na západě (Asie), studená na východě (Jižní Amerika) | Rozliv teplé vody k pobřeží Jižní Ameriky | Neobvykle studená voda u pobřeží Jižní Ameriky |
| Vliv na globální teplotu | Průměrné globální teploty | Může zvýšit teplotu planety. | Může snížit teplotu planety. |
| Jižní Amerika | Suché či polosuché podmínky | Extrémní srážky a záplavy | Extrémní sucho a chladno |
| Austrálie a jihovýchodní Asie | Běžné deště a monzuny | Extrémní vedra a sucha | Silné deště a záplavy |
Mechanika ENSO: jak vzniká El Niňo a La Niňa
Na střídání fází má vliv takzvaná Walkerova cirkulace, kterou lze přirovnat k ohromnému kotouči vzduchu rotujícímu podél rovníku nad Tichým oceánem. Jeho spodní částí jsou zmiňované pasáty, které přímo posouvají masy vod Pacifiku a ovlivňují jeho teplotu.
Proudění vzduchu ve Walterově cirkulaci a postupné přesouvání ohřáté vody v Neutrální fázi. | foto: NOAA
Za normálního stavu stoupá ohřátý vzduch nad Asií, ve výšce proudí východním směrem a nad pobřežím Jižní Ameriky už jako chladnější opět klesá. Poté se z něj stává pasát a proudí zpět k západu a nad Asií znovu stoupá.
Rotace je poháněná rozdíly atmosférického tlaku mezi východním a západním Pacifikem. Ono cyklické kolísání tlaku se nazývá Jižní oscilace, jde tedy o druhou polovinu ENSO.
Schéma proudění a rozdílných teplot během jevů El Niño a La Niña. | foto: NOAA
Oba jevy se navzájem neustále ovlivňují – teplota mořské hladiny má vliv na tlak vzduchu, což ovlivňuje intenzitu větru ženoucího vodu, což opět ovlivňuje teplotu vody. Jak ale mechanismy přesně fungují není dodnes zcela zřejmé.
Jak vzniká El Niño
- Počátkem El Niña je náhle oslabení – či dokonce otočení – větrů vanoucích na západ (pasátů, tedy spodní části Walkerovy cirkulace). Ty tak přestanou hnát teplou vodu od pobřeží Jižní Ameriky k Austrálii.
- Následkem je rozlití ohřátých rovníkových vod Pacifiku zpět směrem k pobřeží Peru a Ekvádoru, kde zablokují stoupání chladné vody.
- Teplo z oceánu začne stoupat na zcela jiném místě než obvykle. Výsledkem jsou sucha na západě (Austrálie a Asie) a naopak záplavy na východě (Jižní Amerika)
Rovníkový pás ohřáté vody a její nahromadění u břehů Jižní Ameriky během jevu El Niño. | foto: NOAA
Jak vzniká La Niña
- Opačný jev La Niña začíná změnou tlaku vzduchu, ústící v náhlé extrémní zesílení pasátů. Ty tak ohřátou vodu odtlačí mnohem dál na západ, než je běžné.
- Na západě se naakumuluje obří horký „bazén,“ zatímco u pobřeží Jižní Ameriky se na hladinu dostává obrovské množství ledové vody.
- Extrémně teplá voda na západě Pacifiku podporuje stoupání vzduchu, další roztáčení cirkulace a tvorbu mraků. Austrálie a Indonésie čelí dešťům a záplavám, zatímco v Jižní Americe panují neobvyklá sucha.
Proč nás má fáze ENSO zajímat
ENSO je globálním jevem, jelikož má při větší síle schopnost ovlivňovat počasí takřka na celém světě. Stojí za tím termín telekonexe, který lze do obecné řeči přeložit jako „efekt motýlích křídel.“ Globální klima je propojené a ovlivňuje se navzájem.
Ohromné masy teplého vzduchu stoupající z Tichého oceánu totiž nezůstávají na jednom místě. Díky tryskovému proudění v atmosféře se mohou rozšířit po celém světě.
Jak El Niňo ovlivňuje počasí v Evropě? Vedra může zesílit, ale sám je nezpůsobuje |
Ono množství teplého vzduchu je pak dané velikostí buňky, ve které nad Tichým oceánem proudí Walkerova cirkulace. Je bezkonkurenčně největší na světě a právě díky tomu má ENSO dost síly na ovlivňování počasí po celém světě.
Celosvětové dopady ENSO
Konkrétní fáze tak nejsou jen záležitostí obyvatel Jižní Ameriky či Austrálie. Meteorologové v Evropě či Americe dokážou díky propojení i na několik měsíců dopředu odhadnout například sílu zimy nebo intenzitu hurikánů.
Pro velkou vzdálenost samo ENSO nemá na počasí v Evropě příliš velký vliv. Evropané jej však mohou pocítit ekonomicky kvůli dopadům na zemědělství – velké sucho či naopak silné srážky mohou zahýbat cenami rýže, kávy či kakaa.
Ačkoli jde o přirozený cyklus, mají obě fáze vliv i na globální klima – El Niño mírně zvyšuje teplotu planety, La Niña ji naopak mírně snižuje.
Jak se předpovídá El Niňo a La Niňa
Průběh i blížící se změny v jevu ENSO sleduje zejména americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA – National Oceanic and Atmospheric Administration). Ten spravuje síť satelitů, meteorologických stanic i měřících bójí.
Účelem je umožnit včasné přípravy na extrémní počasí – sucha či naopak záplavy, které mohou mít vliv na zdraví nebo například úrodu.
Sledované oblasti
Rovník v Tichém oceánu je pro snadnější pozorování rozdělen na čtyři očíslované zóny. Číslované jsou od východu k západu:
- Oblasti Niño 1 a 2: u pobřeží Jižní Ameriky.
- Oblast Niño 3 a 4: leží dále v oceánu
- Oblast 3.4: překryv oblastí 3 a 4
Zjištění změn ENSO
Prvním vodítkem blížících se změn je náhlé oteplování či ochlazování u pobřeží Peru a Ekvádoru, tedy v oblastech 1 a 2.
Čtyři očíslované zóny, které výzkumníci NOAA sledují. | foto: William M. Connolley, CC BY-SA 3.0
Definitivním potvrzením přicházejícího El Niña či La Niny je pozorování změn v oblasti 3.4. Teprve tehdy je jasné, že nejde o lokální výkyv, ale o jev, který ovlivní počasí na celé planetě.
Oceánský index Niño
Index používaný vědci z NOAA je pomyslným hlavním teploměrem ENSO. Podle naměřené teploty v překryvové oblasti 3.4 určuje, zda jde skutečně o jev El Niño či La Niña.
Vychází z dlouholetého teplotního průměru. Pro El Niño musí být alespoň půl stupně Celsia nad průměrem, pro La Niñu nejméně půl stupně Celsia pod ním. Tyto hodnoty však musí naměřit opakovaně a v delším časovém rozestupu. V opačném případě jde o Normální fázi či krátkodobý výkyv.
