Úterý 20. dubna 2021, svátek má Marcela
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Úterý 20. dubna 2021 Marcela

ANALÝZA: Lidé nejsou méně ukáznění. Proč rostou počty případů a co dál

Ze současné situace neexistuje žádné jednoduché a levné východisko. Ale jedna cesta nabízí naději na relativně rychlé zlepšení situace v řádu několika týdnů, píše skupina odborníků z českých akademických a výzkumných institucí.

Co nás čeká v příštích týdnech? | foto:  Dan Materna, MAFRA

Pokud nic neuděláme, překročíme v nejbližší době kapacitu našeho zdravotnického systému, na jejíž samé hranici se nacházíme. Na západě naší země už se tak stalo: pacienti ve vážném stavu se převážejí i stovky kilometrů do nemocnic po celé republice. Podle zpráv lékařů dochází už teď k prioritizaci těch, kteří dostanou nejlepší možnou léčbu, a těch, kteří ne.

„Jasně říkám, že pokles rezervní kapacity na deset procent znamená, že se systém jako celek fakticky dostal na konec své kapacity,“ uvedl zodpovědný náměstek MZČR Vladimír Černý. Podle dat ministerstva zdravotnictví zbývá v těchto dnech zhruba 15 procent JIP lůžek a trend jednoznačně naznačuje další omezování dostupnosti. Podle dat na serveru hlidacstatu.cz k 18. 2. zbývalo v Praze méně než 5 % lůžek intenzivní péče, konkrétně 47.

Přehled volných lůžek v nemocnicích podle ranního hlášení z 22. února 2021....

Přehled volných lůžek v nemocnicích podle ranního hlášení z 22. února 2021. Počty za poslední dny se budou ještě nepochybně měnit, nemocnice dohlašují pacienty ještě několik následujících dní. Počty přijatých pacientů za 21. únor nejspíše vzrostou o několik desítek, za předchozí dny spíše o jednotky.

V tu chvíli podle ministra zdravotnictví Jana Blatného budeme uvažovat o aktivaci zahraniční pomoci. Podle něj je však taková pomoc spíše symbolická: „jsou potřeba tisíce lůžek jednotek intenzivní péče, nikoliv desítky nebo stovky, které by mohlo poskytnout zahraničí.“

Kudy dál?

O tom, že je nyní třeba přitvrdit, není pochyb. Přesto však stojíme na křižovatce. Stále totiž máme dvě možnosti. Můžeme přibrzdit epidemii jen do té míry, aby se předešlo kolapsu zdravotnictví, a pak se vrátit k dosavadní strategii „balancování na hraně katastrofy“, patrně s (pochybnou) nadějí, že dosáhneme kolektivní imunity.

Případně můžeme zvolit strategii, která je podle našeho názoru jediná smysluplná, a tou je marginalizace viru – tedy minimalizace jeho výskytu, čili případů infekce. (Tento přístup není nový, mluvilo se o něm i u nás již loni na jaře, pozn.red.)

Co teď můžeme dělat

Jediná smysluplná cesta řešení současné pandemické situace spočívá v marginalizaci viru, a to všemi dostupnými prostředky.

  • V první řadě je nutno co nejvíce omezit virovou nálož pomocí plošných opatření, přičemž vzniklé ztráty je nutné důsledně kompenzovat.
  • Ve vzniklém čase urychleně vypracovat systém kompenzací a motivací k dodržování opatření, zejména zreformovat systém testování a trasování.
  • Maximálně zefektivnit logistiku očkování.
  • Zreformovat protiepidemický systém tak, aby za každou cenu udržel nízký průběh epidemie po konci úvodního lockdownu.

Strategie spoléhající na přirozenou imunizaci jsou nesmírně riskantní. Na brzké dosažení kolektivní imunity se nemůžeme spoléhat, protože nevíme ani kolik lidí je již v současnosti imunizováno, ani jak dlouho imunita po prodělání nemoci vydrží (u většiny lidí je to vícero měsíců, ale vzhledem k poměrně stále malé zkušenosti s nemocí, horní hranice nelze spolehlivě určit, pozn.red.).

Dalším zdrojem nejistoty jsou mutace viru, proti nimž získaná imunita nemusí fungovat. Může se také stát, že pokud se epidemii ponechá volnost, bude vir zabíjet periodicky v podobné intenzitě. Podobně tomu bylo v brazilském městě Manaus.

Podle jednoho hojně citovaného výzkumu v něm mělo protilátky proti SARS-CoV-2 cca 75 procent obyvatel. Závěry této studie mohou být z dobrých důvodů mylné, „promořenost“ byla v každém případě vysoká (podle jiného průzkumu byla kolem 50 procent). Tamní nemocnice jsou navzdory tomu znovu plné. Stále tedy nemáme žádný důkaz, že by bylo takzvané stádní imunity někde na světě dosaženo.

Prvním krokem – a také zásadním „zádrhelem“ této marginalizační strategie – je co nejpřísnější uzávěra a omezení společenské aktivity. Znamená to zpřísnit stávající opatření: k zavřeným školám přidat podniky, omezit průmyslovou výrobu a úplně zavřít administrativní a kancelářský provoz. Je jasné, že ztráty vzniklé opatřeními je nutno kompenzovat.

Bude to bolestivé a nebude to zadarmo. Je to ale podle našeho názoru jediná alternativa, která nám zbývá. Je to alternativa, která je sama o sobě mnohem méně bolestivá než ta, která nás čeká, pokud neuděláme nic. Omezíme raději na několik týdnů provoz výrobních podniků, nebo budeme v přímém přenosu sledovat, jak přetékají nemocnice se všemi důsledky, které to nese?

Je to jediná alternativa, která nabízí v dohledné době naději na návrat víceméně k normálu: mohli bychom se dostat na nízké stovky nakažených a mohli bychom začít uvolňovat i ta plošná opatření, se kterými žijeme se zbytečnými přestávkami od loňského října. Děti by se mohly bezpečně a dlouhodobě vrátit do škol, mohly by se otevřít obchody.

Takovou naději nenabízí ani „uvědomělý přístup každého z nás místo dalších restrikcí“ podle strategie, kterou oznámil ministr Blatný na tiskové konferenci 17. února. Předpokládat, že se lidé začnou chovat zodpovědněji ve chvíli, kdy se bez dalšího prostě zruší některá z platných opatření, je absurdní.

Podle dat PAQ research z výzkumu Život během pandemie souvisí počet rizikových kontaktů respondentů s množstvím aktivit, které vykonávají, a tak i s nastavenými plošnými opatřeními. Uvolnění plošných restrikcí přirozeně zvýší šíření infekce.

Ale i kdyby se lidé začali chovat zodpovědněji, nepomůže to. Hlavní příčinou nárůstu šíření covidu-19 totiž není změna v chování lidí. Počty kontaktů se v posledních týdnech nijak výrazně nezvyšují. Nasvědčují to jak data z průzkumu společnosti PAQ Research, tak i analýzy dat o pohybu osob společnosti Google známá jako Google Mobility Report. Oba dva na sobě nezávislé indikátory se velmi dobře shodují.

Počet kontaktů podle odhadů průzkumu v rámci projektu Život během pandemie a na...

Počet kontaktů podle odhadů průzkumu v rámci projektu Život během pandemie a na základě extrapolace z údajů Google Mobility Report

Proč počty rostou?

V posledním týdnu začaly počty nakažených poměrně dramaticky růst. Podle ministra Blatného je na vině především individuální porušování platných plošných opatření. „Plošná opatření nefungují, když nejsou dodržována na individuální úrovni.“ Náměstek Černý z toho vyvozuje, že „nedodržování základních opatření je tak velké, že rozvolňování nebude mít na nemocnice zásadní vliv.“

Dodržování opatření je podstatné pro jejich účinnost, není však hlavním faktorem, který by vysvětloval současný nárůst šíření covidu-19 v ČR. Podle analýz firmy DIANA Biotechnologies je v současné době podíl nakažlivější mutace B.1.1.7 více než poloviční a dále poroste. Proto – a také vzhledem k tomu, že počty rizikových kontaktů spíše stagnují, jak je vidno z výše uvedeného grafu – jde nynější nárůst na vrub nástupu nové mutace spíše než nedodržování opatření.

Průměrné procento přibližného výskytu britské varianty v jednotlivých krajích...

Průměrné procento přibližného výskytu britské varianty v jednotlivých krajích ve dnech 9.–10. 2. 2021. Do analýzy bylo zahrnuto přes 10 tisíc testů ze spolupracujících laboratoří (zejména velká města). (Kredit: Diana Biotechnologies)

To, jak velký onen nárůst do budoucna bude, je dnes těžko určit. Václav Navrátil, generální ředitel Diana Biotechnologies, tvrdí, že nejpozději na přelomu února a března lze očekávat, že oproti stavu z minulého týdne dojde ke zdvojnásobení nových případů i při zachování současných opatření.

U podobných předpovědí je vždy namístě opatrnost. Přesto je vzhledem k tomu, že již teď je zdravotnictví na pokraji své kapacity, zcela jisté, že bude potřeba dalších opatření. Alternativou by byl kolaps zdravotnictví, který je naštěstí v západních společnostech stále ještě tabu. Není přitom přesvědčivý důvod, proč předpokládat, že navrhované posílení osobní ochrany (respirátory nebo dvojité roušky) bude dostatečné.

Marginalizace

Samozřejmě je možné v této situaci jen přibrzdit a hned poté, co se zdravotnictví trochu uleví, dál balancovat na hraně katastrofy. Přesto se – jakkoli jsme si vědomi obrovské zátěže, kterou plošná opatření pro obyvatele představují – domníváme, že daleko lepší je radikální řešení.

Prvním krokem tohoto řešení je krátkodobé snížení kontaktů, nepopulárně nazývané lockdown následované nekompromisním udržováním epidemie na snížené úrovni. Rozhodnout o tom přísluší politikům; my se zde pouze pokusíme přinést argumenty, že jde o jediné možné řešení.

V první řadě je toto řešení výrazně humánnější. Dosavadní konstantní přírůstek zhruba 8 000 tisíc nakažených denně znamená, že v nemocnicích je neustále zhruba 5–6 tisíc hospitalizovaných. A zhruba stovka lidí denně umírá. I kdyby se nějakým zázrakem podařilo zastavit současný nárůst a nové mutace čísla dále nezhoršovaly, situace by se příliš nezlepšila několik příštích měsíců. Museli bychom vydržet, než se projeví účinek plošné vakcinace.

Pokud by se naopak po dobu jednoho měsíce (tj. cca šesti reprodukčních cyklů viru) podařilo snížit R na 0,8, změna by byla citelná. Epidemie zmenšila na čtvrtinu (0,8^6=0,26). To by znamenalo záchyt cca 2 000 infikovaných denně, 1 500 lidí v nemocnicích a 25–30 mrtvých denně.

Tím bychom zachránili velkou část potenciálních obětí starších 80 let, protože by se tito lidé dočkali vakcíny. A není třeba zdůrazňovat, že nemocnice v tom případě budou moci obnovit péči, kterou nyní nejsou schopny poskytovat.

Z hlediska ekonomického jde o trade-off, tedy „něco za něco“. V prvním případě (balancování na hraně) bezprostředně platíme za udržování R=1. V případě lockdownu jsou po měsíc náklady (nejspíš výrazně) vyšší, přičemž i dále je pak nutno udržovat R=1. Lockdown je tedy bezprostředně dražším, a proto tolik nepopulárním řešením. Na druhé straně odpadají náklady plynoucí z přetíženého zdravotnictví, a navíc může být udržování R=1 při menší epidemii výrazně levnější (budeme o tom mluvit dále).

Existuje samozřejmě ještě jedna, horší varianta, kterou jsme i u nás již vyzkoušeli. A to je, kdybychom si epidemie nechali „rozjet“ z nízkých čísel znovu. Na základě zákona o klesajícím marginálním užitku je levnější držet R=1, než velice draze brzdit, a pak s mírnou úsporou rozvolňovat.

Proto, aby strategie marginalizace fungovala, je potřeba zvolit optimální soubor různých druhů opatření, jimiž se s přihlédnutím k místní situaci nyní budeme zabývat.

Fungují plošná opatření?

V poslední době stále častější názory, že plošná opatření nejsou pro potlačení epidemie účinná, se nezakládají na pravdě. Existuje rozsáhlý vědecký konsensus, že fungují (více například zde).

Vliv opatření je vidět i na českých datech. Reprodukční číslo časově souvisí s tím, jak byly omezeny kontakty - a tedy jaká platila opatření - dva týdny předtím. Souvislost samozřejmě není dokonalá, ale existuje, jak se můžete přesvědčit i „od pohledu“ v následujících grafech. (Ten můžete ještě přepínat mezi tím, zda je či není ve výpočtu zohledněn předpokládaný osob, které se s virem setkaly a jsou díky tomu imunitně chráněny.)

Závislost šíření na omezení kontaktů
Následující grafy zobrazují závislost reprodukčního čísla R na míře omezení kontaktů dva týdny předtím. Číslo R je odhadnuté stejnou metodikou jako v indexu rizika systému PES a míra omezení kontaktů je zjišťována agenturou PAQ a pomocí Google Mobility Report.

V odborné literatuře jsou diskutovány následující základní oblasti, ve kterých se odehrávají rizikové kontakty: domov (cca 30–40 %), práce (10–20 %), škola (10–20 %) volný čas (15–20 %) a ostatní (10–20 %), viz například zde. Kontakty v hromadné dopravě tvoří překvapivě malé procento (méně než 5 %). Proto se domníváme, že zavedení respirátorů v MHD nebude mít větší vliv.

V současné době jsou výrazně omezeny, ať už pomocí restrikce kontaktů či osobní ochrany, všechny zmíněné oblasti kromě kategorií domov a práce (dle výzkumu PaQ pouze 13 % lidí pracuje plně z domova). Kontakty v první oblasti lze omezit jen do určité míry, pomocí zákazu návštěv domácností, který ovšem nebude pravděpodobně příliš dodržován. Jako nezbytné se proto jeví zásadní omezení pracovních kontaktů, konkrétně nařízení režimu home office.

Alternativou práce z domova by bylo jen uzavření provozu, pokud nepatří do základní infrastruktury. S ohledem na značné ekonomické důsledky tohoto kroku by se postupně mohlo stát alternativou důsledné testování na pracovištích.

Zavedení home office by mohlo počet kontaktů snížit cca o 1,5 (tj. 11,5 ze 13), vyplývá z bleskové analýzy společnosti PAQ. Zhruba o další 3 kontakty by bylo možné ukazatel snížit ještě omezením v oblasti mimopracovních sociálních kontaktů (zákaz návštěv domácností, rekreace mimo bydliště, zákaz setkávání se s více než dvěma lidmi atd.). Větší efekt pak přináší pouze celková redukce pracovních kontaktů, která by znamenala redukci až o 60 % ze současného stavu.

Tyto odhady jsou ovšem maximalistické, tedy na horní hranici výsledků. V oblasti rodiny a volného času počítají s vysokou mírou dodržování opatření a v případě práce nepočítají ani se zachováním nezbytných provozů. Realističtější scénář zahrnuje nižší míru dodržování a omezení provozů kromě nezbytných, případně eliminaci epidemiologicky rizikových kontaktů povinným testováním v průmyslových podnicích.

Tak o kolik se může R reálně snížit? Předpokládejme, že restrikce budou účinkovat jen částečně: podle nás je rozumný odhad 60procentní efektivita restrikcí. Pokud tedy za současného stavu a po převládnutí nové mutace viru je hodnota R okolo 1,3, zavedení home office a omezení rodinných a volnočasových aktivit by znamenalo přibližně R=0,9 až 1, zatímco přísnější varianta počítající se zahrnutím redukce pracovišť na hodnotu R=0,75 až 0,85.

Je nutno upozornit na to, že jde o velmi hrubé předpovědi, protože do hry zde vstupuje mnoho neznámých faktorů. Může jít o podobu daných kontaktů nebo vliv šíření nepřímo navázaný na mezilidské kontakty (aerosoly v prostředí) apod. V každém případě je ale nutné, aby opatření kromě kontaktů v rámci rodin redukovala i pracovní kontakty. Alternativou je epidemiologická bezrizikovost pracovních kontaktů, kterou lze zajistit povinným testováním, nošením respirátorů apod.

Potenciál další redukce kontaktů ve volnočasové oblasti je proti pracovní oblasti velice omezený a je ze značné míry již vyčerpán. Tato zjištění jsou v souladu s (jakkoli neúplnými) daty ÚZIS o šíření viru, které v případě lokalizace probíhá nejčastěji v rodinách či na pracovištích.

Vakcinace: dnes jen výpomoc

Novou nadějí v boji s pandemií je vakcinace, přestože ani ta není zázračně rychlým řešením. Dostupné vakcíny se jeví jako účinná ochrana proti úmrtí a těžkému průběhu. Nicméně náběh dopadů vakcinace na vývoj epidemie je relativně pomalý. Důvodem jsou zejména dosavadní malé dodávky vakcín, ale i logistické problémy.

Klíčová skupina 80+, u níž je velmi vysoké riziko úmrtí na covid, je k 20. 2. naočkována první dávkou pouze ze 32 % (cca 140 tisíc lidí), druhou dávku dostalo 14 % z řečeného podílu (cca 63 tisíc lidí). V lednu bylo každý týden aplikováno v průměru 66 tisíc dávek, únorový týdenní průměr dosahuje již téměř 90 tisíc dávek. Budeme-li předpokládat platnost současného plánu dodávek, toto číslo dále poroste, viz následující grafy.

Průběh očkování v ČR podle plánu MZ a v realitě. Rozděleno podle věkových a...

Průběh očkování v ČR podle plánu MZ a v realitě. Rozděleno podle věkových a rizikových skupin

Předpoklad dodávek vakcín do ČR

Předpoklad dodávek vakcín do ČR

Pokud dovedeme držet krok s dodávkami a navýšit kapacity očkovacích míst tak, abychom každý týden aplikovali až 95 % příchozího objemu dodávek, můžeme mít současně:

  • k 7. 4. naočkováno 80 % skupiny 80+ druhou dávkou
  • k 26. 4. naočkováno 80 % skupiny 65–79 (1,3 milionu lidí) první dávkou a k 17. 5. druhou
  • k 30. 6. naočkovány obě výše zmíněné skupiny ze 100 % oběma dávkami a vedle toho i 19 % zbylé populace (cca 1,6 milionu lidí) první dávkou

Vliv vakcinace na epidemii jako celek je však v těchto počátečních fázích malý. Následující grafy ukazují výsledky naší předběžné analýzy dopadů očkování, kdy uvažujeme dva scénáře. Optimistický scénář znamená důslednou prioritizaci nejstarší věkové kohorty a hladkou distribuci vakcín, pesimistický počítá s tím, že polovina vakcín je distribuována lidem v produktivním věku (zdravotníkům apod.) a dodávky se zdržují.

Vliv očkování na celkový počet případů: 

Odhad vývoje počtu případů po hypotetickém lockdownu v ČR pro různé scénáře...

Model vývoje počtu případů pro různé scénáře pokračování očkování. Jak vidno, očkování v dohledné době příliš velkou změnu ve vývoji epidemie nepřinese. Model předpokládá, že počty zachycených případů by po nárůstu klesly zhruba do rozmezí 5–10 tisíc případů denně.

Vliv očkování na úmrtí mezi seniory ve věku nad 80 let:

Odhad vývoje počtu případů úmrtí na covid-19 ve skupině seniorů starších 80 let...

Model vývoje počtu případů úmrtí na covid-19 ve skupině seniorů starších 80 let v závislosti na rychlosti očkování. Při rychlém proočkování zranitelných skupin by došlo k výraznému poklesu počtu úmrtí. Model předpokládá, že počty zachycených případů by po nárůstu klesly zhruba do rozmezí 5–10 tisíc případů denně.

V obou případech jsme předpokládali, že epidemie nebude příliš brzděna (cca 5–10 tisíc případů denně). Je jasně vidět, že i když obě strategie relativně rychle začnou zachraňovat životy, vliv na utlumení epidemie je velice pomalý a ze začátku téměř zanedbatelný.

Testování a trasování

Testování a trasování mají tu výhodu, že plošně nezasahují celou společnost. Bohužel však jejich potenciál není u nás dostatečně využit z několika důvodů.

Za prvé je zde nedůvěra společnosti ve funkčnost trasování. Jakkoliv ta má opodstatnění v loňských zkušenostech, v současnosti funguje díky profesionálním call centrům trasování poměrně dobře (Trasovači se dnes dovolají 80 % pozitivních a 95 % rizikových kontaktů do 24 hodin, viz monitoring trasování na stránkách BISOP). Druhým problémem je, že tato call centra nemohou vystavovat elektronické žádanky na PCR test. Věříme, že kdyby dostal každý detekovaný např. pět poukázek na PCR testy, které by mohl rozdělit mezi své kontakty, podařilo by se nám odchytit podstatně více významných kontaktů.

Testování tak nevyužívá svého potenciálu, protože se lidé s příznaky z různých důvodů nenechají testovat. A efektivně nefunguje ani trasování, kdy nakažení hlásí hygieně průměrně jeden rizikový kontakt. Více než polovina nemocných není detekována, shodují se nezávisle odhady Masarykovy univerzity i výzkum PAQ.

Pokud se nakažení dostanou do oficiální evidence, ani zdaleka nepřiznají všechny své rizikové kontakty. Průměrně hlásí jeden, ačkoli dle PAQ se skutečný průměr pohybuje okolo tří až čtyř. V současné době lidé totiž hlásí šest rizikových kontaktů bez roušky týdně, pro trasování jsou důležité dva dny před projevením příznaků (pokud nějaké jsou).

Lidé se testování a trasování vyhýbají zejména z ekonomických důvodů, protože jak izolace, tak karanténa znamenají pokles příjmů. Další náklady pak vytvářejí pro zaměstnavatele, který dle současné legislativy proplácí první tři dny nemocenské (karenční doba).

I samotný proces trasování by se měl změnit. Věci by jistě pomohlo, kdyby se úřední postup změnil na pečovatelský: pracovníci trasování by mohli volat opakovaně, dotazovat se na stav nemocných, jejich potřeby či nejasnosti. Doporučené postupy rozhovorů by měly ohodnotit psychologové a pokusit se je změnit tak, aby se efektivita trasování maximálně zvýšila.

Zlepšit by se dalo i testování. Ke snížení reprodukčního čísla by pomohlo, kdyby se podařilo více preventivně testovat v různých rizikových skupinách. Pomohla by i větší dostupnost testování. Minimem by měly být PCR testy zdarma pro každého a podpora testování ve firmách.

Není třeba připomínat, že čím efektivněji by testování a trasování fungovalo, tím více by se mohla uvolňovat nepopulární plošná opatření.

Autoři: Eva Blechová, Luděk Berec (PřF JU a Biologické centrum AV ČR), Jakub Drbohlav, Rozálie Horká, Pavel Hroboň (Advance Healthcare Management Institute, Eva Hromádková (ČNB a CERGE-EI), René Levínský (CERGE-EI), Roman Neruda (ÚI AV ČR), Lenka Přibylová (PřF MU), Jan Trnka (3. lékařská fakulta UK), Vít Tuček (PMF University of Zagreb, MFF UK), Josef Šlerka (FF UK), Martin Šmíd (ÚTIA AV ČR), Petra Vidnerová (ÚI AV ČR), Jakub Weiner (Siesta Labs)

Text je upravenou verzí článku, který vyšel na stránkách centra BISOP.

Fagradalsfjall online

Sledujte živě aktivní sopku na Islandu. Erupce začala po týdnech otřesů 19. března a zláště pak v noci nabízí fascinující podívanou.

  • Nejčtenější

Už se nemusíte bát pomalého zapínání nebo restartování PC

Jedním z nejvíce frustrujících problémů počítačů s operačním systémem Windows se může stát jeho pomalé spouštění. Od...

Bitevníkem načerno. Nenápadný vojenský dříč dostal zuby přes odpor letců

OV-1 Mohawk se stal během své kariéry platformou pro sofistikované průzkumné systémy, ale osvědčil se i v jiných...

Poslední bojový letoun armády USA byl něco mezi sporťákem a stíhačkou

Firma Grumman je známá především námořními letouny. Mezi typy, které jsou neprávem na okraji zájmu, patří nenápadný...

Vrtulníček Ingenuity se poprvé proletěl nad Marsem

Inženýři NASA upravili časování u spouštění jednotlivých příkazů malého marsovského vrtulníčku a nic už tak nebránilo ...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Sraženiny po vakcínách: jak vznikají, jak jsou časté a jak se projevují

Začíná být jasné, že některé vakcíny proti covidu-19 mají nečekané vážné vedlejší účinky, které klinické studie...

Jsme inspektoři, ohlásili se agenti do Vrbětic. Později se ozval výbuch

Premium Přijeli do muničních skladů ve Vrběticích a prokázali se jako zaměstnanci ostravské firmy Imex Group. Jednalo se však o...

Muž z IMEX group: Do beden k odeslání by se ve Vrběticích nikdo nedostal

Premium Sklady ve Vrběticích na Zlínsku, které podle českých tajných služeb vyhodili do povětří ruští tajní agenti, měla...

Války budoucnosti mohou probíhat v lidské mysli, říká bezpečnostní analytička

Premium Její znalosti sice využívají vojáci a jeden kolega ji prý s nadsázkou navrhl jmenovat čestnou generálkou britské...

  • Další z rubriky

STO OBJEVŮ: Římská okna, ničivý déšť i český křišťál. Sklo stvořila příroda

Seriál Každý den se v něm kocháme, každý den se jím kocháme. Sklo stvořila příroda, v průběhu staletí jej také čeští skláři...

STO OBJEVŮ: Hruška pro zdokonalení železa se ujala nejdříve v armádě

Seriál Ocelový věk nastal díky vojenské zakázce. Ovšem pevnou slitinu železa, uhlíku a dalších prvků lidstvo využívá i mírově....

Toliku, zavři počítač, začala válka. Netradiční fyzikální rozhovor

O tom, jak se spouští pokusný urychlovač uprostřed válečného konfliktu, či o tom, jaká by mohla být budoucnost...

Češi zrekonstruovali slavný záběr Einsteinova zatmění Slunce

Čeští vědci omladili, vylepšili a obarvili jeden z nejslavnějších snímků v historii fyziky. Originál z roku 1919 byl...

Příprava na léto: Otestujte opalovací mléko WoodenSpoon, které si oblíbili i Harry s Meghan
Příprava na léto: Otestujte opalovací mléko WoodenSpoon, které si oblíbili i Harry s Meghan

Dopřejte svému dítěti královskou ochranu před slunečními paprsky. 80 maminek otestuje minerální opalovací mléko Baby & Family SPF 30 od...

Královna se rozloučila s Philipem bílými květinami a vlastnoručním vzkazem

Královna Alžběta II. se rozloučila s mužem, který stál po jejím boku celých 73 let. Posledními vzkazy pro prince...

Hráče vyloučili z turnaje, protože měl příliš vysoko nastavený jas obrazu

Známý streamer Tfue přišel o vítězství v turnaji o dvanáct tisíc dolarů kvůli tomu, že měl příliš vysoko nastavený jas...

Z Philipova pohřbu odcházeli bratři William a Harry v důvěrném hovoru

Na hradu Windsor byl v sobotu pohřben princ Philip, manžel královny Alžběty II. Velká pozornost se upírala také na...

Bojím se, že papírové peníze v Česku skončí do pěti let, říká ekonom

Premium Mezinárodní měnový fond již před pár lety poukázal na to, že by papírové bankovky či kovové mince mohly z ekonomiky...

Je to podraz, říká organizátor koncertů Cesta ze tmy. S projektem končí

Už za týden měl prostory pražské Lucerny rozeznít první koncert ze série Cesta ze tmy. Ministr zdravotnictví Petr...