Cigarety obsahují radioaktivní polonium. Tabákové koncerny to tajily

Rakovinu plic způsobuje i radioaktivní prvek polonium-210, který je dodnes obsažen v cigaretách. Tabákové firmy to zjistily sérií výzkumů už v padesátých a šedesátých letech. Podle historických dokumentů šokující zjištění zatajily.

Cigarety obsahují kromě jiných nebezpečných látek i radioaktivní polonium-210.

Cigaretový kouř obsahuje kromě dvou desítek chemických karcinogenních látek také karcinogeny radioaktivní. Jde především o olovo-210 a polonium-210. Radioaktivní částečky se usazují v plicích a kvůli dehtu mají dostatek času se zde rozložit. Do plic kuřáků se tak uvolňuje radioaktivní záření alfa. Výrazně tím stoupá pravděpodobnost rakovinného bujení.

Úmyslné zatajení

Velké tabákové firmy o tomto nebezpečí věděly. Dokonce i spočítaly, kolik radioaktivního záření se uvolní v plicích průměrného kuřáka.

Že firmy výsledky zamlčely, vyplývá z historické analýzy 27 dosud neprozkoumaných dokumentů, kterou provedli vědci z University of California v Los Angeles. Hrayr Karagueuzian, hlavní autor studie, říká, že jej míra klamání ze strany tabákových firem až překvapila: "Nejenže věděly o přítomnosti polonia, ale také o příčinné souvislosti mezi tímto radioaktivním prvkem a rakovinou."

Karagueuzian a jeho kolegové použili propočty v původních dokumentech a došli k závěru, že radioaktivní částečky v cigaretách mohou způsobit až 138 úmrtí na tisíc kuřáků za 25 let.

Padesátá a šedesátá léta byla v Evropě i Americe provázena neustálou obavou z jaderné války.

Nechuť zveřejnit výsledky ohledně radioaktivního nebezpečí v každé cigaretě je snadno vysvětlitelná. "Bylo to v době, kdy jsme se krčili pod stoly během nácviků pro případ jaderného výbuchu, doba, kdy si lidé budovali protiatomové kryty na zahradě," připomíná Cheryl Healton, ředitelka American Legacy Foundation.

"Těžko si představit období, kdy by měla informace o radioaktivitě v cigaretách větší dopad. Není pochyb o tom, že by mnoho lidí omezilo kouření, kdyby byl výzkum publikován."

Domnívá se, že i dnes mnoho lidí ani netuší, že cigarety obsahují zdroj radiace.

Rakovina plic u kuřáka a CT hrudníku, který ukazuje rakovinu plic u 58letého kuřáka.

Polonium v cigaretách

Radioaktivní polonium (²¹⁰Po) vyzařuje nebezpečné radioaktivní alfa částice. Do plic se dostane spolu s ostatními karcinogeny, které cigaretový kouř obsahuje.

"Právě kombinace chemických a radioaktivních karcinogenů zvyšují riziko rakoviny," uvedl pro ABC John Spangler, profesor medicíny Wake Forest Baptist Medical Center v Severní Karolíně.

"Takže cigaretový kouř je ještě nebezpečnější, než si většina lidí myslí."

Zdroje

Radioaktivita v cigaretovém kouři a riziko rakoviny (Nicotine & Tobacco Research, anglicky)

Tabákové společnosti věděly o radioaktivním poloniu v cigaretách a tajily to (ABC News, anglicky)

Hlavní autor o radioaktivních částečkách v cigaretách (YouTube, anglicky)

Mluvčí koncernu Philip Morris, hlavního výrobce tabákových výrobků v USA, namítá, že o poloniu v tabáku ví lékařská komunita již desítky let. Poukazuje na to, že je to volně se vyskytující prvek, který lze v nízkých dávkách nalézt i v půdě nebo vodě. Do tabáku se radioaktivní prvky dostávají i při hnojení fosfáty.

Vědecký tým Karagueuziana ale poukazuje na to, že již od roku 1980 je známá metoda "kyselého promývání" (acid washing), která zajistí odstranění většiny radioaktivního polonia z tabáku. Přestože je třicet let známá, velké tabákové koncerny ji nepoužívají. Proč?

Oficiálním důvodem má být cena a vysoké nároky na farmáře, kteří tabák pěstují. Karagueuzian ale mluví i o dalším motivu, jeho tým totiž zjistil,  že kyselé promývání tabáku ovlivní působení nikotinu, a ubere tak pocitu náhlého působení nikotinu (instant nicotine rush).

"Vydechujete radioaktivní záření na svoje děti"

Přestože o radioaktivních částicích v cigaretovém kouři se dnes již v odborné veřejnosti ví, Karagueuzian se domnívá, že povědomí není dostatečné: "Některé z těchto částic jsou aktivní po desetiletí. Když kouříte, vydechujete radioaktivní částice a vaše rodina, pes nebo kočka tu radiaci vdechují. Kolik kuřáků chce své děti vystavit radiaci?"

Domnívá se, že k nálepkám na cigarety by mohla přibýt i značka upozorňující na nebezpečí radioaktivity. Doufá, že jeho studie nebude brána jen jako další útok na tabákové společnosti, ale jako upozornění, že je potřeba co nejrychleji změnit současnou situaci.

Vyplácí se hon na kuřáky?

Od zavádění přísných zákonů na omezení kouření si kuřáci stále více připadají jako štvaná zvěř. Míst, kde si mohou zapálit je stále méně, a ceny jejich neřesti stoupají.

Ale měli bychom být na milovníky nikotinu ještě přísnější. Proč, to shrnují v názorovém článku v časopisu Lancet (je dostupný zde, ale jen pro předplatitele) Stanton Glantz, Mariaelena Gonzalez, oba odborníci na tabákovou otázku.

Stručně řečeno, s odvoláním na statistiky považují omezení kouření za nejefektivnější způsob, jak snížit počet úmrtí na neinfekční nemoci a zároveň dobrý způsob rychlého omezení výdajů na zdravotnictví.

Například počet pacientů přijatých do nemocnice s infarktem myokardu se po roce platnosti antikuřáckého zákona snížil v průměru o 17 procent (kombinované údaje z USA, Anglie, Itálie, Skotska, Kanady, Irska, Francie a Argentiny.) Po třech letech byl pokles 30 procent.

Stejné je to i u příjmů pacientů s respiračními onemocněními. V Kanadě takových lidí i po dvou letech platnosti zákona o nekouření v restauracích chodilo prý o 33 procent méně. Také pokles výskytu rakoviny plic je patrný už po několika letech, i když největší efekt je patrný zhruba po patnácti letech.

Jistota několikanásobku?

Programy omezující kouření jsou tedy podle autorů velmi dobrá investice. Jako příklad používají kalifornský program na omezení kouření. Ten stál během prvních 15 let 1,4 miliardy dolarů. Za stejnou dobu prý zdravotnictví ušetřilo 86 miliard dolarů (to je zajímavých 7,3 procenta).

Příliš na tom nemění příjmové výpadky. V Kalifornii pokles počtu kuřáků výrobce připravil odhadem o devět miliard dolarů obratu. Ztráta na daních z cigaret byla 3,1 miliardy dolarů. (Kdyby se v Kalifornii danilo po česku, bylo by to o něco přes dvě miliardy více.)

Samozřejmě, úspory na výdajích za kuřáky mají tu nevýhodu, že nejsou trvalé, připomínají i autoři článku. Většina odnaučených kuřáků stejně skončí v nemocnici (jako všichni my ostatní), i když obvykle později a s jinými komplikacemi. Což už je ale na jiné povídání. A těžko můžeme lékařům vyčítat, že chtějí udělat všechno proto, aby jejich pacienti žili déle a zdravěji.