Neděle 25. září 2022, svátek má Zlata
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Neděle 25. září 2022 Zlata

Vědci pomocí chladiva „zastavili“ mozek člověka, aby mu zachránili život

V USA běží klinická zkouška účinnosti "podchlazení" těla vážně raněných na teploty až kolem pouhých 10° C. Krev pacientů lékaři krátkodobě nahradí velmi studeným solným roztokem, aby získali více času na operaci.
Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Josef Vostárek, MF DNES

Sestro, ještě krev! Tak tento pokyn jste určitě v lékařských seriálech z celého světa slyšeli mnohokrát. Také proto, že doplňování krve u těžce raněných je prostě nezbytný a základní krok u všech těžce raněných.

Samuel Tisherman z Marylandské univerzity se ovšem již roky snaží přesvědčit kolegy, že v některých případech by bylo lepší nahradit krev hodně chladným slaným roztokem. Již téměř dvě desítky let provádí pokusy a shání prostředky i povolení pro uskutečnění pokusu, který by mohl dokázat, že jeho nápad dokáže zachraňovat životy, jež dnes zachránit nedokážeme (my jsme o jeho práci psali již v roce 2014).

Myšlenka je přitom prostá: Tisherman s kolegy chce zchladit tělo těžce raněného pacienta tak rychle a hluboko, aby se obešlo zcela bez krevního oběhu. Lékaři by tak měli získat čas na provedení zákroku, při kterém by jim pacient jinak s největší pravděpodobností zemřel pod rukama.

Jaký bude výsledek Tishermanových let práce, bychom se snad měli dozvědět řádově během několika měsíců, možná dříve. Americký lékař totiž časopisu New Scientist potvrdil pouze tolik, že jeho tým uvedl do stavu podobného „hibernaci“ alespoň jednoho pacienta. Také potvrdil, že pilotní malý experiment s velmi omezeným počtem pacientů by měl skončit do konce roku.

Jak to dělají?

Samotný zákrok probíhá následovně: tým z nemocnice Marylandské univerzity dotyčného po příjezdu vždy rychle ochladí zavedením chladného slaného roztoku do krevního oběhu. Cílem je dosáhnout rychle teploty těla kolem 10 až 15° C. Pacient se tak dostane de facto do stavu klinické smrti: srdce mu nebije, mozek nepracuje.

Hluboce podchlazeni totiž mají být pouze lidé, u kterých došlo k srdeční zástavě a ještě k tomu ztratili více než 50 procent své krve. Jde tedy o oběti vážných dopravních nehod, postřelené atp., u kterých je bezodkladně nutný chirurgický zákrok a šance na přežití je malá (podle parametrů zkoušky menší než pět procent).

Snížení teploty vede ke zpomalení spotřeby kyslíku v buňkách, a ty by měly při desetistupňové teplotě přežít bez kyslíku zvenčí desítky minut. Za běžných teplot si bez přívodu kyslíku buňky dokážou vyrábět z cukrů v buňce energii (tzv. anaerobní glykolýzou) jenom pár minut, v podchlazeném stavu je to podstatně delší doba, protože biochemické procesy v buňce zastaví, či spíše velmi zpomalí.

Po dosažení této teploty se pacienti mají odpojit od chladícího okruhu a převézt na sál, kde má chirurgický tým dvě hodiny na pokus o nápravu zranění. Po uplynutí této doby dojde ke zvýšení teploty těla pacientů a jejich srdce se znovu uvede do chodu. Celý proces autoři nazývají „nouzové uchování a oživení“ (Emergency Preservation and Resuscitation, zkráceně EPR).

Jak jsme již uváděli, zkouška probíhá zatím ve velmi skromných rozměrech. NewScientist, který se zprávou přišel jako první, naznačuje, že k prvnímu pokusu došlo v nedávné době, ale není jasné kdy přesně. Konec zkoušky by přitom podle online dostupných oficiálních údajů měl přijít brzy, už v prosinci letošního roku.

Rozměry první zkoušky odpovídají jak náročnosti celé procedury, tak tomu, že jde o první ověřování nového konceptu, který byl zatím ověřen pouze na zvířatech - a který i proto bylo nejspíše poměrně obtížné dostat do praxe. Jen krátce připomeňme, že na prasatech, jejichž oběhový systém a vlastně i mozek je poměrně podobný lidským protějškům, byl proveden již v roce 2002. Vědci tehdy připravili zvířata o velkou část krve v těle, nechali je nějakou dobu krvácet a potom jim zchladili tělo, aby je po 60 minutách probrali. Zákrok přežilo sedm z devíti zvířat, šest z oněch bez zjevného tělesného či neurologického poškození.

V případě lidské studie by vědci měli provést zákrok celkem na deseti pacientech s velmi malou naději na přežití (detaily najdete v odborném článku Tishermana a kolegů roku 2017). Protože klinická zkouška stále běží, Tisherman zatím médiím nesděluje, jaký byl průběh zákroku u prvního pacienta (pacientů?), ani údaje o jeho zdravotním stavu - včetně toho, zda zákrok vůbec přežil. Výsledky studie by měly být zveřejněny snad na konci roku 2020.

Podle informací autorů v databázi amerických klinických zkoušek bude základním hodnotícím parametrem přežití pacientů bez vážného postižení. Samotné přežití pacientů je zahrnuto mezi „druhotná hodnotící kritéria“. Obecně se totiž nedá očekávat, že by se takto vážně ranění pacienti po tak razantním zákroku probudili bez následků. Hlavním rizikem je samozřejmě poškození mozku či srdce, ale tím možný výčet komplikací rozhodně nekončí. Dá se totiž očekávat, že v některých případech nebude stačit daný časový limit, někteří pacienti jsou také z nějakého důvodu náchylnější k nedostatku kyslíku než jiní.

Výsledky pacientů, kteří prošli či ještě projdou zchlazovací procedurou, budou také porovnávat se skupinou pacientů, kteří byli přijati za stejné období v podobně špatném zdravotním stavu (tedy stejně špatnou prognózou), ale zákrok u nich nemohl být proveden jednoduše proto, že v danou chvíli nebyl v nemocnici nezbytný tým. Jedině příští rok zveřejněné výsledky ukážou, zda se tým ještě někdy k takovému unikátnímu zákroku sejde i po konci roku 2019, nebo tento pokus minimálně prozatím zapadne do kolonky zajímavých nápadů, které se v praxi neosvědčily.

Autor:
Témata: chirurg, srdce
  • Nejčtenější

ANALÝZA: Poté, co neuspěl v té první, Putin chystá „Novou válku“

Premium Tváří v tvář dění posledních týdnů na ukrajinských frontách, vyhlásil Vladimir Putin částečnou mobilizaci. Jak...

Je redaktor užitečný idiot? Odpovídáme čtenáři rozčílenému elektromobily

Jen málokterá technologie polarizuje společnost tak jako elektromobilita. Někteří jí nekriticky fandí, jiní ji...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Nejjasnější pohled za 30 let. Webbův teleskop vyfotil prstence planety Neptun

Vesmírný teleskop Jamese Webba prokázal své další schopnosti. Americká vesmírná agentura NASA zveřejnila nové snímky...

Pozoruhodný projekt polského lehkého bitevníku Skorpion se neujal

V letech 1987 až 1995 se v Polsku pracovalo na projektu lehkého bitevního letounu PZL-230 Skorpion. Neortodoxní...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

KVÍZ: Znáte historii československého letectva a jeho letadla?

Svého času se 17. září slavil Den československého letectva. Své znalosti z historie této složky československé armády...

Test kočičích kapsiček. I z krmiva za deset korun může zvíře dostat vše

Premium Kočky nám sice někdy připadají mlsné, ale ony jen v miskách hledají to, co jejich tělu prospívá nejvíc: maso plné...

Extra steh po porodu navíc? Rodičky děsí ponižující husband stitch

Premium Přivést dítě na svět znamená pro většinu žen prožít si mnoho vypjatých chvil. Vyrovnat se s průběhem porodu nemusí být...

Zesnulá královna bude i za stovky let vypadat jako živá, říká balzamovač

Premium Trvající pieta ve Velké Británii za zesnulou královnu Alžbětu II. a vystavení rakve vyvolává mimo jiné řadu otázek...

Zemi obývá 20 biliard mravenců, na každého člověka připadá 2,5 milionu

Mravence můžeme potkat na každém kroku. Vědci nyní zkoušeli za pomoci různých dat ze všech kontinentů kvalifikovaně...

Světlo v noci narušuje imunitní systém, rozbíjí biologické hodiny, říká expert

Premium Říká si světlonoš, ve skutečnosti by nejraději zhasínal. „Biorytmy všech organismů se kdysi řídily jen sluncem a...

Vědci identifikovali patrně nejhorší den v dějinách života na Zemi

O katastrofě na konci křídy se většinou mluví poněkud opatrně jako o ekologické katastrofě velkého rozsahu, která měla...

Jak si savci vedli při katastrofě, která vyhubila dinosaury

Savci přečkali nejhorší důsledky masivního impaktu, na rozdíl od všech neptačích dinosaurů, ale také mnohých ptáků a...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Jsem těhotná, potvrdila Agáta Hanychová. Čeká dítě Jaromíra Soukupa

Agáta Hanychová (37) je po čtyřměsíčním vztahu s podnikatelem Jaromírem Soukupem (53) podle informací bulváru těhotná....

Extra steh po porodu navíc? Rodičky děsí ponižující husband stitch

Premium Přivést dítě na svět znamená pro většinu žen prožít si mnoho vypjatých chvil. Vyrovnat se s průběhem porodu nemusí být...

Kvůli sousedům nemohu v bytě topit. Oni nemají problém, tak nic neřeší

Bydlím v bytovém domě, který spravuje společenství vlastníků. Letos jsem se přestěhovala z bytu číslo 9 do bytu číslo...

Český vynálezce samodofukovací pneumatiky vysoudil 1,6 miliardy

Firma Goodyear & Rubber musí českému vynálezci Františku Hrabalovi zaplatit 65 milionů dolarů (asi 1,6 miliardy korun)....

Rusové v panice skupují letenky za rekordní sumy. Zájem je o jednosměrné

Ruský prezident Vladimir Putin ve středečním projevu k národu vyhlásil částečnou mobilizaci. Začne platit okamžitě a...