Samé otázky. Vědci pronikli do neznámých prostor u hrobky zpovědníka krále

  • 40
Skupina historiků a dalších odborníků v přímém přenosu vyzvedává schránu s ostatky králova zpovědníka Jindřicha Libraria ze zazděné kaple v Český Budějovicích. Kardinál Duka přemístil ostatky v novém relikviáři na oltář kostela. Nalezeny byly i listinné dokumenty z konce devatenáctého století. Při průzkumu byl objeven další, zatím neprobádaný prostor. Celou akci jste mohli sledovat v přímém přenosu na Technet.cz.

Již několikrát jste mohli na Technetu v přímém přenosu sledovat, jak archeologové pronikají do dosud neznámých podzemních prostor, pohřebních výklenků nebo hrobek slavných a zapomenutých obyvatel českých zemí. Zatím však nikdy nebylo možné ostatky nebo jiné části dochované výbavy vyzvednout.

To se teď změnilo. Z výklenku původní gotické kaple v klášteře v Českých Budějovicích vytáhli odborníci schránu s ostatky Jindřicha Libraria. Librarius byl zpovědníkem Přemysla Otakara II. a tak významnou osobností své doby, že v zápise o jeho úmrtí je nazýván blahoslaveným. Jeho ostatky vědci objevili v lednu 2019. Celou událost jste mohli tehdy sledovat také v přímém přenosu  on-line.

Při otevření schrány byly potvrzeny ostatky JIndřicha Libraria. Na vrchu schrány byly položeny noviny Národní politika a vázaná kniha básní Z hlubin od Jaroslava Vrchlického. Právě přítomnost česky psaných materiálů byla pro přítomné vědce relativním překvapením. Okolí kláštera bylo totiž německé, stejně jako firma, která na úpravách místa pracovala. 

Německy byl také napsán nejzachovalejší vzkaz, který byl v hrobce objeven. Vzkaz od dělníků, kteří na výklenku pracovali, a který pravděpodobně s poslední cihlou hodil do hrobky jeden z nich, se dochoval ve vynikající stavu mimo jiné proto, že nebyl v kontaktu s dřevěnou schránou ani kostmi. Vrchlického sbírka, která ležela na schráně se oproti tomu téměř rozpadla (podrobnosti najdete v on-line reportáži).

Podrobné výsledky jednotlivých průzkumů artefaktů budou známy nejdříve v září. Vědci se pokusí datovat i nalezené textilie, které boužel téměř zcela podlehly zkáze a nebude již pravděopodně možné jim vrátit původní vzhled.

Další neznámý hrob

Nyní zazděná nika, kde byly ostatky uloženy bude v budoucnosti celá odhalena, tak, aby ji návštěvníci kostela mohli spatřit. Po provedení historického průzkumu se do ní vrátí i Librariovy ostatky.

Během průzkumu výklenku georadarem odborníci ze společnosti Geo-cz, která celou akci technicky zajišťovala, objevili i další, dosud neznámou prostoru. Pravděpodobně jde o další hrobku. V současné chvíli však mají vědci více otázek než odpovědí. Čemu sloužila, kdy vznikla, je starší nebo pochází z pozdější doby než hrobka LIbraria a kdo v ní je nebo byl uložen? Nic z toho nevíme. 

Díky průzkumné kameře je zřejmé, že se zde nacházejí kosterní pozůstatky a rozpadlé dřevo. Zda jde o směs kostí lidských a zvířecích, jako v případě schrány Jindřicha Libraria, nejde momentálně určit. Hrobka je však evidentně až druhotným uložištěm ostatků, protože je příliš malá. Je tedy možné, že i tady bude nalezen mix kostí. To není nic neobvyklého. Lidé, kteří ostatky významných osobností za účelem dalšího uchování sbírali, nebyli pochopitelně antropologové a tak z místa původního pohřbu raději snesli vše, co našli. Tak se do středověkých hrobů běžně dostaly právě i zvířecí ostatky.

Každopádně největší záhadou zůstává samotná osobnost dalšího pohřbeného. Podle historiků muselo jít o velmi významnou osobu, protože právě jen taková mohla být pohřbena na tak významném místě spolu s takovou osobností, jako byl ve své době Jindřich Librarius.

Vědci při vyjímání ostatků Jindřicha Libraria

České Budějovice 26.6.2019

  • Prof. PhDr. Petr Sommer, CSc., DSc.  - ředitel Centra medievistických studií (společné pracoviště Filosofického ústavu Akademie věd a Univerzity Karlovy v Praze). Jeho oborem je církevní archeologie a středověké duchovní kultura. Prováděl velké terénní výzkumy středověkých klášterů v Praze na Strahově, v Berouně, v Sázavě aj..
  • PhDr. Daniel Kovář - vedoucí oddělení Státního oblastního archivu v Třeboni. Je jihočeský archivář a spisovatel. Od roku 1998 napsal nebo se podílel na množství článků i knih o Českobudějovicku i o jednotlivých vesnicích.
  • Prof. PhDr. Rudolf Krajíc, CSc. - středověká archeologie. Ředitel Archeologického ústavu FF JU v Českých Budějovicích. Je také mimo jiné předsedou Jihočeské archeologické komise, předsedou komise ředitele Národního památkového ústavu v Českých Budějovicích pro státní podporu financování záchranných archeologických výzkumů v jižních Čechách a členem sklářské sekce České společnosti archeologické. Zabýval archeologickými výzkumy zaniklých středověkých vesnic na Táborsku.
  • Erika Průchová  - antropoložka
  • ZuzanaThomová - vedoucí výzkumu, archeoložka
  • Irena Hájková - restaurátorka textilií v městském muzeu v Týně nad Vltavou
  • RNDr. Petr Velemínský, Ph.D. - antropolog z Národního muzea

Vědci původně očekávali, že ve schráně budou kromě kosterních pozůstatků i i mince a autentika. Nic z toho se však nenašlo. 

Připomenout si můžete i předchozí archeologická dobrodružství na Technet.cz:

,