Středa 26. února 2020, svátek má Dorota
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Středa 26. února 2020 Dorota

Jak povodit vědce za nos. Česko lákalo odborníky, teď jim zavírá dveře

  17:29aktualizováno  17:29
Výrazy jako mezinárodní blamáž či banánová republika padají v souvislosti s českou vědou. Ministerstvo školství totiž minulý týden zrušilo program, v jehož rámci měla česká pracoviště přitáhnout ze zahraničí špičkové vědce. Upozornily na to Lidové noviny.

Ministr školství Marcel Chládek | foto: Radek Kalhous, MAFRA

Česká republika zažila díky evropským fondům v posledních letech boom ve stavbě nových vědeckých středisek, do kterých se investovalo několik desítek miliard korun. Máme tak řadu "vědeckých provozoven", ale už je méně peněz na práci, která by se v nich měla dělat.

V současné chvíli jde zřejmě o nejpalčivější problém české vědy i podle samotných vědců (viz např. rozhovor tří významných českých chemiků v časopise Vesmír). Jedním z řešení je přilákání dobrých vědců do České republiky, ať už jde o bývalé krajany, nebo cizince. Vzniklo několik projektů na podporu "přílivu mozků" z českých peněz a dokonce i z evropských fondů. Jedním z nich byl i program s odpudivým názvem "Výzva č. 2.1 - Podpora výzkumných kapacit VaV center, PO 1, OP VaVpI" (pokud tyto zkratky neznáte v tuto chvíli, nemá smysl, abyste si jimi zatěžovali hlavu).

Miliarda korun v něm měla umožnit nově vznikajícím centrům pořizovat vybavení i přitáhnout zvučná vědecká jména penězi hrazenými z 85 procenty z Bruselu (tj. 850 milionů z Bruselu, 150 z rozpočtu vědeckých organizací, potažmo státu). Konec přihlášek byl letos v lednu, vyhlášení výsledků v květnu, vědci by na českých pracovištích mohli pracovat od června do konce roku 2015.

Místo toho přišla studená sprcha. Žadatelé o podporu z ministerstva obdrželi minulý týden dopis, že "z důvodu pravděpodobného budoucího nedostatku finančních prostředků" by neměli s penězi počítat, informovaly Lidové noviny minulý pátek. Od té doby ministerstvo upřesnilo, že program nebyl zrušen, pouze "pozdržen", ale není zcela jasné, kdy a jak by se měl znovu rozběhnout.

Zvláště když jeho začátek byl na spadnutí. Lidové noviny popisují případ Hendrika Küppera z univerzity v Kostnici. Biochemik specializující se na výzkum rostlin chtěl působit v Ústavu molekulární biologie rostlin Akademie věd ČR. Jeho žádost o grant probíhala schvalovacím procesem dobře, rozhodnutí mělo padnout v květnu a projekt začít v červnu, a tak zahájil vědec přesun do České republiky. "Ukončil své působení na univerzitě v Kostnici, zakoupil dům v Budějovicích, vypsal mezinárodní konkurz na členy týmu, pozval a vybral kandidáty, začal připravovat výběrová řízení na nákup přístrojů, objednal stěhování laboratoře do Čech," popsal Lidovým novinám logický postup kolegy profesor Ondřej Prášil z Akademie věd.

Podobnou, i když na tak vyhrocenou situaci, zažívají i jiní vědci. Ředitel Ústavu molekulární genetiky Václav Hořejší říká, že v jejich případě byla situace jednodušší, protože vybraný spolupracovník doposud žádné nevratné kroky např. ohledně stěhování neučinil. Ale v každém případě to byla ohromná ztráta času: "Nám by program velmi prospěl, a tak jsme mu my a hlavně onen kolega ze zahraničí věnovali enormní množství času, hlavně vyplňováním hromady dokumentace," říká Hořejší.

Co teď?

Při pohledu zvenčí je situace o to paradoxnější, že peníze zároveň jsou i nejsou. Ministerstvo školství uvádí, že v programu na podporu vědy z evropských peněz (tzv. Operační program Výzkum a vývoj pro inovace čili "OP VaVpI") Česká republika nevyužije možná až 10 miliard korun z peněz, které Brusel v minulých sedmi letech nabízel. V tuto chvíli jsou možnosti čerpání z tohoto balíku peněz mírně řečeno omezené, a tak možnosti, jak bilanci zlepšit, jsou dosti omezené.

Na druhé straně se podle pondělní zprávy ministerstva v některých "podmnožinách" tohoto programu naslibovalo příliš mnoho peněz, a na tyto projekty už peníze nebudou. Celkem jde možná až o čtyři miliardy korun, uvádí ministerstvo v tiskové zprávě.

Čili v globálu peníze přebývají, ale na několik místech jich bylo přislíbeno až moc. Přelít peníze z jedné škatulky do druhé přitom příliš nejde, alespoň ne bez dohody s Bruselem. A ten samozřejmě bude chtít vědět, proč Česká republika chce změnit dohodu, kterou si před lety vyjednala. O tom, kolik peněz na co bude zapotřebí, jsme rozhodovali sami.

Podivná nerovnováha v rozpočtu není nepochopitelná jen pro pozorovatele zvenčí: "To je věc, nad kterou si marně lámu hlavu," říká předseda Akademie věd Jiří Drahoš. "Nechci ministerským úředníkům křivdit, zřejmě je ta situace opravdu těžko řešitelná, ale zároveň je to skutečně zvláštní."

Zatímco se někteří postižení vědci chystají ke společnému protestu, ministerstvo školství zatím vědeckou veřejnost uklidňuje, že by se program mělo podařit zachránit. Ministra Marcela Chládka (který problém zdědil) čeká jednání s rektory a zřejmě i představiteli Akademie věd, náměstek pro vysoké školství Jaromír Veber na semináři o podpoře vědy v Senátu v úterý říkal, že nějaký způsob řešení by se najít mohl.

Bylo by to asi záhodno. Špičkovou vědu bez spolupráce se zahraničím v malém českém rybníčku prakticky dělat nelze a pošramocená pověst se napravuje těžko.

Přechod na DVB-T2

Od 27. 11. probíhá postupný přechod na vysílací standard DVB-T2. Proces by měl být dokončen do poloviny roku 2020. Diváci si tak musí pořídit televizi s podporou kódování H.265 (HEVC) nebo starší televizi doplnit vhodným set-top boxem.

  • Nejčtenější

Rolls-Royce chystá jadernou elektrárnu. S cenovou politikou Dacie

Britská společnost Rolls-Royce připravuje projekt menší jaderné elektrárny. Má vyřešit hlavní problém dnešního „jádra“:...

Tyto ženy jste neměli vidět. Na plátně se ukazovaly jen profesionálům

Tyto ženy se objevily na stříbrném plátně doslova v každém kině po celém světě. Přesto jste je pravděpodobně nikdy...

Kopírovat + Vložit. Zemřel vědec, kterému vděčíme za přátelský počítač

Většina dnešních uživatelů počítače zřejmě amerického programátora a matematika Larryho Teslera nezná. Výsledky jeho...

Jak si Tatra podmaňovala vzduch. V rozletu ji srazili Němci

Historie letadel Tatra je krátká, ale slavná. Ve své době hrstka těchto strojů úspěšně bojovala o své místo na nebi....

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Superpřenašeči nejsou. Co říká zatím největší studie epidemie COVID-19

Největší epidemiologická studie koronaviru COVID-19 ukazuje, kdo je nákazou nejvíce ohrožený. Existují také důvody k...

Premium

Která auta jsou skutečně bezpečná? Crash testy versus realita

Setkáváme se s názory, že auta jsou navrhována tak, aby dosáhla dobrých výsledků v nárazových testech. Díky Folksamu...

Premium

Trend u rozvodů: čím dál více dětí končí ve střídavé péči

Neustálé pendlování mezi dvěma domácnostmi dětem škodí, varují odborníci. Ve střídavé péči je v Česku stále více dětí....

Premium

Když je střílečka povinná. Hraju hry a platí mě za to, říká člen týmu Brute

Má k dispozici fitness trenéra, mentálního kouče, psychologa a ve škole individuální studijní plán. Tedy servis...

  • Další z rubriky

Hmotnost největších dinosaurů mohla kolísat o stovky kilogramů v řádu dní

Hmotnost největších dinosaurů se v moderní době určuje podle počítačových modelů. Je to sice přesnější metoda než v...

Superpřenašeči nejsou. Co říká zatím největší studie epidemie COVID-19

Největší epidemiologická studie koronaviru COVID-19 ukazuje, kdo je nákazou nejvíce ohrožený. Existují také důvody k...

Čeští vědci upravili genom slepic Zora, aby odolaly nevyléčitelné nemoci

Vědci z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd a společnosti Biopharm vytvořili geneticky upravené slepice odolné...

Může být u černé díry obyvatelná planeta? Podle českých fyziků ano

V okolí černých děr se teoreticky mohou vyskytovat planety, na kterých panují teploty podobné jako na Zemi. Vyplývá to...

Najdete na iDNES.cz