Během měření jsme navštívili několik míst se zvýšenou radioaktivitou.
Autor: koláž Technet.cz
Porovnání ozáření z různých zdrojů radiace
Autor: grafika: Randall Munroe, překlad Pavel Kasík, Technet.cz
Úvodní měření. Začínáme u zdi na Masarykově nádraží v Praze. Z ulice jsme u zdi naměřili 850 nanoSv/h.
Autor: Petr Topič, MAFRA
I z druhé strany je dávkový příkon zvýšený. Přes sedm set nanoSv/h.
Autor: Petr Topič, MAFRA
V hale Masarykova nádraží pro srovnání.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Z pochůzek Prahou. Na nízkém dávkovém příkonu se u Národního muzea podílí pískovcový materiál.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Těsně pod schody je lokální minimum. Za silnici směrem ke koni už opět stoupá.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Měření v centru Prahy. Hodnoty pod 100 nanoSv/h korespondují s předchozí fotkou. Pískovec je obecně méně radioaktivní.
Autor: Antonín Kolros
V Lucerně průměr 100-130 nanoSv/h.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Mírně zvýšené hodnoty lze nalézt na piazzettě Národního divadla.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Letiště Milovice. Kousek od betonových úlů pro stíhačky se chystal festival Votvírák. Hodnoty naprosto v normálu.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Ještě jednou bývalý vojenský prostor. Tentokrát Libavá. Legenda praví, že tady někde byla raketová sila. Běžné pozadí.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Na Stalinu v Letenských sadech v Praze. Hodnoty začínají narůstat až směrem ke schodišti. Vyšší hodnoty se dají naměřit blíž ke zdi.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Pata Stalina. Nejvíc září blok z jižních Čech (411 nanoSv/h).
Autor: Petr Topič, MAFRA
Graf, který vznikl z měření na Stalinu.
Autor: Antonín Kolros
Dlážděné Hradčanské náměstí "svítí" překvapivě málo.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Víc lze naměřit (leč stále průměr) na Starých zámeckých schodech.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Kombinace vody a materiálu (pískovec) dává nízké pozadí.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Kontrolní měření ve Šternberku. V těchto místech jsem se v roce 86´ seznámil s pojmem radioaktivita.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Pro zajímavější hodnoty se musí na místa spojená s těžbou či zpracováním uranu. Lágr Vojna na Příbramsku. U vstupu je (250 nanoSv/h), v pozadí výsypka.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Na horní hraně výsypky je průměrný příkon.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Dají se tu však najít kameny, které výrazně září. Jde tzv. hotspoty (3400 nanoSv/h, místy i 12 000 nanoSv/h).
Autor: Petr Topič, MAFRA
Měření přímo na výsypce u lágru Vojna
Autor: Antonín Kolros
Plošnou radiaci jedeme hledat do Nejdku.
Autor: Petr Topič, MAFRA
V závodě se zpracovávaly uranové rudy. Loužením se z nich získával uran.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Na odkaliště putoval jemný písek. V podstatě je rovnoměrně rozmístěn po svahu.
Autor: Petr Topič, MAFRA
O hodnoty, které zde dosahují 2500 - 4000 nanoSv/h, se stará zbytkové rádium Ra-226.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Byť jde o „výtvor člověka“, je záření posuzováno jako přírodní.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Nory snad od jezevce. Uvnitř, kvůli tomu, že je sonda zářením obklopena, přesáhly hodnoty přes 7000 nanoSv/h.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Kousek od „svítící“ cesty je v lese trampská osada. V místě je už záření v normě (350 nanoSv/h).
Autor: Petr Topič, MAFRA
Záznam dvouhodinové vycházky po odkališti. Obdrželi jsme nízkou dávku asi 5 mikroSv.
Autor: Antonín Kolros
Hledáme (marně, podobně jako prospektoři) smolinec ve Štole č.1. Záření ve štole, až na jeden hotspot, kde bylo 1250 nanoSv/h, se pohybovalo okolo 220 nanoSv/h.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Pořádné vzorky je třeba hledat v soukromých sbírkách.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Vitrína se smolincem dává nejvíc. Kontaktně na povrchu až 350 mikroSv/h.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Ve vitríně jsme naměřili maximum 335,3 mikroSv/h.
Autor: Antonín Kolros
V Jáchymově v Krušnohorské apatyce. Zvýšený dávkový příkon je způsoben historickým stavebním materiálem. 1000 nanoSv/h je podle atomového zákona maximální příkon pro přírodní ozáření uvnitř budovy s obytnou nebo pobytovou místností.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Zajímavý příkon na nás čeká v jáchymovském parku. Na trávníku je 10,3 mikroSv/h.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Postupně hloubíme otvor, dávkový příkon narůstá s každým centimetrem. V deseti centimetrech naměříme 23 mikroSv/h.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Data z měření v parku v Jáchymově. Na grafu je vpravo patrný hotspot.
Autor: Antonín Kolros
V Česku je několik míst, kde příkon dávkového ekvivalentu dosahuje minimálních hodnot.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Například v na pracovišti celotělového počítače SÚRO.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Zařízení je odstíněno od okolního záření. Slouží ke zjišťování vnitřní kontaminace radionuklidy.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Provádějí se zde nízkopozaďová měření či kalibrace přístrojů. Radiace je tady opravdu nízká.
Autor: Petr Topič, MAFRA
SÚRO se podílí na monitorování životního prostředí. Kromě aktuálního příkonu dávkového ekvivalentu měří například i vzdušné aerosoly. V rámci Radonového programu nabízejí také měření zdarma pro domácnosti.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Druhý průzkum přímo v táboře Vojna zacílený na volně přístupné geologické exponáty.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Zprvu nevíme, který z kamenů by mohl být ten „svítící“. Dávkový příkon ho však brzy prozradí.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Měření v Památníku Vojna. Začínáme od brány přes venkovní expozici do vnitřní a zpět. Maximální příkon byl 1440 mikroSv/h.
Autor: Antonín Kolros
Měření přímo na povrchu uraninitu v geoparku – příkon 600 až 1442 mikroSv/h.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Ve vnitřní expozici je několik kamenů, které nejsou označeny. Přesto i ze vzdálenosti 20 cm přes sklo vykazují zajímavé hodnoty.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Radioaktivní minerál z Bytíze. Ze vzdálenosti cca 30 cm přes sklo jsme naměřili 12 mikroSv/h.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Výhled z haldy u Lešetic. „Kamenní muži“ dokazují, že je odval místem častých návštěv turistů.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Archivní měření ukazuje radiační situaci na Pražském hradě, Malé Straně a Karlově mostě. Normální přírodní pozadí od 20 do 200 nanoSv/h.
Autor: Antonín Kolros
Zajímavý archivní graf, který vznikl během pojezdového měření, ukazuje rozdíl v materiálu dálnice na české a slovenské straně.
Autor: Antonín Kolros
Archivní měření Antonína Kolrose v okolí JE Temelín.
Autor: Antonín Kolros