Kuna, která „vypnula“ největší urychlovač, skončila v muzeu

aktualizováno 
Přírodovědné muzeum v Rotterdamu má nezvyklou sbírku zvířat, která zahynula po střetu s lidmi či jejich výtvory. Letos do ní přibyl jeden velmi zvláštní exemplář.

„Lasička z CERNu 2“ (ve skutečnosti kuna) v expozici rotterdamského přírodovědného muzea | foto: Kees Moeliker/Natural History Museum Rotterdam

Kuna skalní nemá zrovna nejlepší pověst. Patří mezi ty druhy zvířat, kterým se během lidského „obsazení“ planety podařilo najít si nové místo v blízkosti na Zemi dnes dominantního druhu Homo sapiens, a žít přitom tak trochu na jeho úkor. Živí se mimo jiné i domácím zvířectvem a některé části lidských obydlí či zařízení považuje zřejmě jen za výhodně přistavený stavební materiál či hračku, a tak někdy ohryže kabely v autě, jindy si poslouží střešní izolací.

Málokterá kuna však způsobila tak velké škody jako zvíře, které v listopadu minulého roku krátce vyřadilo z provozu LHC, tedy největší urychlovač částic na světě, ležící ve výzkumném středisku CERN na pomezí Švýcarska a Francie. Zvíře, které dostalo bezprostředně po události nepřesné označení „Lasička z CERNu 2“ (inu, fyzici a biologie), přeskočilo plot a spálilo se na transformátoru vysokého napětí (18 kV).

Proud kunu nepochybně okamžitě usmrtil, a urychlovač se v důsledku události krátce odstavil. Výpadek byl ovšem jen krátkodobý. Když v CERNu zjistili jeho příčinu, zavolali do Rotterdamu biologovi Keesi Moelikerovi z tamního přírodovědeckého muzea. Moeliker je kurátorem tamní malé výstavy „Příběhy mrtvých zvířat“, kde se shromažďují připomínky nezvyklých setkání zvířat a lidí, a to výhradně takových, která skončila smrtí zvířete.

Ve švýcarském fyzikálním ústavu ho znali od dubna 2016, kdy zřejmě jiná kuna (a znovu se původně říkalo „lasička“) přehryzala vedení k jinému transformátoru (tentokrát s ještě vyšším napětím 66 kV) a vyřadila celý urychlovač z provozu na dva týdny. Moeliker se pokoušel zbytky zvířete získat pro muzeum, ale byly tak rychle zničeny, že neměl úspěch. V listopadu už na něj v CERNu mysleli, mrtvolu zvířete mu nechali.

Vycpané zvíře se v expozici zařadilo například ke kačerovi, který v roce 1995 zahynul po nárazu do Moelikerova okna, aby se bezprostředně po smrti na více než hodinu stal předmětem sexuálního zájmu jiného kačera. Moeliker o tomto prvním, a pokud víme, tak zatím stále jediném zaznamenaném případu nekrofilní homosexuality u kachen napsal práci (PDF zde), za kterou poté získal známou Ig Nobelovu cenu.

V muzeu je k vidění mimo jiné i vycpaný exemplář vrabce, který byl zastřelen, protože narušil pokus o světový rekord v tvorbě domina a shodil více než 23 tisíc kostek, další pozůstatky nezvyklých „interakcí“ mezi člověkem a zvířaty. Interakcí, kterých bude nepochybně nadále přibývat.

Autor:

Nepřehlédněte:

Nejčtenější

Smrt přišla rychleji než zvuk. První rakety V-2 udeřily 8. září 1944

raketa V-2

Nebylo proti nim obrany a podle planých nadějí návykovými látkami „udržovaného“ vůdce třetí říše měly srazit zarputilé...

Kdy ani ochranný oblek nepomůže. Co dokáže granát nebo zákeřná motýlí puma

Podívejte se s námi k pyrotechnikům PČR

„Pokud mě uvidíte utíkat, snažte se mě předběhnout.“ Vtip, který laika pobaví, ale z pohledu pyrotechnika je otřepaný a...

Proč byli někteří dinosauři tak velcí? Měli něco, co savci ne

Jedním z evolučních důvodů gigantických rozměrů sauropodů byla pasivní obrana...

Největší suchozemští tvorové všech dob, pravěcí sauropodi, byli výrazně větší než všechna zvířata, která známe z naší...

Konec krádeží kol? Invoxia představila stopovací zařízení pod sedlo

Invoxia Bike Tracker

Vypadá jako obyčejná odrazka na kolo. Ukrývá však v sobě stopovací zařízení, které vás upozorní, pohne-li se vaše kolo...

Redaktor vibouch! Nevibouch! Jak to bylo v Černobylu podle Oprásků

Opráski z historje svjeta - Černobyl

Od jaderné katastrofy v Černobylu uplynulo letos třicet tři let. Kremelský režim výbuch nejprve tajil a posléze...

Další z rubriky

Geneticky upravení kozlové planetu neovládnou, řekl vědec v Rozstřelu

Petr Svoboda z Ústavu molekulární genetiky AV ČR v diskusním pořadu Rozstřel....

Petr Svoboda z Ústavu molekulární genetiky AV ČR byl hostem pondělního Rozstřelu na téma výzkum kmenových buněk, při...

Je homosexualita v genech? Je to složité, zjistila největší studie

Svatební dort

V zatím největší studii hledající genetické dispozice pro homosexualitu se ukázalo, že na tuto otázku dokáže dnešní...

Proč byli někteří dinosauři tak velcí? Měli něco, co savci ne

Jedním z evolučních důvodů gigantických rozměrů sauropodů byla pasivní obrana...

Největší suchozemští tvorové všech dob, pravěcí sauropodi, byli výrazně větší než všechna zvířata, která známe z naší...

Najdete na iDNES.cz