Podnikatel Karel Janeček rozdával ceny a peníze českým vědcům

  16:30aktualizováno  16:30
Fond úspěšného podnikatele Karla Janečka ve čtvrtek rozděloval ceny pro vědce v oborech ekonomie, matematiky a medicíny. Mezi oceněnými jsou týmy vědců, kteří pracují na léku proti karcinomu prostaty nebo zkoumají příčiny epilepsie. Cenu získal i uznávaný ekonom Jan Švejnar.

Zakladatel Nadačního fondu proti korupci i fondu na podporu vědy Karel Janeček | foto:  David Neff, MAFRA

Ceny a granty placené ze soukromých kapes nejsou v české vědě vůbec nic běžného. Podobné mecenášství se nosí spíše v USA, kde mají zcela jinou tradici financování veřejných projektů a koneckonců i jiné daňové předpisy.

Jeden z mála průniků americké tradice do českého prostředí představují ceny Neuron Nadačního fondu Karla Janečka, známého jinak spíše díky svému protikorupčnímu tažení. Uděluje je již třetím rokem a od loňského roku také při stejné příležitosti uděluje i výzkumné granty.

V areálu Univerzity Karlovy na Malostranském náměstí fond rozdělil přes tři miliony korun ve třech kategoriích. Dvě z nich, matematika a ekonomie, jsou evidentně osobně blízké samotnému Karlu Janečkovi. Své jmění získal v oboru automatizovaného obchodování na burze, což je obor spojující obě disciplíny. Nositelé třetího ocenění se vybírají mezi lékaři.

Pro zasloužilé

Cenu Neuron 2012 za celoživotní dílo získali kardiolog Marek Malík, ekonom Jan Švejnar a matematik Miroslav Fiedler.

Profesor Marek Malík je srdeční elektrofyziolog a působí na Londýnské univerzitě. Český odborník přispěl k vytvoření jednotné metodiky, která určí, zda jakýkoliv lék (třeba na žaludeční potíže nebo tišení bolesti) může vyvolat životu nebezpečnou srdeční arytmii. Například ještě v první polovině 90. let tak skonalo v USA několik set osob po užití nového léku na sennou rýmu. Díky výzkumu profesora Malíka a dalších odborníků už toto riziko lidem nehrozí.

Profesor Jan Švejnar, který vystudoval ekonomii na Cornell University a Princeton University, je celosvětově uznávaný odborník na strategii ekonomických transformací. Svoje zkušenosti nabídl po roce 1989 našim politikům. Doporučoval vytvořit nejprve silný právní rámec a teprve poté privatizovat státní podniky. To se bohužel nestalo. S následky v podobě korupce a prorůstání podnikatelských zájmů do politiky se potýkáme dodnes. Profesor Švejnar nyní zkoumá, jaké typy podniků a zahraničního kapitálu vykazují největší míru inovace.

Profesor Miroslav Fiedler se mezi matematiky celosvětově proslavil stanovením tzv. Fiedlerova vektoru. S jeho pomocí lze řešit rovnice o milionu neznámých. Poznatky z teoretického výzkumu světoznámého matematika se uplatňují při měření vlastností velkých sítí a využívá je například server Google.

Pro mladé. Tedy alespoň ne staré

Cenu Neuron 2012 pro mladé vědce do 40 let a 100 tisíc korun převzali lékař Radek Špíšek, ekonom Jakub Steiner a matematik Libor Barto. I samotní držitelé zapochybovali, zda je správné o ní mluvit jako o ceně pro mladé, ale nepochybně jde o lidi, kteří mají ještě hodně práce před sebou.

Tým vedený docentem Radkem Špíškem vyvinul preparát, který má naději stát se lékem na karcinom prostaty. Přípravek se začne ověřovat příští rok v klinických zkouškách po celém světě. Výsledky budou k dispozici v roce 2017. V českém prostředí je to unikátní úspěch, ke kterému se ještě vrátíme v samostatném článku.

Ekonom Jakub Steiner se zabývá teorií her. Výsledky výzkumu chce uplatnit pro vysvětlení, proč v současné době správně nefungují tržní mechanismy. Matematik Libor Barto se věnuje teorii informačních technologií a jeho poznatky se možná uplatní pro vývoj rychlejších algoritmů pro počítače.

A milion získává ...

Druhým rokem fond rozděluje vědcům do 40 let granty v celkové hodnotě tři miliony korun. Letos je získali lékař Přemysl Jiruška, ekonom Jan Libich a matematik Miroslav Bulíček.

Přemysl Jiruška zkoumá příčiny epilepsie, která v Česku postihuje asi 75 tisíc osob. Výzkum je zaměřen na hledání příčin, proč se některé buňky v mozku mění v epileptické neurony a jaké signály ohlašují blížící se epileptický záchvat. Poznatky přispějí k přesnějšímu stanovení rozsahu shluku epileptických buněk, což je důležité pro efektivní chirurgický zákrok.

Ekonom Jan Libich využije grant k analýze důsledků vyvolaných stárnutím populace ve vyspělých zemích a k modelování tohoto trendu na státní rozpočet, měnu a ekonomický růst. Dále má v úmyslu detailně srovnat různé varianty důchodových a zdravotnických systémů. Poznatky bude formou diskuse s předními ekonomy prezentovat i na svém kanálu na YouTube, kde jsou už dnes k vidění videa o současných ekonomických problémech. Cílem Jana Libicha je ukázat veřejnosti a politikům optimální směr reformy. Snad k tomu netradiční prezentace na internetu přispěje.

Matematik Miroslav Bulíček bude z grantu analyzovat matematické modely proudění tekutin. Jeho poznatky pomohou například neurochirurgům při rozhodování, zda už je nutné operovat výduť na cévě v mozku, nebo ortopedům při výběru nejvhodnějšího tvaru kyčelního kloubu. Výsledky Bulíčkova výzkumu najdou uplatnění také v technice, životním prostředí a dalších oblastech lidské činnosti.

Autor:

50. výročí přistání na Měsící

Americký kosmický let Apollo 11 splnil svoji misi 20. července 1969. Na povrch Měsíce jako první člověk vstoupil velitel posádky Neil Armstrong. Doprovázel jej Edwin "Buzz" Aldrin, zatímco Michael Collins zůstal na palubě vesmírné lodi.

Téma Apollo 11 v článcích Technet.cz:
O čem si povídali kosmonauti Apolla 11. Poslechněte si tisíce hodin „ticha“
Co kdyby Apollo 11 zůstalo na Měsíci? Pohřbili by je přes rádio zaživa
Vlajky na Měsíci stále stojí. Podívejte se na důkaz ze sondy LRO

Nejčtenější

U Prochorovky to bylo jinak. Němci nám kradou tankovou bitvu, zuří Rusko

U Prochorovky se v červenci 1943 odehrála jedna z největších tankových bitev.

Nejslavnější tanková bitva u Prochorovky je ruská propaganda, napsal Die Welt s odkazem na zjištění německých a...

K síti se připojila největší solární elektrárna. Rekord dlouho nevydrží

Pohled na elektrárnu Nur Abú Zabí ze vzduchu

Ve Spojených arabských emirátech k začátku července spustili největší fotovoltaickou elektrárnu na světě. Má maximální...

Amatérský astronom vyfotografoval supertajný americký raketoplán X-37B

Americký raketoplán X-37B na orbitě

Nizozemský pozorovatel satelitů a vědecký novinář Ralf Vandebergh nejspíš udělal nejlepší fotku svého života. Podařilo...

Jeho formule chtěl každý. Autor slavných vystřihovánek slaví devadesátiny

Richard Vyškovský se svým modelem cisternové stříkačky CAS 32 na podvozku Tatra...

Richard Vyškovský je pro laickou veřejnost nepříliš známé jméno, v modelářské komunitě je však doslova celebritou. S...

Největší dobrodružství 20. století začalo o tři čtvrtě sekundy později

Tři Američané právě odstartovali na misi, kterou bedlivě sleduje celý svět.

Ani ostřílený hlasatel vesmírného střediska na Mysu Canaveral nedokáže zakrýt pohnutí. Je 16. července 1969, 9:32 ráno...

Další z rubriky

Po Číně Rusko? Další vědec chce provádět dědičné úpravy DNA u dětí

Enzym CRISPR (zeleně a červeně) se připojuje k dvojité šroubovici DNA (fialová...

Ruský vědec Denis Rebrikov údajně připravuje experiment, v jehož rámci by došlo k dědičnému přepisu DNA nenarozených...

Alzheimerovu nemoc by mohl brzy odhalovat jednoduchý test

Snímek ve falešných barvách ukazuje strukturální rozdíly mezi zdravým mozkem a...

Podle klinické studie švédských vědců by snad mělo být v dohledné době možné zavést do praxe relativně jednoduchý a...

Když se rodí nová země. Příběh islandského ostrova Surtsey

Fotografie pořízená z letadla zachycuje počátek zrodu sopečného ostrova krátce...

Když jednoho listopadového rána 1963 spatřila posádka rybářské lodě u Islandu nad horizontem černý kouř, domnívala se,...

Najdete na iDNES.cz