Sobota 4. dubna 2020, svátek má Ivana
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Sobota 4. dubna 2020 Ivana

Máme první mimozemskou bílkovinu, hlásí vědci. V ruce ji však nemají

aktualizováno 
Skupina vědců se domnívá, že ve vzorku meteoritu objevila stopy první mimozemské bílkoviny. Objev ovšem rozhodně nelze považovat za potvrzený.

Ukázka meteoritu. Jde o meteorit nazvaný Nakhla, který patří mezi poměrně vzácné marsovské meteority. Tmavě šedozelený úlomek spadl 28. 6. 1911 do Egypta. Do sbírek Národního muzea se dostal v roce 1914. Má rozměry 34 × 27 × 18 mm a hmotnost 21,7 g. | foto:  František Vlček, MAFRA

Meziplanetární prostor možná není úplně vhodné místo pro život, ale může to být nečekaně vhodná oblast pro vytvoření „cihel“, ze kterých je pozemský život postaven. Myslí si to alespoň Julie McGeochová z Harvardovy univerzity s kolegy na základě analýzy vzorku z meteoritu Acfer 086. Ten se našel v Alžírsku v roce 1990.

Ve své práci vydané zatím na serveru arXiv.org uvádí, že v materiálu našli stopy bílkoviny, která evidentně není pozemského původu. Autoři v žádném případě netvrdí, že by šlo o důkaz mimozemského života. Bílkoviny jsou sice pro živé tvory základní stavební materiál, ale všeobecně se odhaduje, že první z nich mohly vzniknout jinde než v živých buňkách. Jak to přesně bylo, ovšem můžeme pouze odhadovat.

Slovníček blízkých těles

Planetka je malé těleso s průměrem nad 100 metrů obíhající kolem Slunce (nebo jiné hvězdy, ale u těch žádnou neznáme).

Meteoroid je těleso obíhající kolem Slunce menší než 100 metrů. Ale velikostní hranice mezi planetkou a meteoroidem není zcela jasná.

Meteor je světelná stopa, která vzniká, když meteoroid letí atmosférou.

Bolid je jasný meteor, jasnější než jakýkoli běžně se vyskytující přirozený objekt na obloze s výjimkou Měsíce a Slunce.

Meteorit je zbytek kosmického tělesa, který „přežije“ průlet až na povrch planety.

McGeochová a spol. se domnívají, že jejich objev by mohl nabídnout jedno věrohodné vysvětlení. Podle nich ukazuje, že důležité stavební bloky života mohly vzniknout mimo Zemi, že možná v mračnu, ze kterého vznikla naše soustava, mohou vznikat složité sloučeniny. Zárodky života – nebo dokonce už život – se pak na Zemi a další planety mohly dostat s dopadajícím materiálem.

Dnes je jasné, že v meziplanetárním prostoru se skutečně vytváří některé materiály nezbytné pro vznik života podobného tomu na Zemi, například některé uhlovodíky, aminokyseliny či cukry (to poslední ukázal výsledek z listopadu minulého roku, viz studii vydanou časopisem PNAS). Jde tedy o celkem zajímavou hypotézu, kterou by objev tak složitých sloučenin, jako jsou bílkoviny, posunul o krok směrem k obecnému uznání. Na definitivní závěry je ovšem brzy.

Není kam spěchat

Z práce McGeochové a jejích kolegů se skutečně zdá, že původ materiálu je opravdu mimozemský. Obsahuje totiž na pozemské poměry příliš mnoho „varianty“ vodíku (izotopu), izotopu známého jako deuterium. Ten na Zemi tvoří zhruba 0,015 % z celkového množství vodíku, v daném vzorku bylo jeho zastoupení několikanásobně vyšší (cca 0,4 %). Což odpovídá množství deuteria v kometách. Zhruba podobný by měl být jeho poměr i v plynových mezihvězdných mračnech, kde by bílkovina mohla podle dohadů autorů vzniknout.

Struktura hypotetické mimozemské bílkoviny hemolithinu podle práce Julie...

Struktura hypotetické mimozemské bílkoviny hemolithinu podle práce Julie McGeochové a jejích kolegů

Větší potíž mají ukázat, co přesně bylo z tohoto mimozemského materiálu postaveno. Nemůžete si výsledek ovšem představovat tak, že bychom na konci měli v rukou „mimozemskou bílkovinu“, kterou bychom si mohli podrobněji zkoumat a prohlédnout.

Analýza, kterou autoři prováděli (tzv. hmotnostní spektrometrie), byla doslova destruktivní. Autoři nejprve odebrali vzorky z hloubky šesti milimetrů, aby snížili možnost kontaminace. Rozemletou horninu rozpustili ve směsi kapalin (například vody a chloroformu), a pak to vše odpařili. Ze vzorku zbudou fragmenty, úlomky, ze kterých se pak skládá podoba originálního materiálu. V tomto případě se v úlomcích našly stopy přítomnosti aminokyselin i dalších molekul a prvků, které podle autorů dohromady mohly tvořit bílkovinu prozatím nazvanou hemolithin.

Výsledek takové analýzy není černobílý, a závěr o „mimozemské bílkovině“ nestojí na neochvějných základech. To, že na místě jsou potřebné „díly“ neznamená, že z nich musí být přesně to, co autoři navrhovali. Dělají závěry z neúplných údajů, shrnul tuto výtku pro časopis NewScientist chemik Lee Cronin z Univerzity v Glasgow. (Navíc dodává, že podle jeho názoru autory navrhovaná struktura bílkoviny je nesmyslná.)

Peer review

Proč je důležité recenzní řízení

Jeden ze základních principů seriózního vědeckého publikování je recenzní řízení, anglicky peer-review, tedy “revize sobě rovných”. Když vědec pošle do vědeckého časopisu studii, editor časopisu ji rozešle k posouzení a připomínkám dvěma nebo více recenzentům. Ti mají za úkol posoudit, zda článek odpovídá současnému poznání daného oboru, zda neobsahuje chyby, správně cituje relevantní literaturu apod. Autor často svůj článek upravuje na základě připomínek recenzentů. Teprve po jejich doporučení může editor článek publikovat.

Recenzní řízení má zajistit vysokou úroveň publikovaného obsahu a brání (ovšem rozhodně ne stoprocentně) rozšíření pavědy nebo špatné vědy.

Dalším krokem by mělo být potvrzení výsledků v nějaké jiné laboratoři. Pokud se podaří, může se jednat o skutečně významný a zajímavý výsledek. Pokud ne, můžeme to celé přidat k předchozím neúspěchům, například nepotvrzenému objevu stop přítomnosti bakterií v marsovském meteoritu z Antarktidy (byl to meteorit ALH 84001). I v jejich případě se ukázalo, že lze najít jednodušší řešení. Pozorované mikroskopické útvary, které měly být dokladem přítomnosti mikroorganismů, mohly evidentně vzniknout i bez přičinění života.

I v tomto případě se může najít vysvětlení, které se obejde bez „mimozemských bílkovin“, a v tu chvíli bude zcela po senzaci. Práce zatím neprošla recenzním řízením, text tedy nepřipomínkoval nikdo z kolegů z oboru. Dosavadní reakce také nejsou jednoznačně kladné a naznačují, že „hemolithin“ kolegové autorů jen tak nepřijmou.

Autor:

Přechod na DVB-T2

Od 27. 11. probíhá postupný přechod na vysílací standard DVB-T2. Proces by měl být dokončen do poloviny roku 2020. Diváci si tak musí pořídit televizi s podporou kódování H.265 (HEVC) nebo starší televizi doplnit vhodným set-top boxem.

Témata: bílkovina, Meteorit
  • Nejčtenější

Česko patrně srazilo míru nakažlivosti viru na méně než polovinu

Model českých odborníků tvrdí, že v Česku se výrazně zpomalilo šíření viru SARS-CoV-2. Podle jejich údajů klesla...

Česko šije roušky, ale vyrábí i špičkové masky pro americkou armádu

Češi vyrábějí nejen domácí roušky, ale i „high-endové“ ochranné prostředky pro ty nejnáročnější podmínky. A s využitím...

Premium

INTERAKTIVNÍ GRAF: Porovnejte, jak se koronavirus šíří v různých zemích

Statistik, jak se šíří pandemie nového koronaviru, existují spousty. Někdy je ale těžké dát různá čísla do kontextu....

Počty úmrtí v Itálii mohou být velmi podhodnocené, tvrdí analýza

Analýza italského starosty naznačuje, že v některých částech země se prudce zvýšila úmrtnost. Jen menší část zesnulých...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

USA na čele, Čína přizná další nemocné. Vývoj pandemie v grafech

Těžiště současné pandemie koronaviru zůstává ve vyspělém světě, rychlý růst případů zažívají především USA, a není to...

Premium

KOMENTÁŘ: Po dvou měsících přijde rozvrat. Nečekejme na pomoc, konejme!

Karanténní prázdniny může ekonomika státu vydržet měsíc. Po dvouměsíčním výpadku už hrozí naprostý rozvrat výroby,...

Premium

Španělská nepoučitelnost. Proč zde koronavirus řádí jako v Itálii nebo Číně

Dlouhé týdny Španělé sledovali, co se děje v Číně, Íránu a Itálii. Ale nepoučili se. Laxní politici opakují stejné...

Premium

Storno přijde draho, Češi nechají cestovkám desetitisíce za ­propadlé zájezdy

Přijít o desítky tisíc za neuskutečněné zájezdy je problém, se kterým se potýká řada českých klientů cestovních...

  • Další z rubriky

Příští týden budeme vyrábět 10 tisíc respirátorů denně, říká český vědec

Do deseti dnů by mohli dodavatelé vyrábět až deset tisíc respirátorů z dílny odborníků z ČVUT každý den. V rozhovoru...

STO OBJEVŮ: Spásné krevní skupiny ušetřily spoustu životů

Kdo by měl nést titul objevitele krevních skupin? Jan Janský, nebo Karl Landsteiner? Oba se k nim dobrali téměř ve...

USA na čele, Čína přizná další nemocné. Vývoj pandemie v grafech

Těžiště současné pandemie koronaviru zůstává ve vyspělém světě, rychlý růst případů zažívají především USA, a není to...

Izraelci mají fígl, jak urychlit testování. V Česku však chybí něco jiného

Na sociálních sítích i v některých médiích vzbudila ohlas zpráva z Izraele. Prý tam vědci mají nový trik, který jim...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz