Odpověď na otázku z předchozího odstavce zněla: „Ne.“ V delší verzi něco jako: „I když jde o typy jevů, které by měly v souvislosti globálním oteplováním nastávat častěji, jednotlivá událost se s ním nedá přímo propojit.“
Zhruba od počátku jednadvacátého století se však v meteorologii a klimatologii rozvíjí nový obor. Říká se mu atribuční věda. Jeho cílem je změřit vliv, který má ohřívání povrchu naší planety na konkrétní extrémní projevy počasí.
V budoucnu bychom si tak mohli v rámci běžné meteorologické předpovědi vyslechnout i informaci, o kolik by byl daný výkyv počasí slabší, kdyby se klima neměnilo. Například během nedávných povodní způsobených tlakovou níží Boris spadlo podle dat ČHMÚ mezi 12. a 17. zářím v Rejvízu na Jesenicku 516,7 milimetru srážek.
Badatelé se pokusili namodelovat tři katastrofy. Byly to vlna veder na Pyrenejském poloostrově z roku 2018, hurikán Florence a bouře Ciaran. Model všechny tři události úspěšně předpověděl.
