Kosmická loď uvnitř planetky, jak si ji představuje OpenAI
Jak doletět na Mars a zpět a neskončit jako invalida? Lidstvo má k dispozici čím dál tím výkonnější rakety. Zatím nejsilnější kosmický dopravní systém Starship společnosti SpaceX by měl ve své plánované konfiguraci Block 3 zvládnout přepravit mezi nízkou oběžnou drahou Země a Marsem až 200 tun. Meziplanetární výprava s lidskou posádkou se tak pomalu ale jistě posunuje z říše sci-fi do říše možného. Čím detailněji odborníci na kosmonautiku zkoumají její možné scénáře, tím častěji naráží na zásadní problém.
Jak udržet vesmírné cestovatele zdravé? Největší ohrožení pro ně představuje kosmické záření.
Má dvě složky. První z nich je galaktického původu. Tvoří ji zejména protony a alfa částice, tedy jádra vodíku zbavená elektronů. Příliš vzácné však nejsou ani těžší ionty. Druhá složka je částicové záření přímo ze Slunce, opět tvořené hlavně protony. Přibývá ho po slunečních erupcích a výronech koronární hmoty. Obě dvě tyto komponenty mohou vyvolávat sekundární záření vznikající po nárazech částic do stěn lodě.
„Cesta na Mars a návrat zpět znamenají zdvojnásobení nebo ztrojnásobení doby, po kterou jsou lidé vystaveni radiaci (míněno ve srovnání Mezinárodní vesmírnou stanici, pozn. red.),“ řekl časopisu New Scientist Matthew Gill z britské společnosti Space Radiation Services. „Nehovoříme sice o nemoci z ozáření na úrovni Černobylu, ale pravděpodobnost, že během života onemocní rakovinou, bude vyšší.“
Řešením by mělo být stínění. Plánuje se třeba i, že by zesílenou ochranu měla jen část meziplanetární kosmické lodě. Astronauti by se do ní ukrývali během slunečních bouří. I takové stínění však bude mít vysokou hmotnost.
Dostatečně chráněná kosmická loď by se tak nemusela vejít do přepravní kapacity raketového nosiče. Mise by také byla výrazně dražší. Nabízí se ovšem další možnost. Co se svézt na Mars stopem?
