Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

V čem měla Angelina Jolie smůlu. Vše o genu, který s sebou nese rakovinu

Technet.cz přináší "Otázky a odpovědi" okolo genu, který dělá potíže nejen herečce Angelině Jolie. Jak jeho poškozením jsou zasaženi muži a proč byste se na něj neměli nechat testovat na internetu.

Buňky rakoviny prsu pod mikroskopem | foto: Profimedia.cz

Všude se píše, že Angelina Jolie "má gen BRCA1". My ho snad nemáme?
Máme ho všichni, jde jen o to, v jaké podobě. Jeden stejný gen se totiž mezi různými lidmi může v řadě ohledů lišit. Někteří ho mají jen zapsaný trochu jinými "písmeny" (mají v něm jiné pořadí bází DNA), ale funguje u nich stejně. To znamená, že se podle něj vytváří látky, které pak v buňce pracují tak, jak mají. Ale může dojít i ke změnám (patologickým mutacím), které vedou k narušení funkce genu: pak svou původní funkci již neplní.

Přesně to je případ genu BRCA1: i ten se mezi lidmi vyskytuje v různých podobách. U zlomku z nás (méně než procenta) je "rozbitý" a nefunguje.

Ale většinu genů máme ve dvou kopiích. Co když má člověk jednu kopii genu v pořádku?
Ano, v každé buňce máme dvě kopie genetické informace. Bohužel, v případě BRCA1 vliv mutované kopie převáží nad vlivem té zdravé. Funkce genu je pro lidskou buňku klíčová, a tak stačí snížení jeho normální aktivity o 50 procent (tím, že jedna mutovaná forma "vypadne" ze své funkce), a je zaděláno na problém. Samozřejmě, pokud má člověk obě kopie genu špatné, je v ještě horší situaci než s jednou kopií, ale ani jedna situace není spojená s dobrou prognózou. 

Chromozomový pár 17 s vyznačeným genem BRCA1. V tomto případě měl pacient pouze jednu kopii tohoto genu, ale zdravou. To s sebou také nese zvýšené riziko výskytu rakoviny, ale poměrně malé (gen musí být během života poškozen, aby přestal správně fungovat).

Co ten zmutovaný gen dělá, nebo nedělá?
Neplní svou funkci "uklízeče". Samotný gen BRCA1 je jen konstrukční plán, podle kterého buňky v lidském těle vytváří látky (bílkoviny), které pak v součinnosti s jinými látkami dohlížejí především na opravu DNA v buňkách (má i další funkce, ale ty pro tento případ nejsou tak důležité). "Úklid" je potřeba, protože během našeho života z různých důvodů (vlivem prostředí, virů, chyb buněčných mechanismů atd.) k chybám v DNA dochází zcela pravidelně. Je to tak složitý systém, že i když je naše tělo hodně spolehlivé, chyby jsou nevyhnutelné.

Geny s "chybou" (tedy mutací na nějakém nevhodném místě, které ovlivní funkci) odstraňování chyb znemožní. Vědci už identifikovali stovky různých změn, které mohou správnou funkci pokazit. Často proto, že se podle nich vyrábí jednoduše příliš krátké bílkoviny, které "pokazí" celý složitý mechanismus opravy DNA. Pravděpodobnost rozvoje rakoviny tak výrazně vzrůstá.

O kolik?
Podle typu rakoviny. Nejvyšší nárůst je u rakoviny prsu a vaječníků. Ženy s vadným genem BRCA1 mají (stejně jako A. Jolie) téměř 90procentní pravděpodobnost, že do 70 let věku se u nich objeví rakovina prsu. A přes 60 procent, že do stejného věku budou trpět rakovinou vaječníků.

Jednoduchých genetických poruch, které by měly tak výrazný vliv na rozvoj rakoviny, je velmi málo. I proto gen dostal název "breast cancer susceptibility gene" (BRCA), tedy gen "náchylnosti k rakovině prsu".

Podobně silný, jen o něco slabší, účinek má ještě gen nazvaný BRCA2, který se vlastně BRCA1 nepodobá a není s ním dokonce ani "příbuzný". Je však stejně důležitý pro opravy DNA a má také silný vliv na rozvoj rakoviny prsu a rakoviny. Proto je označen stejnou zkratkou (i když z hlediska genetiků je to vlastně zavádějící).

Takže tenhle gen v podstatě "může" za rakovinu prsu?
Ne, rozhodně ne. Podle statistických studií má jeho vadnou kopii ani ne desetina žen s rakovinou prsu. Podezření na jeho vliv je hlavně v případech, kdy se onemocnění objeví nebo už objevilo i u jiných blízkých příbuzných (více zde). Zbytek případů je způsoben jinak a příčin může být celá řada (karcinogeny v prostředí, patogeny, jiné genetické vlivy, atd.). 

Oboustranné odstranění prsů u A. Jolie musela nepochybně předcházet komplexní genetická analýza její rodiny a jednoznačné stanovení nebezpečnosti nalezených mutací. Jde o radikální zákrok a lékaři k němu nepřistupují lehkovážně. V minulosti se staly případy, že se mastektomie uskutečnily zbytečně a/nebo, že je vyděšené pacientky požadovaly, i když nesly neškodnou mutaci tohoto genu (opakujeme: většina malých změn v genu se na jeho funkci neprojeví). Více o mastektomii a tomu, kdy se k ní přikračuje, najdete zde.

Proč gen tak výrazně zvyšuje pravděpodobnost onemocnění?
Tím si vědci nejsou úplně jistí. Nepochybně to má co do činění s tím, že tento gen souvisí s opravou DNA a je velmi aktivní právě v tkáních prsních žláz a vaječníků, ale úplně přesně to vysvětleno není.

Mají poruchy těchto genů ještě jiný vliv? Co třeba u mužů?
Mutace genu BRCA1 způsobuje také zvýšené riziko pro vznik jiných nádorů. Nosiči mají čtyřnásobně vyšší riziko nádoru tlustého střeva, u mužů je až trojnásobně vyšší riziko nádoru prostaty ve srovnání se zbytkem obyvatel (studie zde).

Mutace poškozující činnost BRCA2 genu zvyšuje přibližně pětinásobně riziko pro vznik nádoru žlučníku a žlučových cest, 3,5násobné je zvýšení rizika nádoru slinivky, 2,5násobné u nádoru žaludku a maligního melanomu, tedy nádoru kůže (studie zde).

Zní to hrozně, ale s vlivem na rakoviny vaječníku a prsou se to nedá srovnat. Pravděpodobnost těchto komplikací u mužů stoupne sice několikanásobně, ale z malých hodnot, řádově obvykle procent nebo jen promile. Takže ve výsledku je u nich riziko rozvoje rakoviny stále malé a z tohoto hlediska jsou muži v jiné situaci než ženy se "špatnou" mutací BRCA1 nebo BRCA2.

Co na to evoluce? Neměl by "rozbitý" gen vymizet?
S takto poškozeným genem BRCA1 se dá žít a chyba nezabije nositele před dosažením pohlavní dospělosti. Rakovina se rozvíjí v drtivé většině případů až po 35. roce věku, tedy ve věku, když donedávna většina žen měla děti "již za sebou." (Nebo se nedožila vůbec.)

Děti pak mají poloviční šanci, že tuto nepříjemnou mutaci zdědí a vše bude pokračovat dál. Když jednou podobná mutace vznikne, evoluční tlak na její odstranění není až tak veliký.

Nyní k těm testům. Jak se dělají?
Odebere se vzorek krve (asi 10 ml), z bílých krvinek se izoluje DNA a pak se zjistí, jestli úsek, kde leží gen BRCA1, neobsahuje některou ze stovek známých chyb, které mohou gen "vyřadit z provozu". Nedělá se všem ženám, ale jen těm, u kterých se riziko zdá být hodně zvýšené. Třeba proto, že několik blízkých příbuzných mělo rakovinu prsu v nízkém věku (více o testech v tomto článku.) 

A proč ne všem?
Nejsou na to ani kapacity ani peníze. Testy nejsou nic levného. V USA vyšetření BRCA1/2 stojí kolem tří tisíc dolarů (cca 60 tisíc Kč) a jsou chráněné patentem (i když o jeho platnost vede zájmové sdružení lékařů a genetiků vleklý právní spor s jeho držitelem, firmou Myriad Genetics. V dubnu 2013 už podruhé skončil až před Nejvyšším soudem USA). V EU je průměrná cena vyšetření cca 50 tisíc korun. (V ČR je hrazen z pojištění, když ho předepíše lékař.)

Je to dáno náročností procedury, ke které potřebujete drahé zařízení, chemikálie, zkušený personál atd. Genetika není stále úplně levná záležitosti, byť ceny technologie pro sekvenování DNA padají neuvěřitelným tempem (v poslední době desítky procent za rok). Ale rozšíření a širší klinické uplatnění nových levnějších metod ještě nějakou dobu potrvá. A bude záležet i na tom, jaké se dojednají ceny v sazebnících...

A nevyplatí se ten test nechat udělat sám? Třeba to někdo udělá levněji.

Jak jsme říkali, jde vlastně o velmi vzácnou vrozenou dispozici. Rozhodně neuškodí, když se budete zajímat, čím stonali jejich rodiče a prarodiče. Pokud se tam vyskytne nějaká forma rakoviny v nižším věku (např. do 45 let věku, ale čím dříve tím byste měli situaci brát vážněji), už to stojí minimálně za poradu s lékařem.

Bez ní se raději do ničeho nepouštějte. Vlna zájmu, kterou případ A. Jolie vyvolal, určitě přiláká i podnikavce. Není pochyb o tom, že na internetu rapidně přibude nabídek od neakreditovaných soukromých laboratoří nebo zprostředkovatelů. Pokud nenaletíte vyloženým podvodníkům, je velmi pravděpodobné, že dostanete výsledek, který příliš nepomůže a stejně dobře může uškodit.

Proč?

Už jsme zmiňovali, že mutací, které poruší funkci genu BRCA1, jsou známy stovky. Testy jsou tak drahé i proto, že v průběhu testů musíte tyto mutace ověřovat jednu po druhé. Testy umějí totiž odpovídat jen ano/ne: "ano, má tuhle konkrétní mutaci", nebo "ne, tuhle nemá, ale může mít některou ze stovek jiných."

Na internetu najdete tedy (už teď a v blízké době zřejmě ještě častěji) lacinější testy, což ale téměř jistě znamená, že budou vyšetřovat jen část těchto mutací, často jenom pár (někdy dokonce i těch, které se v ČR nevyskytují, protože každý geografická populace má vlastní "poruchy"). A buďte si jistí, že pokud taková informace bude ve smlouvě uvedena, tak jen petitem. „Negativní“ výsledek takového pseudotestu nic neřekne, může vést jen k podcenění situace a významu prevence.

  • Nejčtenější

Nejvzdálenější lidský objekt ve vesmíru zavolal linkou nepoužitou od roku 1981

Sonda Voyager letí vesmírným prostorem už 47 let a již mnohonásobně překonala původní plány. Je tak nasnadě, že se občas objeví nějaký problém. Poslední nastal v polovině října a týkal se výpadku...

5. listopadu 2024  15:21

Podívejte se pod ruce palubnímu inženýru na Tu-154. Letušky stroj nemilovaly

Když si palubní inženýr na letounu Tu-154 musel za letu odskočit, dle přepisů se na jeho místo měl posadit kapitán letadla. I to dokládá, jak důležitá byla práce takzvaných palubáků. Karel Burger...

30. října 2024

Prostřelená nádrž či omylem let rychlostí zvuku, vzpomíná inženýr Tupolevu

Premium

Řeknete si, že není možné, aby by se toto všechno stalo jednomu člověku během jediné kariéry. Snad to bylo kombinací zajímavých letounů a podivuhodného období devadesátek. Tyto kuriózní letecké...

3. listopadu 2024

Ukázkové přešlapy, které technologické firmy stály miliardy

Od chvíle, kdy Yahoo odmítlo šanci koupit malý startup jménem Google, až po lidské selhání v případě revoluční technologie Theranos. Jak rozhodnutí několika klíčových osob změnila osud...

2. listopadu 2024

Chtějí vás nalákat na video v 16K. Na takové rozlišení však zapomeňte

Na telefonu mi „pípla“ SMS reklama jednoho operátora, který mi nabízel rychlou přípojku k internetu s tím, že si díky ní budu moci užívat videostreamů v rozlišení 16K. Reklama v zásadě nelhala,...

5. listopadu 2024

Radim Palouš se narodil před 100 lety. Po revoluci se stal prvním rektorem UK

Před 100 lety, 6. listopadu 1924, se narodil Radim Palouš, jeden z významných disidentů normalizace, zakladatel Občanského fóra, moderátor demonstrací v listopadu 1989 a první porevoluční rektor...

6. listopadu 2024

Fantastická doba pro milovníky muziky. Čtyři tipy, čím ozvučit dům či byt

Možná ani nevíte, jaké možnosti domácího poslechu hudby dnešní doba nabízí. Přitom ne vždy musí „upgrade“ znamenat vyhodit to, co již doma máte. Někdy stačí jeden komponent a vaše milovaná sestava,...

6. listopadu 2024

Magnólie, žádné šrouby či lepidlo. Do vesmíru se vydal první dřevěný satelit

Na oběžnou dráhu zamířil první dřevěný satelit na světě vyvinutý japonskými vědci. Budou zkoumat, jakým způsobem dovede odolat extrémním vesmírným podmínkám. Slibují si od něj, že bude sloužit jako...

5. listopadu 2024  20:43

Nejvzdálenější lidský objekt ve vesmíru zavolal linkou nepoužitou od roku 1981

Sonda Voyager letí vesmírným prostorem už 47 let a již mnohonásobně překonala původní plány. Je tak nasnadě, že se občas objeví nějaký problém. Poslední nastal v polovině října a týkal se výpadku...

5. listopadu 2024  15:21

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Petra Bučková se svlékla v seriálu Sex O’Clock. Prsa už někdy viděl každý, říká

Petra Bučková a její herecký kolega Václav Vašák se společně odvázali ve vášnivé scéně prvního dílu druhé řady seriálu...

Babišová řekla ano Bartošovi. Je skvělý, že dokáže měnit názory, pochvaluje si

I když ho seriál Devadesátky vynesl na výsluní, jeho současnou televizní reprízu Kryštof Bartoš nesleduje. „Viděl jsem...

Nejvzdálenější lidský objekt ve vesmíru zavolal linkou nepoužitou od roku 1981

Sonda Voyager letí vesmírným prostorem už 47 let a již mnohonásobně překonala původní plány. Je tak nasnadě, že se...

Exmanželka Seana Penna se ukázala nahá v intimních scénách nového seriálu

Australská herečka Leila George (32) překvapila diváky seriálu Dokonalý cizinec, když se zde v několika intimních...

Láska jako výměnný obchod. Sugardating je vztahový trend, který stále sílí

Láska má mnoho podob. A ačkoliv se to někomu nemusí líbit, milostné vztahy nejsou postaveny jen na opravdových...