Zůstává záhadou, proč se vůbec padesátiletý Vesalius rozhodl na cestu do Jeruzaléma vydat. „Někteří lidé v raném novověku to vnímali jako pokání za nějaký hříšný čin,“ vysvětluje v eseji Vesaliova smrt Michael J. North z Národní lékařské knihovny v severoamerickém Maryladu.
Jedním z nemnoha dochovaných dokumentů, jež to naznačují, je dopis lékaře a diplomata Huberta Langueta, jejž napsal necelé tři měsíce po Vesaliově skonu (ten zemřel při návratu ze Svaté země 15. října 1564 na ostrově Zakynthos u západořeckého pobřeží).
Vybrali si vhodného člověka ve vězení mezi odsouzenci a zaplatili katovi, který ho utopil, aby neporušil tělo.
