„Všechny děje probíhají prakticky okamžitě. Když něco uvidíme, uslyšíme nebo se něčeho dotkneme, informace se během zlomků sekundy dostanou do příslušných oblastí mozku, kde jsou zpracovány. Každá naše činnost je výsledkem obrovského množství mikroskopických procesů, jež probíhají neustále a s ohromnou rychlostí,“ říká neurovědec Stuchlík z Fyziologického ústavu AV ČR. Pochopíme někdy do detailu všechno, co se v mozku odehrává?
Mozek je nesmírně složitý a stále z velké části neprobádaný orgán. Špičkový neurofyziolog prof. Josef Syka řekl před časem v rozhovoru pro Téma, že otázka lidského myšlení a vědomí zůstává stále otevřená. Tedy to, jak se z biologické aktivity nervových buněk rodí subjektivní prožívání, jak se z elektrických a chemických procesů v mozku stává vědomé „já“. Právě to je oblast, která stále čeká na hlubší výzkum a pochopení.
Otázka „kdo jsme“ asi nebude nikdy jen biologická. Neurověda nám může pomoci pochopit mechanismy stojící za našimi emocemi, rozhodováním nebo učením. Jenže to, jaký význam těmto procesům přisuzujeme a jak z nich vzniká naše osobnost, už přesahuje hranice jedné vědecké disciplíny.
Odhaduje se, že ve známém vesmíru existuje přibližně 10⁸⁰ atomů. Počet možných stavů lidského mozku je nesrovnatelně vyšší. Umělá inteligence nás dnes v řadě úloh překonává, přesto si myslím, že v některých aspektech lidský mozek zůstává jedinečný.




















