Největší problém zatím tkví v přechodu na ostré vysílání. ČTÚ již licence na digitální multiplexy třem provozovatelům udělil a teď se čeká na to, až Rada pro rozhlasové a televizní vysílání rozdělí licence pro digitální vysílání samotným televizím.
Očekává se, že by to mohla udělat na jaře letošního roku. Tím by za rok vzniklo ze současných čtyř celoplošných kanálů rovnou dvanáct. Zatím bohužel jenom na území hlavního města a blízkého okolí. Nejasnosti a tlaky na rozhodování regulačního orgánu jsou ale velké, a tak není vůbec jasné, jak to na jaře dopadne.
Mediální komise parlamentu si například nepřeje, aby Rada pro rozhlasové a televizní vysílání už teď udělovala dlouhodobé licence na digitální vysílání. Poslanci se domnívají, že nynější mediální zákon k tomu nedává dostatečnou právní oporu a Radní by měli počkat na jeho novelu,což může trvat i několik měsíců. A to je jen jedna z okolností, která brzdí celkem rozjetý přechod na ostrý provoz.
Kdo chce všechno svou digitální televizi?
Do tendru na licence se přihlásilo 34 společností se 41 programy. Nejvíce přihlášek si podala televize Nova, který by chtěla osm programů. Mezi dalšími uchazeči se nachází nejen provozovatel další celoplošné komerční stanice Prima, ale i regionální televize Lyra, Genus a projekt Regionální televizní agentury RTA. Přihlášku poslali i provozovatel hudební stanice Óčko, která nyní vysílá v kabelových a satelitních sítích, Fero Fenič se svým projektem "televize životního stylu" Febio TV a společnost První zpravodajská se svou zpravodajskou stanicí Z1.
Ve zkušebním digitálním vysílání v Praze již nyní vysílají televize - TV Nova, Prima, TV Praha, ČT 1, ČT 2 a hudební kanál Očko a rozhlasové stanice - ČRo 1 a 2, Evropa 2, Proglas, Classic FM, Expresrádio. Pokud Rada pro rozhlasové a televizní vysílání udělí licence pro vysílání letos na jaře, tak Pražané naladí za rok 12 ať stávajících nebo nových televizních programů. Signál nešíří ale jenom CDG. Kromě zmíněné firmy má licenci na experimentální digitální vysílání ještě Český Telecom a České radiokomunikace.
Set-top-boxy se prodávají už dnes celkem v hojném počtu.
Právě od toho se odvíjí i cena. Ta se pohybuje u obyčejných modelů pod třemi tisíci korunami. Ve světě existují desítky typů přístrojů, ale na českém trhu se prozatím vyskytují řídce.
„V současné době prodáváme modely, jejichž cena se pohybuje od 3900 do 4300 korun,“ řekl ředitel Electroworldu Jiří Řízek. Podle něho se dá očekávat, že v nejbližší době půjdou ceny dolů. „Když mají lidé na mobilní telefon, proč by neměli na Set Top Box,“ říká Jiří Rajdus a dodává: „Údajná cenová nedostupnost je pouze strašákem těch, kteří se digitalizaci snaží oddálit.“
Jaké se prodávají set-top-boxy?
Nabídka boxů je už opravdu široká. Pořídit si můžete set-top-box od dvou a půl tisíce až do tisíc patnácti. Záleží jen na tom, co od něj očekáváte. Nemáte-li televizi, můžete vyzkoušet speciální televizní kartu do počítače.
Set-top-boxy jsou často prodávány ve třech kategoriích. Standardní, které zvládají příjem signálu a základní přidané funkce. Boxy s označením CI jsou dražší, ale bývají vybaveny sloty pro pro moduly umožňující vložení přístupových karet pro příjem kódovaných programů. Další skupinou jsou zařízení s označením PVR. Ty umí přímo zachytávat DVB(C/S/T) signál na digitální médium (obvykle pevný disk) a pak ho i přehrávat.
Tohle však nejsou všechny zkratky, na které můžete narazit. V oblasti přidaných služeb byl ustanoven standard MHP. Ten vznikl jako prevence roztříštění trhu a zároveň umožnil výrobcům vstoupit na trh s konkurujícími kompatibilními výrobky. Specifikace by měla zahrnout celý rozsah možných přístrojů od set-top-boxů, přes integrované televizory, až po multimediální počítače, které se prostřednictvím Local Home Network (lokální domácí sítě) propojí s ostatními přístroji.
O rychlosti rozšíření digitální televize rozhodne cena set-top boxů
Krátký rozhovor s Leošem Pohlem může poodhalit, jak se na digitální vysílání dívá jeden z lidí, který se v oblasti pohybuje od počátku.
Je opravdu reálné, že se řádné digitální vysílání spustí na jaře 2006?
To je splnitelné v případě, že Rada pro rozhlasové a televizní vysílání udělí licence letos v dubnu. Pak jejich držitelé mají rok na přípravu a zahájení vysílání. Pokud se to nepodaří, tak další možný termín je podzim 2006 nebo jaro 2007.
Proč když už úspěšně běží zkušební vysílání, se hovoří o přerušení licenčního řízení?
Důvod je jediný. Jsou sílící hlasy, že stávající právní rámec nedává dostatečné jistoty pro investory, ať v oblasti programu nebo sítí, a postup prací na novelizaci tohoto právního rámce nenaznačuje, že by byly dokončeny na jaře letošního roku.
Jaký to bude mít důsledek pro provozovatele a pro diváky?
Pro nás provozovatele to znamená prodloužení experimentu i na rok 2006. Pro Pražany, že si na dalších 7 nových televizních programů počkají nejdříve na konec roku 2006.
Kdo pomůže rozšířit DVB-T v České republice tak, aby se z Prahy dostal signál ke všem koncovým uživatelům?
Má na to vliv několik faktorů. Jedním je to, že úspěch digitalizace ovlivní rychlost nasazování Set Top Boxů. A hlavně cena. O té rozhodne postup digitalizace v okolních zemích jako Německo a Francie, koupěschopnost obyvatelstva a především dodavatelé přijímačů, provozovatelé sítí až po televizní stanice. Nelze vyloučit ani odpovědnost českého státu, neboť z úspěchu digitalizace mu budou plynout kmitočtové dividendy (výnosy z prodeje uvolněných kmitočtů pro ostatní telekomunikační služby - pozn. red.).
Co se změní po přechodu na řádné digitální vysílání v Praze?
Může dojít k přeladění některých kmitočtů, zřejmě bude posílen výkon, postaveny nové dokrývače pro hluchá místa, například pro Poslaneckou sněmovnu, kde jsou silné zdi. A ne všude v Praze je pokrytí optimální. Pozitivní je, že dojde k rozšíření nabídky programů a daleko rychleji než kdekoliv jinde se objeví interaktivní služby.
