Vláda by měla ve středu projednat poslanecký návrh novely mediálního zákona, který má podle autorů umožnit budoucí přechod na rozhlasové digitální vysílání. Novela má také usnadnit například spojování rozhlasových stanic s jedním vlastníkem do jedné společnosti. Ať už kabinet k předloze poslanců z ODS, ČSSD a Strany zelených zaujme jakékoli stanovisko, definitivně o ní rozhodne až parlament. Některé části návrhu novely mají ale i své kritiky.
Autoři novely uvedli, že dosavadní právní úprava se zabývá jen digitalizací televizního vysílání. Jejich návrh, který vychází z návrhu samotných komerčních stanic, tak má pamatovat i na rozhlas a ukončení jeho zemského analogového vysílání. Mimo jiné prý otevře cestu ke vzniku ekonomicky dostatečně silných subjektů, které následně přechod na digitální vysílání zvládnou.
Návrh, který provozovatelům regionálního vysílání povoluje vytvářet programové sítě s významným pokrytím, podepsali občanští demokraté Petr Pleva a Petr Tluchoř, socialisté Vítězslav Jandák a Michal Hašek a Olga Zubová ze Strany zelených.
"Samotný přechod rozhlasového vysílání na digitální lze očekávat kolem roku 2019 s tím, že platnost dosavadních licencí k rozhlasovému vysílání skončí roku 2013 a v bezprostředně následujících letech," napsali v důvodové zprávě.
Novela proto počítá s institutem takzvaných přechodných licencí, které by Rada pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV) měla dosavadním provozovatelům udělit. Měli by se ale například zavázat k tomu, že přistoupí na plán přechodu na digitální vysílání - ten současný se ale rozhlasem nezabývá.
Prodlužování licencí se ale nelíbí předsedovi Rady Českého telekomunikačního úřadu Pavlovi Dvořákovi. Jak řekl v pondělí novinářům, návrh novely nebere v potaz odlišné podmínky u digitalizace TV vysílání a digitalizace rozhlasu. Digitální televize bude totiž vysílat na stejných kmitočtech jako nyní analogové. Pro úplný nástup digitálního TV vysílání je nutné, aby se současné komerční televize vzdaly svých analogových kmitočtů, na nichž nyní vysílají.
Rozhlas bude ale digitálně vysílat na jiných kmitočtech, než jsou současné analogové, a rádia tak nebudou muset nic vracet. "Situace je trochu jiná.
Aplikovat stejné postupy, které jsou použity pro digitální vysílání rozhlasové včetně různých bonusů pro komerční provozovatele vysílání, je nadbytečné. Myslím, že si trh poradí lépe sám, než abychom do toho nějakým způsobem zasahovali," míní Dvořák.
Návrh se v některých částech nelíbí ani Radě pro rozhlasové a televizní vysílání. "Rada preferuje, aby úprava mediálního zákona byla uskutečněna cestou vládního návrhu v řádném legislativním procesu. Některá navrhovaná ustanovení mohou vážně narušit pluralitu rozhlasového vysílání," uvedla rada v tomto týdnu.
Možnost fúzí stanic s jedním vlastníkem do jedné firmy by podle místopředsedy sněmovní mediální komise Plevy mohla zprůhlednit majetkové vazby, které jsou dnes někdy nejasné. "Takhle to bude průhledné a budeme vědět, komu co patří," řekl ČTK již dříve poslanec. Předloha má podle něj také soukromým celoplošným rozhlasovým stanicím jednoznačně povolit, aby vysílaly v různých krajích rozdílné regionální pořady a reklamy. Nyní je legislativně sporné, zda to mohou dělat, uvedl Pleva.
Novela, která má změnit i zákon o Českém rozhlase (ČRo), by měla rovněž sjednotit pravidla odměňování členů Rady ČRo a její dozorčí komise s pravidly, kterými se řídí Rada České televize a dozorčí komise Rady ČT.
