Dřív bylo možné při letmém pohledu na oblohu s pořádným dalekohledem bezpečně identifikovat typ letadla, při troše štěstí i dopravce a registraci. Kdo neměl v malíku letové řády, tak mohl trasu letadla jen hádat. Dnes už dalekohled není potřeba. Letecký provoz nad Evropou a potažmo nad Českou republikou sleduje hned několik internetových projektů a informace jsou dostupné i na některých platformách chytrých mobilů. Tedy kdykoliv a kdekoliv.
Malá a starší letadla se nad Evropou hledají špatně
Internetové letecké radary zobrazují letecký provoz nad Evropou, USA a nad některými regiony v Africe, Asii a Jižní Americe. Ale ne všechna letadla jsou na všech mapách vidět. Platí to především pro menší či starší typy letadel, namátkou turbovrtulová ATR nebo starší generace Jumba (Boeing 747 řady 100 a 200). Některé služby umějí sledovat i tyto stroje, leč většinou jen v rámci USA.
SBSka a odpovídače"Přijímač signálu ADS-B" se nazývá SBSka. Přijímá i signál z odpovídáčů (anglicky transponder) s módem S. Mají je i některé malé stroje (Cessny, atd). Ale u nich se zobrazuje jen výška, registrace letadla a kód odpovídače. Jelikož nemají ADS-B mód, nevysílají svoji polohu. Pro zajímavost řídící letového provozu vidí z módu ADS-B i jakou má pilot nastavenou výšku, rychlost a kurz na autopilotovi. |
Evropské internetové letecké "radary" totiž využívají poměrně nový kontrolní a sledovací systém ADS-B (Automatic Dependent Surveillance-Broadcast system), který by měl postupně nahradit klasické radary. Jenže zatím je tímto systémem vybavena jen část letadel. Některé systémy pak používají i jiná data pro sledování letadel, což platí především pro vzdušný prostor USA.
V případě použití systému ADS-B využívají internetové letecké radary síť přijímačů po celém světě respektive v jeho částech, které často provozují letečtí nadšenci. Přijímač signálu ADS-B stojí přibližně od 12 000 korun a po propojení s požadovaným softwarem se s ním do systémů sledování letadel může zařadit každý. Na druhou stranu je dostupnost a přesnost dat místně závislá na připojení jednotlivých radarů, které spravují soukromé osoby.
Pro občasného pozorovatele ale bohatě stačí navštívit internetové stránky leteckých radarů, případně si nainstalovat jejich aplikace do smartphonů nebo tabletů. Nutno poznamenat, že ve většině případů to jsou hardwarově náročnější aplikace, a proto doporučujeme používat dostatečně výkonné počítače nebo mobilní zařízení. U internetových aplikací sami tvůrci uvádějí, že lepší je používání prohlížečů Google Chrome, Mozilla Firefox či Opera než Internet Explorer. Dříve v něm některé stránky nefungovaly korektně, dnes je ale i Explorer použitelný.
Letadla pod drobnohledem
Asi nejpřehlednější aplikací pro sledování letadel v našem prostoru je Flightradar24.com. Sleduje především provoz nad Evropou, směrem na východ pokrývá Arabský poloostrov, ve velmi omezené míře jsou vidět lety v jihovýchodní Asii. Pokryté je i východní pobřeží Austrálie, obě pobřeží USA a zbytek světa je spíš na náhodu.
Weby, kde hledat informace o letadlech |
Práce s aplikací Flightradar24 je velmi snadná. Hlavní součástí je mapa od Google včetně satelitní a hybridní. V okénku stačí vybrat oblast sledování, a pak si ji přiblížit (nazoomovat) podle potřeby. Sledování úzkého sektoru je rozhodně pohodlnější než pohled na celou Evropu, kde je změť stovek letadel hodně nepřehledná.
Flightradar24 už rozlišuje ikonky letadel podle jejich velikosti. Po najetí na ikonku vybraného letadla se u něj zobrazí volací znak (případně jiná navolená informace) a po kliknutí se vlevo zobrazí informace o konkrétním letu a letadle. Ne vždy jsou k dispozici všechny informace například o trase. Registraci, provozovatele, polohu stroje a fotografii ale systém zobrazí v drtivé většině případů. Někdy se v mapě zobrazí i již zaznamenaný průběh trasy letu.
Údaje zobrazuje program v reálném čase, případně se zpožděním až tří minut. S tím je nutné při sledování letadel počítat, ony tři minuty jsou při sledování především přistávajících strojů docela dlouhá doba. Při sledování provozu nad hlavou je základní mapa ideálním nástrojem, naopak při hledání konkrétního letadla je lepší zabrousit do záložky abecedního seznamu všech aktuálně sledovaných letadel. Stačí znát volací znak (Lufthansa je například DLH+číslo letu).
Živě z letištěServer liveatc.net umožňuje on-line poslech komunikace mezi letadly a řídící věží. Server neobsahuje všechna světová letiště, funguje totiž stejně jako u SBS na nadšenectví některých lidí, kteří jsou v blízkosti letiště, mají scanner (vysílačku) a zvuk nahrávají na internet. Ruzyňské letiště můžete poslouchat zde. |
Pro další informace je potřeba v levém boxu kliknout na požadovanou informaci (ne vždy jsou všechny dostupné). Pokud je odkaz aktivní, tak pod jménem dopravce je odkaz do nového okna na jeho web, pod číslem linky informace o ní (doba letu, zobrazení na mapě), aktivní bývají i odkazy na obě letiště. Asi nejdůležitější je ale odkaz skrývající se pod registrací letadla. V novém okně se pak zobrazí seznam letů za poslední dny, které tento stroj obsloužil.
Důležité jsou ale i další informace na této nové stránce (data.flight24.com). V odkazech v levé části lze prohlížet fotografie konkrétního letadla hned na několika serverech, ale pro informace o konkrétním stroji je nejpodstatnější odkaz na web Airfleets.net. Tato internetová stránka sdružuje informace o většině provozovaných a i již vyřazených dopravních letadlech, o flotilách jednotlivých dopravců a i mnoho dalších informací.
Jako příklad nám poslouží například Boeing 737-500 registrace OK-XGE, který provozují České aerolinie. Stránka Airfleets.net nám prozradí, že letadlo poprvé vzlétlo v červenci 1992, takže je téměř 19 let staré. Uveden je i typ motorů, sériové číslo a především informace, že bylo dodáno v roce 1992 přímo ČSA a nikdo jiný jej neprovozoval. U jiných letadel lze v databázi prohlédnout všechny jeho provozovatele, k dispozici jsou i statistiky stáři flotily aerolinek, a to i podrobně podle jednotlivých provozovaných typů. Web nabídne i přehled všech vyrobených letadel daného typu včetně doplňujících informací.
Americký vzdušný prostor
Konkurenčním projektem Flightradaru24 je v Evropě především Radarvirtuel.com. Monitoruje provoz převážně nad západní Evropou, lety nad Českou republikou nezobrazuje. To samé platí i pro většinu střední a východní Evropy včetně východní části Německa. Především pro USA je vhodné zvolit službu Flightaware.com, která severoamerický region pokrývá velmi detailně.
V omezené míře pak lze některá letadla sledovat po celém světě. Flightaware používá pro sledování jinou techniku než výše uvedený systém ADS-B. Proto zobrazuje i taková, která ADS-B nemají. V přehledu jsou i malá (soukromá) dopravní a sportovní letadla nebo starší stroje. Prostor nad Evropou ale není plně zaznamenáván.
Serverů s nejrůznějšími daty o letadlech je velké množství. Pro základní sledování provozu nad Českou republikou je ale nejvýhodnější Flightradar24, který v kombinaci s weby Data.flight24, Airfleets a fotografickými portály poskytnou ucelené informace o všem, co nám létá nad hlavou. Další weby uvádíme v boxu.