Oxidace základní desky po vniknutí tekutiny
První obecná rada je každému nejspíše známá, ale nemůžeme ji vynechat. Žádné vlhké či mokré zařízení nezkoušejte připojit do elektrické sítě, nebo (v případě zařízení s akumulátorem) spustit. V lepším případě víc poškodíte dané zařízení, v tom horším to může být nebezpečné i pro vás. Dvojnásobně to platí v případě spotřebičů s třípólovou zástrčkou, které se používají u zařízení s kovovým (vodivým) šasi a pláštěm. Zde by se napětí mohlo dostat na kostru a v případě chybné či poškozené elektroinstalace být pro uživatele smrtelně nebezpečné.
Druhá obecná rada je čistě ekonomická. Levná zařízení se opravovat nevyplatí. Jako příklad si můžeme vzít automatickou pračku. Pokud za srovnatelnou novou dáte třeba 8 000 Kč a čištění staré s výměnou motoru a ložisek vyjde na polovinu dané částky, pak se to z dlouhodobého hlediska nevyplatí. Stejně tak tiskárnu za 3 000 Kč nemá smysl řešit, čištění mechaniky a elektroniky a výměna tiskové hlavy by mohlo stát většinu nové.
Třetí obecná rada není příliš pozitivní. O záchraně zatopených televizorů a monitorů nemusíte uvažovat. „Jejich displeje nejsou proti vniknutí vody chráněny a voda je prakticky vždy nenávratně poškodí“, vysvětlil nám Petr Hejna ze společnosti VSP Data. A protože displej tvoří většinu ceny televizoru či monitoru, oprava se finančně nevyplatí. Podobně jsou na tom displeje notebooků, ale o těch se podrobněji rozepíšeme dále. Velmi špatně jsou na tom po vniknutí vody i projektory nebo skenery.
Jinak jsou na tom ovšem displeje těch chytrých telefonů a tabletů, u kterých výrobce udává vyšší stupeň „IP krytí“. Z dvojice čísel IPx6 pro vodu platí to druhé. IPX6 (ochrana proti intenzivně tryskající vodě ze všech úhlů) má alespoň nějakou šanci zatopení přežít, lépe je na tom IPX7 které podle specifikace musí vydržet 30 minut v hloubce 1 metr (a je šance že vydrží více).
