Vydejte se s námi na průzkumný let vzducholodí nad matičkou Prahou. Uvidíte, co jste viděli již mnohokrát, ale možná se dozvíte něco nového.
Autor: Radek Folprecht, Technet.cz
Zeppelin NT (Neue Technologie) je moderní poloztužená vzducholoď, ve standardní konfiguraci pro dvoučlennou posádku a tucet cestujících. Ve vzduchu ji nese helium, k samotnému pohonu pak slouží tři motory Textron Lycoming s výkonem po 197 koních, po jednom jsou umístěny na bocích a ten třetí vzadu. Konstrukce Zeppelinu NT pochází z 90. let minulého století, vyrobeno bylo zatím šest kusů, přičemž exemplář s imatrikulací D-LZZF, který poprvé vzlétl v únoru 2003, je v pořadí třetím vyrobeným. Na zemi sedí modrý vrtulník Bo-105.
Autor: Radek Folprecht, Technet.cz
Eurocopter Bo-105 (MBB Bo-105) s imatrikulací OK-AAA sloužil jako fotografický doprovod Zeppelinu NT během jeho právě absolvované pražské mise (některé fotografie v galerii tak byly pořízeny i z tohoto vrtulníku, ale je jich minimum). Zajímavější je však samotný exemplář stroje, který původně provozovala Policie ČR a dnes ho vlastní soukromý civilní subjekt. Přesto vrtulník stále nese výsostné znaky tvaru sférického trojúhelníku používané policejním letectvem (podobně se značila už letadla Četnických leteckých hlídek ve 30. letech), také modrobílý kabát je policejní, nová je pak imatrikulace (a samozřejmě ta firemní loga).
Autor: Radek Folprecht, Technet.cz
A to již míříme pohledem k zemi, kde vidíme Grabovu vilu v Libni s decentním parčíkem. Budova je dnes využívána jako detašované pracoviště Úřadu městské části Praha 8. Vilu nechala vystavět významná rakousko-židovská podnikatelská rodina Grabů na konci 19. století. Ve 30. letech byl objekt kvůli finančním problémům rodiny pronajat a sloužil jako dívčí domov pro chovanky z vyšších vrstev. Za války zabavilo dům gestapo a mimo jiné sloužil organizaci Hitlerjugend. Koruna tomu všemu byla nasazena po válce, kdy byl majetek Grabů zkonfiskován jako nepřátelský.
Autor: Radek Folprecht, Technet.cz
Od roku 2016 je součástí Centra současného umění DOX na Praze 7 nelétající „vzducholoď“ Gulliver, která slouží k literárním dýchánkům, ale i k výstavním účelům.
Autor: Radek Folprecht, Technet.cz
Teplárna Holešovice (možná ji znáte jako Holešovickou elektrárnu). Kotelna se strojovnou jsou situovány vpravo od komína. Mluvíme samozřejmě o tom vyšším a mladším komínu. Ten cihlový komín vlevo byl jedním ze čtyř komínů původní staré elektrárny a vidíme, že do něj nevede žádný kouřovod, čili tam stojí už tak nějak bezprizorně. Tedy tak tam stál do roku 2002, od té doby je kulturní památkou, stejně jako přeživší část původních budov vpravo od něho. Bohužel na tu starou krásu později někdo nešikovně téměř nalepil vysokou administrativní budovu nevalné estetické hodnoty.
Autor: Radek Folprecht, Technet.cz
Výstaviště Praha se secesním Průmyslovým palácem, jehož západní křídlo zničily v říjnu 2008 plameny vzniklé vinou neopatrného uživatele jednoho elektrospotřebiče. Zcela vlevo pak vidíme planetárium, ta do jisté míry mu podobná menší nenápadná budova za ním vpravo kryje před povětrnostními vlivy Bitvu u Lipan. Vlevo vzadu pak ještě stále stojí legendární horská dráha, která i s ruským kolem z Výstaviště brzy zmizí.
Autor: Radek Folprecht, Technet.cz
Planetárium Praha, pozoruhodná postarší budova s ultramoderním technickým vybavením. Zde mohou návštěvníci pozorovat hvězdy a jiná vesmírná tělesa. A protože je to planetárium, tak je nevidí na obloze, ale už na kopuloidním stropě.
Autor: Radek Folprecht, Technet.cz
Park Stromovka, původně Královská obora, je zajímavý i z technického pohledu. Roku 1815 zde Josef Božek předvedl veřejnosti svůj parovůz, jeden z prvních praautomobilů na světě. Tu slávu však Božkovi pokazil neznámý zlodějíček, který využil nenadálé průtrže mračen a v nastalém zmatku zcizil kasičku s vybraným vstupným.
Autor: Radek Folprecht, Technet.cz
Letenský zámeček stojí kousek před Národním technickým muzeem. Zámeček byl vybudován v roce 1863 v podstatě jako restaurační zařízení (a je jím dodnes) pro smetánku mířící na výlety do v té době nově vznikajícího parku Letenské sady. Místo pro park získalo město odkupem pozemků se starými církevními vinicemi.
Autor: Radek Folprecht, Technet.cz
Národní technické muzeum a Zemědělské muzeum
Autor: Radek Folprecht, Technet.cz
Pohled na staré ruzyňské letiště. To bylo otevřeno jako nové v roce 1937, tehdy se vzlétalo ještě z travnatého povrchu. Také na stavební objekty bylo v prvním období chudší, ale i ty nejstarší tam stále vidíme: letištní budovu (později stavebně rozšířenou) s řídicí věží a trojici hangárů (dnes označených nápisy Travel Service, Czech Aviation - Trainning Centre a ABS Jets).
Autor: Petr Topič, MAFRA
Letohrádek Hvězda
Autor: Petr Topič, MAFRA
Pohled přes Pražský hrad na část Prahy
Autor: Petr Topič, MAFRA
Pražský hrad
Autor: Petr Topič, MAFRA
Zeppelin nad Katedrálou svatého Víta
Autor: Dan Materna, MAFRA
Nevýrazná městská zástavba na Andělu. Také zde, podobně jako v jiných koutech Prahy, sídlí mnoho různých firem a firmiček. Najdete zde i redakci iDNES.cz.
Autor: Radek Folprecht, Technet.cz
Krulišova vila na Pavím vrchu. Její jméno je spojeno s dávným uživatelem, osvíceným průmyslníkem Otokarem Krulišem-Randou. Po únorovém převzetí moci uvrhl nový režim nebohého majitele do vězení, odkud už se živý nevrátil. A jako by to nestačilo, vilu sebralo ministerstvo vnitra. Sloužila Státní bezpečnosti, později zde bylo zřízeno pracoviště VI. správy, tj. Správy výkonné zpravodajské techniky. V současnosti vilu používá Ministerstvo vnitra ČR.
Autor: Radek Folprecht, Technet.cz
Proti toku Vltavy míříme na jih, před námi se skví Barrandovský most a ještě dále Branický železniční most.
Autor: Radek Folprecht, Technet.cz
A teď zpátky na sever. Ale to už je foceno nad Komořany, hned dole je nějaký koňský ranč a za ním zámek Komořany. Dostihové závodiště vlevo (v Chuchli) pozná každý.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Malý fotografický úkrok východním směrem nabízí kus vodní nádrže Hostivař i se zřetelnou hrází nádrž ukončující. Foceno od východu směrem na západ, vidíme mnoho různých částí Prahy, například nejbližší paneláková zástavba vpravo je sídliště Košík, stejným směrem o poznání dále vidíme dva komíny teplárny Michle (ten vyšší komín je novější a nahradil ve funkci komín menší, který tam tedy stojí bez funkce). Ve střední partii vzadu se tyčí pankrácké mrakodrapy a ta nápadně „svítící“ dlouhá čára vlevo a vpředu od nich je střecha depa Kačerov pražského metra.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Ještě než se vrátíme zpět blíže k Vltavě, prohlédneme si teplárnu Malešice, která je významným zdrojem tepla pro teplárenskou soustavu pravobřežní části Prahy (tj. napravo od Vltavy).
Autor: Petr Topič, MAFRA
Tři nejvyšší pražské budovy stojí na Pankráci, uprostřed „vzadu“ je City Tower (výška 109 m, počet nadzemních podlaží 27, dokončena v roce 1993), vpravo City Empiria (104 m, NP 27, rok 1977) a vlevo V-Tower (103,9 m, NP 31, rok 2017).
Autor: Radek Folprecht, Technet.cz
Víte, kam chodí spát tramvaje? Do tramvajových vozoven. Navíc, je-li to potřeba, se tam o ně starají šikovní lidé. Pražský dopravní podnik dnes aktivně provozuje sedm tramvajových vozoven, abecedně: Hloubětín, Kobylisy, Motol, Pankrác, Strašnice, Vokovice a Žižkov. Je tu ještě osmá vozovna ve Střešovicích, kde má DPP muzeum. Největší z těchto vozoven je na Pankráci (viz foto). V pravém horním segmentu fotografie pak vidíme Justiční palác, jehož interiér sdílí Vrchní soud společně s Vrchním státním zastupitelstvím. Pod touto budovou částečně zasahuje do snímku pankrácká věznice.
Autor: Radek Folprecht, Technet.cz
Hlavním motivem této fotografie je Vyšehrad, za Vltavou pak vidíme nádraží Praha-Smíchov.
Autor: Radek Folprecht, Technet.cz
Zemská porodnice u svatého Apolináře navržená architektem Josefem Hlávkou byla vystavěna v letech 1865 až 1875 a své jméno dostala podle nedalekého kostela svatého Apolináře. Vzezření staré budovy s neomítnutým zdivem z červených, ale barevně již notně zašlých cihel, může teoreticky vyvolat obavy. Ale věřte, že takové obavy by byly zcela liché. Personální i technické vybavení této porodnice je na nejvyšší možné úrovni, je plně srovnatelné se špičkovými zařízeními tohoto oboru ve světě.
Autor: Radek Folprecht, Technet.cz
Všeobecná fakultní nemocnice
Autor: Radek Folprecht, Technet.cz
Karlovo náměstí. Pokud půjdeme po jeho dělící komunikaci, resp. pokud po ní budeme pokračovat ven z náměstí (Resslova ulice) směrem k Vltavě, ocitne se nám při pravé ruce před první křižovatkou pravoslavný chrám svatého Cyrila a Metoděje, ve kterém svedlo svůj poslední boj sedm před Němci se zde ukrývajících parašutistů, z nichž část předtím provedla atentát na Heydricha.
Autor: Radek Folprecht, Technet.cz
Slovanský ostrov (vepředu), Střelecký ostrov s mostem Legií a ta dlouhá nudle u levého břehu je Dětský ostrov (zatím poslední/aktuální název). Mimo jiné vidíme též Národní divadlo.
Autor: Radek Folprecht, Technet.cz
Šítkovská vodárenská věž u Slovanského ostrova
Autor: Radek Folprecht, Technet.cz
Karlův most
Autor: Radek Folprecht, Technet.cz
Vlevo nahoře je nevelké Betlémské náměstí, ty dvě velké červené střechy po jeho pravé straně patří Betlémské kapli, zcela vlevo nahoře je Náprstkovo muzeum. Velká církevní stavba uprostřed s dvojicí různých věží, které by každý očekával identické, je kostel svatého Jiljí (ta nižší věž totiž nebyla dostavěna). Kostel patří ke klášteru dominikánů, což je sousední objekt čtvercového půdorysu s nádvořím uprostřed.
Autor: Radek Folprecht, Technet.cz
Klementinum, původně jezuitská kolej, dnes slouží většinou své kapacity (kromě církevních budov) jako sídlo Národní knihovny. Vepředu vidíme východní partii se vstupem z Mariánského náměstí, vlevo (v jižní partii) je katedrála svatého Klimenta, za ní kostel Nejsvětějšího Salvátora. Nejbližší ze stavby se tyčící věž je zvaná astronomická, plnila funkci hvězdárny (což by zde dnes mohla pouze v případě blackoutu).
Autor: Radek Folprecht, Technet.cz
Staroměstské náměstí
Autor: Petr Topič, MAFRA
Františkánská zahrada a Václavské náměstí
Autor: Radek Folprecht, Technet.cz
Hlavní budova Národního muzea je stále v procesu rekonstrukce. Ta byla započata v roce 2015 s plánovaným dokončením v zimě 2018/2019.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Jindřišská věž
Autor: Radek Folprecht, Technet.cz
Anežský klášter byl v oboru klášterním ne příliš tradičním zařízením. Byl to tzv. dvojklášter, kde sídlili, pracovali a modlili se klaristky (chudé sestry) a minorité (menší bratři). Založen byl někdy v první polovině 13 století Anežkou Přemyslovnou. Mírně vyosená orientace obou kostelů je v toleranci i tehdejší doby.
Autor: Radek Folprecht, Technet.cz
Kostel svatých Cyrila a Metoděje v Karlíně patří mezi největší církevní stavby v České republice, ve svém oboru však nepatří ke stavbám nejstarším, pochází někdy z poloviny 19. století. I proto je kostel značně dezorientován, nemá totiž orientaci rovnoběžnou se zemskými rovnoběžkami, ale téměř ctí poledníky – aby pasoval do okolní již stojící zástavby, tak ho museli zkrátka vystavět na štorc.
Autor: Radek Folprecht, Technet.cz
Karlínská synagoga
Autor: Radek Folprecht, Technet.cz
Letiště Kbely
Autor: Radek Folprecht, Technet.cz
Výklenková kaplička (pohled zezadu – výklenek nevidíme) na poli mezi Letňany a Kbely. Kdysi tudy vedla komunikace, po které mimo jiné směřovaly periodické poutní svaté cesty na paměť poslední a navíc jednosměrné cesty Václava (později svatého) z Prahy do Staré Boleslavi. Tyto kapličky stavěné v osmé až deváté dekádě 17. století byly jejím důstojným olemováním. Postaveno jich bylo 44, dodnes se samozřejmě v takovém počtu nedochovaly. Ve Kbelích je například jedna na parkovišti leteckého muzea a před Vinoří již první postává přímo u silnice a souběžně se silnicí to pokračuje až k cíli.
Autor: Radek Folprecht, Technet.cz
Během přistávacího manévru zeppelinu na letišti v Letňanech se naskytl pohled na čtyři zde odstavené MiGy-21 a jeden Suchoj Su-7, dva vzdálenější migy a súčko jsou spárky.
Autor: Radek Folprecht, Technet.cz
Vzducholoď Zeppelin NT po přistání z letu nad Prahou. Všimněme si zajímavě řešeného pohonu - vzducholoď má na tři v úvodu galerie zmiňované motory čtyři vrtule, z toho právě dvě jsou poháněny zadním motorem. Boční vrtule zadního motoru se točí v jedné pozici, všechny ostatní vrtule mají i možnost změny směru vektoru tahu. Toto vše radikálně zlepšuje manévrovatelnost vzducholodě oproti starým známým zeppelinům z první poloviny minulého století, i když ty by spíše záviděly to helium. Při normálním klidném letu stačí Zeppelinu NT pohon pouze zadní vrtulí vektorovanou v podélné ose vzducholodě.
Autor: Radek Folprecht, Technet.cz