Vzducholoď Graf Zeppelin LZ-127 letící nad LZ-129 Hindenburg (1936)

Autor: Profimedia.cz

Původně měl být stroj plněný heliem, to však vyráběly pouze Spojené státy a vztahovalo se na něj jejich vojenské embargo. Vzducholoď proto využívala vodík.

Autor: Profimedia.cz

Vzducholoď LZ-129 Hindenburg byla (spolu se svou sesterskou lodí LZ-130 Graf Zeppelin II) největším létajícím aparátem v dosavadní historii letectví. Na délku měřila 245 metrů a největší průměr doutníkového tělesa byl 41,2 metru. Celkový objem plynových oddílů, seřazených v tělese vzducholodě za sebou, dosahoval 200 000 m³. Na snímku LZ-129 Hindenburg u kotevního stožáru.

Autor: public domain

Její přesný název zněl LZ-129 Hindenburg, navrhla a zkonstruovala ji společnost Zeppelin Company v továrně ve Friedrichshafenu. Svůj první let podnikl gigant 4. března 1936.

Autor: Profimedia.cz

Hindenburg během stavby v továrně Zeppelin Gmbh ve Friedrichshafenu

Autor: neznámý, Wikimedia Commons

Připomeňme si technické údaje velikána LZ-129 Hindenburg (na pohlednici z 19. srpna 1936): Délka: 245 m Průměr: 41,2 m Objem: 200 000 m3 Počet motorů: 4 Výkon 1 motoru: 1050 k Max. rychlost: 135 km/h Max. dolet: 15 000 km Posádka: 40 až 60 Cestující: 50, později 72

Autor: neznámý, Wikimedia Commons

Hindenburg nabízel pohodlné zaoceánské cestování s vybranou gastronomií.

Autor: commons.wikimedia.org, Creative Commons

Německým konstruktérům vysoce hořlavý plyn nenaháněl strach. Byli přesvědčení, že jeho rizika mají bezpečně pod kontrolou. Byli o tom přesvědčení tak, že na Hindenburgu nechali prostor i kuřárně.

Autor: commons.wikimedia.org, Creative Commons

Cestujícím poskytoval nebývalý luxus. Kabiny pasažérů byly umístěny v samotném trupu vzducholodi, ne v zavěšených gondolách. Restaurace nabízela úchvatný výhled.

Autor: commons.wikimedia.org, Creative Commons

Její kapacita byla úctyhodná. A bylo to cestování pouze pro boháče, letenka se pohybovala zhruba ve výši ceny za levnější automobil.

Autor: Profimedia.cz

Gigant pojmul 72 pasažérů, při letu přes Atlantik to bylo 50, členů posádky bylo 61.

Autor: Profimedia.cz

Vzducholoď LZ-129 Hindenburg, dispozice paluby A

Autor: San Diego Air & Space Museum

LZ-129 přepravovala dokonce i menší automobily.

Autor: Profimedia.cz

Místo pro odpočinek

Autor: Profimedia.cz

Vzducholoď LZ-129 Hindenburg u kotevního stožáru

Autor: San Diego Air & Space Museum

Superlativy však Hindenburg nesklízel pouze za své gigantické rozměry. Též jeho dopravní výkony byly působivé. V červnu roku 1936 absolvoval například dvojnásobný přelet Atlantiku za pět dní, devatenáct hodin a jednapadesát minut.

Autor: Profimedia.cz

Byl nacistickou chloubou – a nástrojem propagandy. Nacisté z něj shazovali například i tento leták – v březnu roku 1936 při obsazení demilitarizovaného pásma v Porýní.

Autor: Profimedia.cz

Vzducholoď LZ-129 Hindenburg

Autor: San Diego Air & Space Museum

Zajímavý snímek Hindenburgu s letounem Douglas Sleeper Transport. Ten byl přímým předchůdcem DC-3, měl ovšem nastavitelnou lůžkovou úpravou do dvou výškových úrovní (kvůli tomu má horní řadu malých okének).

Autor: San Diego Air & Space Museum

Letadlo U.S. Coast Guard Douglas RD-4 Spica (s/n V-125) doprovází Zeppelin LZ-129 Hindenburg při příletu do Lakehurstu v New Jersey (USA) při prvním letu z Friedrichshafenu. Je brzy ráno 9. května 1936. V pozadí je vidět vzducholoď USS Los Angeles (ZR-3) vyřazená z provozu.

Autor: U.S. Coast Guard

Vzducholoď LZ-129 Hindenburg

Autor: San Diego Air & Space Museum

Jeho sláva však neměla mít dlouhého trvání. A katastrofou měla skončit právě za oceánem, ve Spojených státech. K letišti Lakehurst v New Jersey dorazila kvůli bouři se zpožděním 6. května. Přistávací operace začala přesně v 19:00, jednadvacet minut nato bylo shozeno první přistávací lano. Čtyři minuty poté propuklo peklo.

Autor: Profimedia.cz

Zkáza vzducholodě Hindenburg

Autor: Sam Shere / Nationaal Archief

Ve výšce asi 60 metrů nad zemí Hindenburg vzplál. Plameny se objevily v jeho zadní části, plyn jim však rychle proklestil cestu celým vzdušným kolosem.

Autor: Profimedia.cz

Oheň ho pohltil a zničil během pouhých 34 sekund.

Autor: Profimedia.cz

Zkáza vzducholodě Hindenburg

Autor: Cofod, Arthur Jr

Zkáza vzducholodě Hindenburg

Autor: Murray Becker / Associated Press

Okamžitě se začala prověřovat možnost sabotáže. Vyšetřování se však nakonec zaměřilo na možný únik vodíku. Ten mohl zapálit výboj statické elektřiny v okamžiku, kdy posádka spustila k zemi kotvicí lana. Lana byla vlivem deště vlhká, tedy vodivá, což při kontaktu se zemí způsobilo uzemnění.

Autor: Profimedia.cz

Vlivem obrovskému zájmu médií o přistání obří vzducholodi se dostalo tragédii nevídaného pokrytí, zdokumentovala ji řada svědectví, fotografií, existuje dramatický filmový i rozhlasový záznam.

Autor: Profimedia.cz

Zkázu nepřežilo 13 cestujících z 36 a 22 členů posádky z 61.

Autor: Profimedia.cz

Reputace byla rovněž v troskách. Firma Zeppelin marně zdůrazňovala, že za předchozích letů jejích strojů se nezranil jediný pasažér, že nalétaly statisíce kilometrů a přepravily tisíce lidí zcela bezpečně. Drastické záběry budoucnost vzducholodí zhatily.

Autor: Profimedia.cz

Zranění pasažéři

Autor: Profimedia.cz

K jiskře statické elektřiny, jež zapálila únik vodíku, je potřeba dodat, čím byl tento únik způsoben. Zřejmě šlo o důsledek příliš prudkého manévru, který vedl k porušení konstrukce na zádi.

Autor: Profimedia.cz

Tragédie zasáhla prestiž nacistické říše…

Autor: Profimedia.cz

Trosky vzducholodi Hindenburg

Autor: Profimedia.cz

Čestná stráž u trosek vzducholodě Hindenburg, 31. 5. 1937

Autor: National Museum of the U.S. Navy

Trosky vzducholodě Hindenburg

Autor: Wide World Photos

Ohořelá kostra vzducholodě Hindenburg (7. května 1937)

Autor: Life

Před 80 lety vzplála vzducholoď Hindenburg