Zatímco první pokusy o létání, ustanovování a překonávaní tehdejších leteckých rekordů se nesly zpravidla v duchu odříkání, první oblet Země ve vzducholodi byl úžasným podnikem. K dispozici byla luxusně zařízená jídelna, soukromé kabiny s vlastní koupelnou.
Necelých 237 metrů dlouhý „zepelín“ odstartoval ze vzdušného přístavu ve státě New Jersey 8. srpna v časných ranních hodinách. K letu se vzneslo také 16 platících cestujících a sedmatřicetičlenná posádka.
První zastávkou na trase dlouhé asi 31 400 kilometrů byla základna firmy Zeppelin ve Friedrichshafenu. Po krátkém odpočinku a prohlídce města se cestující vrátili na palubu, aby se vydali na 11 247 kilometrů dlouhý let bez mezipřistání do Tokia.
Úmorný přelet nad řídce osídlenou Sibiří zpestřoval kapitán lodi občasnými sestupy do nižších výšek, aby se pasažéři mohli potěšit zajímavými výhledy na krajinu. Náladu cestujícím zlepšoval nápaditý jídelníček, přizpůsobený zemím, nad nimiž se právě letělo. Nad Německem se podával losos a nad Ruskem pro změnu kaviár. Pasažéři měli kromě luxusně zařízené jídelny k dispozici soukromé kabiny s vlastní koupelnou.
Vzducholoď LZ 127 Graf Zeppelin během letu kolem světa v srpnu 1929. Vlevo pohled do jídelny cestujících, vpravo do jedné z kajut cestujících.
Po pěti dnech v japonské metropoli Tokiu, kde se cestujícím dostalo hlučného přivítání, se Graf Zeppelin vydal přes Tichý oceán do San Franciska. Po noční zastávce v Kalifornii pak vzducholoď pokračovala směrem na východ a ráno 29. srpna slavnostně přistála v Lakehurstu.
Celou posádku čekal oslavný průvod z New Yorku až na Broadway a kapitána vzducholodi Huga Eckenera přijal v Bílém domě prezident Herbert Hoover. Cesta kolem světa trvala 21 dní, pět hodin a 31 minut.
Od roku 1930 létala LZ 127 na první pravidelné transatlantické lince mezi Brazílií a Německem. Během devíti let hladkého provozu podnikl LZ 127 Graf Zeppelin celkem 590 letů, nalétal přes půldruhého milionu kilometrů, přepravil 34 tisíc cestujících a 78 tun pošty.
Po vznícení Hindenburgu v květnu 1937 byla nejúspěšnější německá vzducholoď odstavena a o tři roky později na příkaz velitele Luftwaffe Hermanna Göringa sešrotována a hliník z něj použili na výrobu letadel.
