Tisíce ztracených dětí ročně. Některé byly prokazatelně uneseny, o jiných nevíme vůbec nic. Prostě zmizely. Jediné, co po nich zůstalo, jsou fotografie. Po některých z nich policie pátrá měsíce, po jiných roky.
Má vůbec smysl ještě dnes pátrat po dítěti uneseném v sedmi letech v roce 1996 s fotografií, na které je o dvanáct let mladší? Poznali by ho dnes policisté nebo svědci? Možné to je. Existuje totiž program, jehož pomocí lze nechat dítě na fotografii zestárnout tak, abychom získali jeho předpokládanou současnou podobu.
Prozkoumali jsme, jak lze “virtuálně zestárnout” a nechali zestárnut redakci Technetu i několik skutečných celebrit.
Tisková zpráva. Někdy v daleké budoucnosti
Federální policie Evropské unie již několik desetiletí pátrá po skupině ztracených osob. V prvním desetiletí tohoto století se ztratila část redakce tehdejšího serveru Technet.cz (dnes Technet 3.0), konkrétně pánové Kužník, Nývlt a Fürbach. Ve stejném období také beze stopy zmizela Agáta Hanychová a tehdejší ministr vnitra Ivan Langer.
Zda má zmizení těchto pěti osob nějakou vzájemnou souvislost, není stále policii známo. Vzhledem k tomu, že od zmizení uplynula již dlouhá doba, lze předpokládat, že se podoba ztracených již změnila. Proto policie prezentuje jak fotografie pořízené v době blízké zmizení, tak podobu vycházející z předpokládaných změn v obličeji. K úpravám byl využit software AprilAge (dnes již standardní součást nejrozšířenějšího operačního systému MicroLinuxIsta 2.0). Žádáme veřejnost, pokud pozná některou osobu, aby neprodleně kontaktovala policii.
Podobenky všech hledaných osob ve výše uvedeném fiktivním příběhu jsme nechali vytvořit profesionály z firmy Aprilage Development Inc. Jejich program April mimo jiné využívá kanadská i americká policie při pátrání po pohřešovaných dětech. Na obrázcích Ivan Langer a Agáta Hanychová. Bylo provedeno pouze zestárnutí obličeje. Vlasy nebyly nijak upravovány. Jak budou vypadat, lze jen stěží odhadnout a výsledek by byl zatížen subjektivním dojmem grafika.
Zestárlé obličeje členů redakce naleznete na konci článku.
Jak funguje stárnutí počítačem?
Základem programu je velká databáze osob, kde jsou dostupné fotografie jedné osoby v mnoha časových intervalech. Ideálně se jedná o desítky fotografií od jedné osoby.
Následně programátoři naleznou pro všechny kategorie lidí a jejich kombinace (muži, ženy, běloši, černoši, asiaté...) společné rysy na obličeji v místech, kde lze s určitou přesností předvídat změny během stárnutí.
Vzhledem ke složitosti lidského obličeje (a to nejen pro účely jeho umělého stárnutí, ale i například pro automatické rozpoznávání pomocí kamer) je nutné jej rozložit, ať již do bodů, nebo drátových modelů, u kterých se pak snadněji sleduje změna.
Algoritmus programu má velmi blízko ke kdysi hodně oblíbenému Morphingu (postupný plynulý přechod jedné tváře v druhou). - podrobný článek o morphingu naleznete zde
Problém stárnutí je však složitější. Na rozdíl od Morphingu (kde jsou vždy dva dané obrázky a ať si jsou sebeméně podobné, vždy je možné nadefinovat postupný přechod) je třeba postup obrátit a snažit se vyčíst změny, ke kterým dochází při “přeměně” jedné tváře daného věku v jinou. Tyto změny je nutné zaznamenat a využít pak při stárnutí dalších fotografií.
Ve finále je pak možné při znalosti znaků a stupně změny provést extrapolaci pro určitý věk. Jak stárnutí vypadá přímo v program April, se můžete podívat na přiložených videích.
Jaké jsou další možnosti umělého stárnutí?
V praxi existuje více přístupů k virtuálnímu stárnutí. Nejčastěji se fotografie upravují v grafickém programu, např. Photoshopu. Záleží pak na grafikovi, zda provede “pouze” stárnutí pokožky a přidání vrásek (tak, jak to vidíte na obrázcích z programu April) nebo zda do změn zahrnuje i změny tloušťky tukových tkání (způsobené například výrazným zhubnutím nebo ztloustnutím) nebo v případě mladších osob i změny způsobené vývojem lebky.
Podobný způsob je podle některých autorů používán i v kriminalistice. Jeho nevýhodou je však značná subjektivita (i když nutno připustit, že některé výsledky vypadají velmi reálně).
Specialisté provádějící tyto exptrapolace pro účely pátrání po dětech tvrdí, že s jedním obličejem stráví 20 až 40 hodin, což je stále příliš mnoho, aby bylo možné pracovat rutinně. V některých případech se snaží do výsledné podoby zohlednit i podobu rodičů. V národním centru pro pohřešované osoby v USA pracují dvě osoby, které se problematice naplno věnují. Centrum samo nebo ve spolupráci s dalšími institucemi vytvořilo od roku 1990 okolo 4000 “věkově pozměněných” obličejů pohřešovaných osob. Kromě Photoshopu je další možností využití specializovaného softwaru.
Raději starou než pozměněnou fotku
Problém stárnutí pro účely identifikace lidí není stále uspokojivě vyřešen. V principu je známo, co se s lebkou a proto i obličejem během růstu děje. Studují se další vlivy, například vliv kouření nebo alkoholu na vzhled. Problém je popsán v desítkách odborných článků. Z praktického hlediska je však přesné odhadnutí změn v obličeji na základě jedné fotografie velmi komplikované, ne-li nemožné.
Program April je údajně omezen minimálním věkem 6 let a maximální extrapolací na 72 let. Pomineme-li, že se jedná o extrémní případ, který se v praxi asi nevyskytne, je diskutabilní dolní věková hranice.
Právě v období kolem šestého roku věku totiž dochází k velmi markantním změnám a bude záležet na mnoha faktorech, jak se výsledná podoba osoby bude podobat reálu. Odborníci jsou však spíše skeptičtí a dolní hranice se jim pro přesnější určení pravděpodobné podoby zdá příliš nízká.
I z tohoto důvodu velká část policejních sborů po celém světě stále raději publikuje fotografie osob v době únosu místo pozměněných podobizen.
Rozsáhlejší studie ohledně spolehlivosti (kterou lze zde změřit relativně snadno - nechá se zestárnout fotka někoho z dětství a porovná se s jeho současnou podobou) do dnešního dne nebyly publikovány.
Téma je stále předmětem intenzivního výzkumu, pro vědce i všeobecnou veřejnost existuje i několik databází fotografií, u kterých mohou hledat souvislost a dešifrovat změny způsobené stárnutím. Jedním z posledních projektů je např. takzvaná MORPH databáze, která v současné době obsahuje 14 000 digitálních fotografií osob v různých časových obdobích.
Přesto je výstup v podobě jednoduché aplikace vytvářející fotografie lidí v definovaném věku stále v nedohlednu. Databáze MORPH je spíše startovní bod pro další výzkumné týmy.
Pro policii i svědky jsou nejzajímavější fotografie en face (například pasové fotografie). Je však velmi těžké získat řadu takovýchto fotografií zachycující daného člověka v krátkých časových intervalech po sobě (např. v intervalech tří nebo pěti let).
Ideální fotografie použitelná pro počítačové stárnutí je taková, na níž obličej není zakryt vlasy, osoba se dívá přímo na objektiv, příliš se neusmívá, je na kontrastním pozadí atd. Přitom i snímky ze speciálních databází určených přímo pro výzkumné týmy mají k ideálům stále daleko.
Jakákoliv změna uhlů pohledu a doplňky (např. brýle) komplikují vědcům práci. Tyto faktory totiž musí pochopitelně při procesu stárnutí také zohlednit.
Vyzkoušejte si sami: zestárněte na webu. Jste zvědaví, jak bude vypadat vaše přítelkyně (přítel) za 20 let? Existuje několik možností, jak to zjistit. Počkat si 20 let je ta nejčastěji používaná. Pokud jste zdatní v ovládání Photoshopu, můžete vyzkoušet na zestárnutí jej. Podle tohoto návodu (v angličtině) to bude hračka.
Cena za jednu modifikovanou fotografii se pro veřejnost (a podle aplikace) pohybuje okolo jednoho (u Aprilu) až dvou set dolarů. Existuje však i zcela bezplatná aplikace, kterou si můžete zdarma a on-line vyzkoušet na webu. Jmenuje se Face of the Future (provozuje ji University of St. Andrews). Vyzkoušet si ji můžete zde.
2) Zvolte pohlaví a věkovou kategorii, která odpovídá fotografii. Nakonec zvolte rasu.
3) Po krátké době se fotografie zobrazí a jste vyzváni k výběru obličeje. Obličej bude vyznačen červeným rámečkem.
4) V dalším kroku nadefinujte oči a ústa posunutím zelených kroužků.
5) Následně si zvolte požadovanou fotografii – můžete volit změny „omlazení“ i zestárnutí. Za pozornost stojí i položka „drunk“. Překládat asi netřeba...
A sedmdesátiletý Mareš je na světě
|
.
Podoba Leoše Mareše tak, jak ji odhadl - zleva: program April, freeware Face of the Future a sama Matka příroda. Nenechte se zmást účesem. Sledujte tvar obličeje, oči, ústa, apod. Obrazová kvalita výsledných fotografií je nižší než u ostatních publikovaných snímků z důvodu nekvalitního originálu.
Hledá se: statisíce dětí
Celosvětově se ročně ztratí statisíce dětí, jen za tuto polovinu roku se jich u nás ztratilo téměř tři a půl tisíce. Většinu se podaří najít, přesto se celkový počet dětí, po kterých policie pátrá po dobu delší než několik let, pohybuje v České republice okolo pěti set. Více si přečtěte v článku Letos se ztratilo přes tři tisíce dětí, počet pohřešovaných roste.
Pokud se pátrá po osobách v kratším časovém intervalu (nebo se jedná o starší osoby, kde interval může být i delší, protože změny ve vzhledu člověka nejsou tak markantní) není třeba k stárnutí přihlédnout vůbec. Svědkům i policii přesto může pátrání komplikovat fakt, že osoba mohla změnit úpravu vlasů, jejich barvu, vousy a při větší změně hmotnosti může být pro velkou část populace k nerozeznání. O významu obličeje v kriminalistice a sestavování portrétu jsme již psali v článku Nakreslete zločince a pošlete ho za mříže.
V případech pátrání trvajících mnoho let nebo dokonce desetiletí, je třeba ke změnám v obličeji způsobených stárnutím přihlédnout. I když Hollywood se s problémem vypořádal snadno (kliknutím na tlačítko je požadovaný počet let upraven v řádu sekund), reálná kriminalistika toto nedokáže.
Stárnutí jako vtip.
|
Část redakce Technetu: Martin Furbach, Jan Kužník a Václav Nývlt. Tohle by přítelkyně neměla vidět. Tomu se říká: jít s kůží na trh...
