Kdy, jak a za kolik odejít od uhlí? Do práce se chystá uhelná komise

aktualizováno 
Hnědé uhlí je pro Čechy největším zdrojem energie. Jaká je ovšem jeho budoucnost? Leccos by mohla napovědět práce tzv. uhelné komise. Poradní orgán vlády se má poprvé sejít 26. srpna. Co má řešit, přibližuje článek fyzika Vladimíra Wagnera.

ilustrační snímek | foto: Reuters

Vladimír Wagner

Je český jaderný fyzik. Pracuje na oddělení jaderné spektroskopie v Ústavu jaderné fyziky AV ČR v Řeži u Prahy. Zabývá se výzkumem horké a husté jaderné hmoty pomocí srážek relativistických těžkých iontů a možností transmutace jaderného odpadu intenzivními toky neutronů.

Byl členem Nezávislé energetické komise II, která pod vedením Václava Pačesa a Dany Drábové připravovala pro ministerstvo průmyslu a obchodu analýzu stavu a perspektiv vývoje české energetiky.

Energetika je základ moderní společnosti a největší průmyslový obor vůbec. V současnosti prochází prakticky v celém světě kvůli své velikosti poměrně pomalou, ovšem dramatickou přeměnou. Jejím hlavním rysem je snižování závislosti na fosilních palivech.

I na příkladech sousedních zemí můžeme vidět, že k této otázce se dá přistupovat různě. Jak se k ní postavíme v České republice?

Představu bychom si mohli udělat podle výsledků práce české tzv. uhelné komise, která by se měla poprvé sejít v pondělí. Má hledat rozumný kompromis, který by umožnil postupně opustit uhlí, a tím přispět ke snížení emisí. To vše bez ohrožení životního prostředí a životní i sociální úrovně společnosti. Před komisí leží nelehký úkol. Je nutné vyvážit řadu velmi různorodých zájmů zainteresovaných aktérů a zajistit, aby se dohodnutý postup opravdu uskutečnil. Půjde o důležité rozhodnutí, které v malé, ale zase ne nepodstatné míře ovlivní život každého z nás již v poměrně brzké budoucnosti.

Středoevropskou energetiku čekají totiž brzy potenciálně kritické roky. V letech 2022 a 2023 bude v Česku odstaven značný výkon v uhelných blocích, které už nesplní požadované emisní limity. Zároveň budou v Německu odstaveny všechny jaderné bloky a také značný výkon ve zdrojích uhelných. Do té doby se dá vybudovat jen velmi omezené množství nových zdrojů a nelze čekat dramatický zlom v zavádění prvků chytrých sítí.

U nás bude vzhledem k současné velikosti vývozu celková výroba elektřiny stačit na pokrytí celkové spotřeby. Dostupný výkon však nebude v některých obdobích stačit na vyrovnání denních či sezonních změn odběrového diagramu. Je tak velice důležité se co nejdříve na takové období připravit a využít co nejefektivněji všechny dostupné možnosti.

I proto se svými silami pokusím v následujícím textu ukázat, o čem musí komise rozhodnout, a v jakých ekonomicky, časově i fyzikálně daných mantinelech by se mělo její rozhodování pohybovat.

Smolnická výsypka u Chodova skončí. Sokolovská uhelná chystá její kompletní...

Smolnická výsypka u Chodova skončí. Sokolovská uhelná chystá její kompletní rekultivaci.

Hřiště a hráči

Podle statutu komise by měla mít včetně dvou předsedů 19 členů. Měli by to být zástupci ministerstev pro místní rozvoj, financí a práce a sociálních věcí, Českého báňského úřadu, Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR, Svazu průmyslu a dopravy ČR, Hospodářské komory, Českomoravské konfederace odborových svazů, nevládních neziskových organizací s hospodářským, environmentálním a sociálním zaměřením, zástupci Ústeckého, Karlovarského a Moravskoslezského kraje, Poslanecké sněmovny a akademické sféry. Jejími předsedy by měli být ministr průmyslu a obchodu a ministr životního prostředí.

Jak bylo řečeno, hlavním úkolem je vyřešit otázku budoucího využití uhlí, v českých podmínkách tedy prakticky pouze uhlí hnědého. To je dnes hlavním zdrojem české elektřiny. Uhelné zdroje dodávají něco okolo 47 % elektřiny ročně, zemní plyn okolo 4 %, jádro okolo 35 % a obnovitelné zdroje okolo 11 %.

Je vidět, že náhrada fosilních zdrojů, a zvláště uhlí zdroji nízkoemisními, bude v případě České republiky velmi náročná. A podle mého názoru bude dokonce spíše nemožná, pokud si některý z nich zakážeme nebo vyloučíme možnost jeho využívání. Jak ukážeme dále, nelze ani u jednoho z nízkoemisních zdrojů zaručit, že bude potřebný výkon vybudován v potřebných termínech, a hlavně umožní vytvořit fungující nízkoemisní mix nahrazující fosilní zdroje bez podpory ostatních.

Zároveň je třeba počítat s tím, že mohou nastat poměrně dramatické problémy v energetice také u našich sousedů. Proto je potřeba zajistit potřebnou zálohu pro tyto případy. Je tedy dosti pravděpodobné, že v nejbližších letech nebude možné odstavit všechny uhelné zdroje, ale půjde spíše o omezení jejich počtu a doby provozu umožněné dokončováním nových nízkoemisních zdrojů. Tak jaké máme vlastně k dispozici?

Jaderné zdroje

Jaderné zdroje jsou doposud dominujícími nízkoemisními zdroji v České republice. Jsou zde dvě elektrárny, které provozují tlakovodní reaktory. V jaderné elektrárně Temelín jsou dva reaktory s výkonem zhruba 1 GWe, v Dukovanech pak čtyři s výkonem zhruba 0,5 GWe. Každá z elektráren tak má výkon okolo 2 GWe.

Temelín byl dokončen v roce 2000 a provozovat by se měl dát nejméně do roku 2060. Což je období, kterým se komise již nebude zabývat, těžko si představit odchod od uhlí až po roce 2060. Elektrárna Dukovany už má za sebou třicet let provozu. Její reaktory jsou staršího typu a jejich další provoz tak bude vystaven značnému tlaku hlavně od našich sousedů. S největší pravděpodobností tak mohou být provozovány dalších 20 let do roku 2035, jak se předpokládá. Technicky není vyloučeno elektrárnu provozovat až do roku 2045. Je však otázkou, zda to bude ekonomicky výhodné a politicky realizovatelné.

Důležitým úkolem je rozšíření využití tepla z jaderných elektráren pro vytápění, které je zatím pouze omezené. K rozšíření využití u Temelína přispěje dokončovaný teplovod do Českých Budějovic. Pokud by se rozhodlo o výstavbě nového bloku v Dukovanech nebo se zaručilo provozování tamních bloků na tak dlouhou dobu, aby se investice vrátila, mohlo by se rozšířit i využití tepla z Dukovan.

Nové chladicí věže dukovanské jaderné elektrárny (bílo-modrá stavba v popředí)...

Nové chladicí věže dukovanské jaderné elektrárny (bílo-modrá stavba v popředí) nejsou tak impozantním dílem, jako původní chladicí věže. Oproti nim jsou sedmkrát menší, zato lépe odolají povětrnostním vlivům a extrémnímu počasí.

Pokud má Česko významněji přispět ke snížení emisí oxidu uhličitého, bez výstavby nového jaderného zdroje se jen těžko obejde, a to již kvůli blížícímu se odstavení Dukovan. Pro výstavbu nových zdrojů existuje v Česku několik příznivých okolností. V Temelíně se původně plánovaly čtyři bloky, takže jsou tam pro další dva připraveny podmínky. I v Dukovanech je určeno místo pro jeden další blok. Příprava, zatím samozřejmě především projektová, na obou místech také už značně pokročila.

Zároveň má výstavba nových bloků v těchto elektrárnách silnou podporu místních obyvatel. Postoj české společnosti k jaderné energetice je také obecně pozitivní. Zatím také máme v daném oboru dostatek zkušených pracovníků i firmy, které by se na výstavbě mohly podílet.

Svět atomu

Vladimír Wagner se popisu současného stavu energetiky (a především té jaderné) věnuje dlouhodobě. Jeho přehled současného stavu jaderné energetiky a potenciál u nás a ve světě je popsán zde a novější přehled dokončovaných reaktorů III. generace, které přicházejí v úvahu pro výstavbu u nás, jsou pak zde. Cenové posouzení různých jaderných bloků a ostatních nízkoemisních zdrojů pak zde a zde.

Problémem je, že jde o velmi velkou jednorázovou a dlouhodobou investici. Vyžaduje tedy dlouhodobou politickou podporu se silnou zárukou, že investice nebude zmarněna. Protože velkou část nákladů tvoří cena peněz a pojištění, o ceně bloku rozhoduje z velké části míra garancí státu.

Je také si nutné uvědomit, že Evropa má dnes špatné zkušenosti s výstavbou nových jaderných zdrojů (stavby ve francouzském Flamanville i finském Olkiluoto se velmi výrazně protáhly a prodražily). Především k přípravě výstavby je tak třeba přistupovat velmi zodpovědně.

Větrné zdroje

Dalšími potenciálními nízkoemisními zdroji jsou větrné turbíny. Možnosti v České republice jsou sice omezené, ale jistě nejsou zanedbatelné. Jejich podrobný rozbor lze nalézt v rozsáhlejším článku. Zjednodušeně řečeno bychom potenciál mohli odhadnout snad na jednotky procent spotřeby ČR.

Potenciálních omezení u tohoto zdroje u nás je několik. Větrné oblasti jsou často v ekologicky cenných a chráněných oblastech, kde stavět větrné turbíny nelze. I v oblastech, kde stavět lze, jde většinou o kopcovité terény, kde lze těžko instalovat turbíny s větším výkonem než 3 MW. Nemohou tak svou efektivitou konkurovat větším turbínám ve větrnějších oblastech na severu kontinentu.

Větrný park Rejchartice. 12. září 2016, Rejchartice

Větrný park Rejchartice

Lze je tak spíše uplatnit jako decentralizované zdroje pro místní spotřebu než pro masivní dodávky do sítě. V současné době je překážkou i velmi velký instalovaný výkon větrných turbín u našeho souseda Německa. Většinou fouká v celém regionu a v té době pak jsme zaplavováni přebytky větrné elektřiny z Německa, kterým turbíny v našich podmínkách mohou těžko ekonomicky konkurovat.

Zdaleka největší překážkou se však v hustě obydlených regionech, jako je Česko, ukazuje nárůst negativního postoje k výstavbě nových turbín v blízkosti jejich sídel u obyvatel. To je i jeden z hlavních důvodů, proč se zpomaluje výstavba i v Německu a Rakousku. Ani v těchto zemích se tak neplní plány rozšiřování výkonu větrných elektráren.

V některých případech dochází ke změně názoru obyvatel i proto, že hustota osázení turbínami se jim zdá již příliš vysoká. Jinde je odpor silnější od začátku. Pro nás je zajímavým příkladem sousední Bavorsko, které má z hlediska větrné energie podobné podmínky. V hustě osídlené a průmyslové zemi se nikdy nepodařilo prosadit výstavbu větrných zdrojů ve větším měřítku. Jejich hustota je sice vyšší než u nás, přesto dodávají pouze pár procent potřeb Bavorska a výrazné rozšiřování kapacity se neočekává. I kvůli dlouhým stavebním řízením očekávám, že u nás bude situace podobná.

Fotovoltaické elektrárny

Významné jsou určitě možnosti ve využití fotovoltaických zdrojů, hlavně v decentralizované podobě. I na ně je však třeba se dívat realisticky. Detailní rozbor vlastností tohoto zdroje i jeho potenciálu v zahraničí i Česku je v podrobném článku.

Bohužel řada informací v této oblasti je spíše propagandistických, než realistických. Příkladem může sloužit nedávná tisková zpráva Hnutí Duha, která s odvoláním na studii v časopise Sustainability prohlašuje, že by solární energie v Ústeckém a Karlovarském kraji mohla nahradit polovinu elektřiny v nich dnes vyráběné z uhlí. Programový ředitel Hnutí Duha Jiří Koželouh pak dodal, že by se mohla výroba z uhlí zrušit zcela, kdyby se zastavil export elektřiny. Podívejme se, jak je tento návrh reálný.

Ve studii se předpokládá vybudování fovotoltaických elektráren se špičkovým výkonem 12,5 GWp na celkové ploše 178,1 km2, která by ročně dodala cca 12,0 TWh elektřiny. Částečně by se využilo ploch postižených těžbou, ale i jiných typů půdy a v menší míře i střech.

Nahradila by se tak opravdu zhruba polovina uhelné výroby v daném regionu. A pokud odečteme vývoz z Česka, cca 13,9 TWh ročně, čísla skutečně vycházejí. Dodejme ovšem, že severní Čechy nejsou ostrov; vytěžené uhlí slouží k výrobě i jinde. K náhradě veškeré výroby z uhlí by pak dané solární elektrárny nestačily ani po zastavení vývozu. Stále by zhruba 13 TWh ročně chybělo, a to je zhruba necelá pětina celkové spotřeby v ČR.

Hlavní problém s předkládanou ideou je však jiný. Popsaná fotovoltaická instalace bude mít v ideálních podmínkách letního slunečního maxima výkon 12 GW. Pokud se nikde jinde fotovoltaika stavět nebude a zůstane zhruba na současné úrovni 2 GWp, pak budeme mít za ideálních podmínek výkon 14 GW. Letní denní špičky jsou u nás mezi 6 až 9 GW. Systém tak bude v té době dodávat v maximu až více než dvojnásobek potřeby. Naopak v zimě, kdy je maximální spotřeba v denní špičce mezi 8 až 11 GW, bude dodávat málo nebo při inverzi řadu dní i téměř nic. Nic nedodá ani v létě v noci.

Fotovoltaické panely

Problém se částečně dá řešit dvěma způsoby. Prvním z nich je vývoz přebytků a druhým akumulace energie. Ovšem v Německu už je instalovaný výkon fotovoltaiky v ideálních podmínkách srovnatelný s celkovou spotřebou. O import tedy v té době nemají zájem.

Baterie a ty další

Možnosti využití obnovitelných zdrojů silně závisí na možnostech akumulace a regulace. „Skladování“ elektřiny je ovšem zatím stále drahá technologie, která dramaticky zvyšuje náklady na takový systém. V současnosti jsou možnosti omezené a v Česku se na regulaci značně podílejí právě i uhelné zdroje.

Zda a kdy budou přesuny velkých objemů elektřiny do špiček ekonomicky dostupné, v tuto chvíli nelze jasně říci. Kritické je v této oblasti, jak rychle se budou rozvíjet technologie baterií a zda dojde k technologickému průlomu. Ovšem baterie samozřejmě těžko kdy vyřeší přesuny v rámci roku, tedy ideálně z léta do zimy. Podrobnější rozbor možností, které se otevírají v akumulaci, je popsán v souhrnném článku.

Do jisté míry by se daly pro regulaci i větrných a fotovoltaických elektráren využít hydroelektrárny, hlavně ty přečerpávací. V principu lze i u nás další postavit a určité lokality byly již dříve navrhovány. Některé z nich jsou rozebrány i v detailnějším článku o možnostech vody. Ovšem reálně jsou u nás možnosti takové výstavby velmi omezené. Navíc asi bude v budoucnu potřeba stále více podřizovat budování i režim provozu vodních staveb účelům zadržování vody v krajině, podpoře úsporného vodního režimu a environmentálním hlediskům.

Pomoci by mohlo i zavádění inteligentních prvků u spotřebitele a jeho zapojení prostřednictvím chytrých sítí. Ovšem rozvoj v této oblasti bude ještě dlouhodobější a finančně náročný.

Problémem je, že o těchto zádrhelech se Hnutí Duha ani další nezmiňují, když deklarují, že lze u nás jednoduše fosilní a jaderné zdroje nahradit větrem a fotovoltaikou. Zkušenosti z Německa i jinde ukazují, že problémy s regulací a jejich zapojením do sítě nedovolují v našich podmínkách efektivní využití fotovoltaických zdrojů přesahující zhruba 15 % celkové výroby. Vůbec nejefektivnější jsou tyto zdroje, když jejich celkový výkon odpovídá velikosti denní špičky v letních dnech.

Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé stráně se dočkala své vlastní známky,...

Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé stráně se dočkala své vlastní známky, Česká pošta ji vydala v rámci cyklu Krásy naší vlasti. Jak bychom k ní ovšem přistupovali, kdyby podobných staveb byly po naší zemi desítky?

Biomasa nebo péče o krajinu

I environmentální organizace jsou si již vědomé, že možnosti v oblasti větrné i solární energie jsou u nás omezené. Proto kladou důraz na využití biomasy k energetickým účelům. Příkladem může sloužit Energetická [R]evoluce organizace Greenpeace.

Využití odpadu ze zemědělské a lesnické produkce, který se neuplatní při zlepšování kvality půdy, může být velmi vhodné a užitečné. Ovšem v tomto případě dostaneme decentralizované zdroje spíše pro výrobu tepla než elektřiny, a i to v omezené míře.

Využití biomasy ve větším měřítku může mít snadno negativní dopady. Energetické potřeby dnešní společnosti jsou jednoduše řečeno příliš velké. Kvůli převádění uhelných elektráren na spalování biomasy se dnes do Velké Británie nebo Dánska dováží dřevní hmota přes moře (podrobněji rozebráno zde). Stejně tak dochází k masivnímu rozvoji bioplynových stanic, které tak spotřebovávají i účelově pěstovanou kukuřici.

Neméně důležitá je otázka využití krajiny. Podle mého názoru spíše potřebujeme zlepšovat schopnost krajiny zadržet vodu a obecně snižovat civilizační tlaky na životní prostředí. Energetické využití biomasy ovšem vyžaduje intenzivnější zemědělství. (Podrobný rozbor možností v oblasti biomasy je zde.) Není vhodnější vyrábět hlavně elektřinu jinak a spíše se snažit o využití bioodpadu pro zkvalitnění půdy, produkci kvalitních a zdravých potravin a vracení remízků, mokřadů, lesních i lučních porostů a dalších přírodních ekosystémů?

Fosilní zdroje

Úplné vyloučení využívání fosilních zdrojů v českém energetickém mixu mi z výše shrnutých důvodů v nejbližší době nepřijde příliš reálné. Týká se to zvláště produkce tepla.

V tomto ohledu se obecně očekává zvýšení role plynových zdroje. To je velmi efektivní náhrada uhlí, pokud jde o zdraví škodlivé emise. Pokud však cílíme na snížení emisí CO2, nemusí být výsledek už tak jednoznačný. Při spalování zemního plynu skutečně vzniká dva- až třikrát méně CO2 než u uhlí. Pokud však započteme i těžbu a dopravu plynu k nám, nemusí být přínos tak jasný.

Dalším negativem přechodu od uhlí k zemnímu plynu může být, že od domácí suroviny přecházíme k surovině dovážené. Výhodou je naopak, že jde o zdroj flexibilní a v případě kogenerace (tedy společné výroby elektřiny a tepla) i velmi efektivní. Plynové zdroje mohou výrazně pomoci při regulaci a zajištění bezpečnosti a stability dodávek elektřiny a tepla, a to hlavně v lokálních zdrojích.

Ilustrační snímek

Naše energetická budoucnost

Náš stát dnes již má v hrubých rysech narýsovaný plán, který má ukázat, jak překonat možná rizika (jejich přehled v tomto článku) a přejít k nízkouhlíkové energetice, tzv. Státní energetickou koncepci.

Její současná verze aktualizovaná v roce 2015 předpokládá využití všech popsaných typů zdrojů v rozsahu možností, které reálně Česká republika má. Zároveň nedefinuje přesné hodnoty, ale koridory, které umožňují využít případný technologický průlom u některého typu zdrojů. Předpokládá se, že by v roce 2040 měla jaderná energetika zajistit něco mezi 48 až 58 % spotřeby elektřiny, obnovitelné zdroje pak něco mezi 18 až 25 %, zbytek by ještě pořád zajišťovaly fosilní zdroje, tedy plyn a uhlí.

Pro všechny typy nízkoemisních zdrojů bude náročné splnit byť jen spodnější část jejich koridorů. Pokud se však ukáže, že některý z nízkoemisních zdrojů bude mít větší potenciál, než se dnes předpokládá, může pochopitelně náhrada fosilních zdrojů postupovat i rychleji.

To, jestli, kdy a ve které oblasti nízkoemisních zdrojů proběhne průlom a nejlépe se uplatní v českých podmínkách, se vedou spory. I proto je důležité využít všech možností.

Takovou je možnost vybudování jednoho bloku v Dukovanech, pro které se dnes hledá vhodný finanční model. Jeden blok sice jistě nestačí, zajistí však náhradu alespoň části Dukovan, a zachování našich schopností jadernou energetiku využívat a rozvíjet. Zároveň by se při stavbě mohlo ukázat, zda jsme ji schopni realizovat. Pokud bude výsledek dobrý, je možné přistoupit k realizaci dalších bloků.

Pracuje se také na zlepšení podmínek pro výstavbu větrných turbín. Měli bychom také ukázat, že dokážeme zajistit rozvoj fotovoltaických zdrojů bez problémů, které u nás tento obor postihly. Měl by se najít vhodný způsob podpory, která v blízké budoucnosti nejspíše nezmizí. Vzhledem k velmi vysokým instalovaným výkonům těchto zdrojů v Německu, jsou v době příznivých podmínek pro ně ceny elektřiny sráženy dolů. A samozřejmě by bylo vhodné účinně podporovat i další obnovitelné zdroje, které u nás dávají smysl.

LETNÍ JÍZDA: modlitba, pěší pouť, JE Dukovany.

Pro vybudování jednoho bloku v Dukovanech se dnes hledá vhodný finanční model.

Fosilní zdroje budou nejspíše nadále nezbytné, měly by se využívat ovšem co nejefektivněji, tedy při podpoře regulace sítě a vytváření potřebné zálohy. Je potřeba najít schéma, ve kterém by mohly plnit tyto funkce i přes vysoké ceny emisních povolenek a neustálý tlak na zpřísňování emisních limitů. Cílem je provoz fosilních zdrojů nadále omezovat, ale je to třeba udělat pro jejich provozovatele akceptovatelným způsobem.

Popsané bude vyžadovat takové úsilí od proponentů jednotlivých typu zdrojů, že by k rozvoji té své oblasti měli napnout všechny síly. A neměli by je utrácet v boji proti zdrojům jiným. V každém případě budou mít pro své úsilí nejspíše více prostoru, než jsou schopni prakticky realizovat.

Extrémně důležité pak bude sociálně citlivým způsobem řešit ústup od uhelných zdrojů v uhelných regionech. Je třeba zajistit jejich efektivní revitalizaci a přechod k jiným činnostem.

Jak se ukáže komise

Do jaké míry jsme schopni dosáhnout složité dohody, ukáže i práce komise. V podstatě všichni se shodují, že výsledky budou do značné míry záviset na jejím konkrétním složení. Tedy na tom, jací konkrétní lidé a s jakým zadáním do komise vyšlou zastoupené organizace. Budou chtít hledat konsensuální dohodu na efektivní cestě ke snížení emisí a omezení využívání fosilních zdrojů, která by neohrozila životní prostředí a naši společnost?

Zatím to u některých na takový cíl nevypadá. Je chvályhodné, že výstupy komise budou veřejné. Ovšem prvky rozjíždění politické kampaně, které se objevují ve zmíněné tiskové zprávě Hnutí Duha s prezentací absolutně nereálných možností fotovoltaiky i vyjádření Zeleného kruhu ke komisi, k dělnosti a úspěchu budoucímu jednání moc nepřispívají. Jestli se podobně začnou chovat i jiné části komise, tak atmosféra mediálních srážek a kampaní v průběhu jejího jednání úspěchu nejspíše spolehlivě zabrání.

Středoškolská stávka za klima v Praze na Malostranském náměstí (15. března 2019)

Středoškolská stávka za klima v Praze na Malostranském náměstí (15. března 2019)

Je jisté, že alespoň ve veřejném prostoru bude i pohled na jednání komise ovlivňovat studentské hnutí za klima. Se středoškolskými studenty se často setkávám, ale je to většinou nad tématy fyziky, astronomie nebo kosmonautiky. Měl jsem však diskusi i s organizátory Stávky za klima a o tématech změny klimatu a možnostech nízkoemisní energetiky s veřejnosti diskutuji docela často.

Proto bych si dovolil mít pro studenty několik doporučení. Jestliže zkolabuje člověk nebo se zraní při nehodě, tak nepomůže panikaření, běhání okolo a výkřiky. Je potřeba racionálně, efektivně a na základě vědeckých poznatků provádět první pomoc a případně resuscitaci. I zdravotníci a lékaři v nemocnici nesmí panikařit, ale na základě odborných znalostí zachraňovat život pacienta. A to platí ve všech oborech činnosti. Nikde nepomůže panikaření a hysterie, ale dobře promyšlená, racionální a efektivní práce, která vede k řešení daného problému.

Studenti, účastníci komise a nejen oni by si také měli asi připomenout, že boj přes sdělovací prostředky problémy nevyřeší. Důraz sdělovacích prostředků na co nejširší čtenost vede k jeho preferenci extrémních a zjednodušených tvrzení před racionálním komplexním rozborem i konfliktu před hledáním racionálního řešení. Takže se dovídáme, že klimatickým změnám a ohrožení životního prostředí zabráníme zrušením benzinových a dieselových aut, létání letadly, lodní dopravy, požívání masa či plastových brček. Při detailnějším rozboru se však zjistí, že je to daleko složitější a vegetariánství či veganství k omezení oxidu uhličitého zase tak moc přispět nemusí.

Neměli bychom podléhat laciným zjednodušeným kampaním prosazovaným z jednostranných pozic, ať už ideologických nebo třeba z pozic některých zájmových skupin. Ty často vedou k úplně opačným koncům, než deklarují.

Autor:

Nepřehlédněte:

Nejčtenější

Miliony uživatelů řeší problémy s Windows 10. Někomu i zrudla obrazovka

Aktualizace Windows 10

Kontrola aktualizací Windows se v poslední době Microsoftu nedaří tak, jak by měla. Nové aktualizace přinášejí řadě...

USA by mohly prohrát omezený konflikt s Čínou, soudí vědci ze Sydney

Americká ponorka USS Hawaii na manévrech RIMPAC 2018 u Havajských ostrovů

Vojenská nadřazenost Američanů v Jihočínském a Východočínském moři je věcí minulosti. Jejich ozbrojené síly jsou...

Kdy ani ochranný oblek nepomůže. Co dokáže granát nebo zákeřná motýlí puma

Podívejte se s námi k pyrotechnikům PČR

„Pokud mě uvidíte utíkat, snažte se mě předběhnout.“ Vtip, který laika pobaví, ale z pohledu pyrotechnika je otřepaný a...

Proč byli někteří dinosauři tak velcí? Měli něco, co savci ne

Jedním z evolučních důvodů gigantických rozměrů sauropodů byla pasivní obrana...

Největší suchozemští tvorové všech dob, pravěcí sauropodi, byli výrazně větší než všechna zvířata, která známe z naší...

Firma chtěla krávy bez rohů. Na zvláštní chybu přišli, než zvíře snědli

Geneticky modifikovaný organismus (v tomto případě kráva)

Americká společnost se pokusila genetickou úpravou skotu zbavit krávy bolesti a chovatele práce. Vytvořila plemeno bez...

Další z rubriky

Trump ukázal sílu amerických satelitů. Lepší rozlišení nikdo nemůže mít

Trump ukázal, že americké špionážní satelity (vpravo) mají mnohem lepší...

Když letos už potřetí selhal start íránské rakety, řada lidí spekulovala o americké sabotáži. Prezident Trump odmítl...

Smrtícím ohrožením může být pro letadlo i hejno kobylek, nejen ptáci

Airbus A330 společnosti China Eastern v hejnu ptáků

Stává se to. Největší nebezpečí hrozí před přistáním a v srpnu. Střet letounu s ptáky nebo dokonce i jen hmyzem může...

Piloti Smartwings zatajili situaci na palubě. Nouzi vyhlásili až v Praze

Let Smartwings s jedním funkčním motorem přes půl Evropy (ilustrační koláž)

Většinu cesty z Řecka do Prahy urazil letoun společnosti Smartwings jen s jedním funkčním motorem. Posádka nezvolila...

Advantage Consulting, s.r.o.
QA ENGINEER

Advantage Consulting, s.r.o.
Jihomoravský kraj
nabízený plat: 40 000 - 70 000 Kč

Najdete na iDNES.cz