zavřít
1 / 37
náhledy
Pro přepravu uhlí po železnici slouží i výsypné vozy řad Falls a podobných, které jsou k tomu obzvlášť vhodné. Zaměřme se na tyto pohledově nudné krabice, jejichž úloha v nákladní železniční dopravě nejen byla, ale stále ještě je nezastupitelná.
Autor: Alex Noble, public domain
Na úvod si také řekněme, že se nebudeme pouštět do žádných velkých akcí, protože vagony nejsou žádné lukrativní téma, na rozdíl od lokomotiv. Přesto uvidíme i věci zajímavé, zde je to například hrad Střekov.
Autor: Alex Noble, public domain
Typů výsypných vozů existuje více, různé typy jsou vhodné pro různý náklad. Obecně se to odvíjí od měrné hmotnosti nákladu. Například uhlí patří mezi lehké materiály, koks je ještě markantně lehčí. Těžší je písek, štěrk nebo vápenec. V nejtěžší kategorii potom máme například kamenivo nebo železnou rudu. V této galerii si prohlédneme vlaky s výsypnými vozy na uhlí. Nebo chtěl tady snad někdo písek?
Autor: Statistik, CC BY-SA 3.0
Jde o to, že výsypné vozy s menším objemem, tedy ty určené k dopravě těžších materiálů, mají při naplnění uhlím z pohledu hmotnostního zbytečnou rezervu (víc už se do nich nevejde, ale nosnost na to mají). To však neznamená, že by se k tomu v případě potřeby nevyužívaly. Jen pro vizuální porovnání zde za lokomotivou vidíme výsypný vůz Falls pro přepravu uhlí a ob jednu kolej vedle jsou při pravém okraji snímku dva výsypné vozy pro těžší materiály, například písek nebo štěrk. Oba typy vagonů mají stejnou (respektive hodně podobnou) ložnou hmotnost, ale uhelný Falls má přibližně dvojnásobný ložný objem.
Autor: Smiley.toerist, CC BY-SA 4.0
Označení Falls není tedy označení typové, ale označení vagonové řady. Na druhou stranu to ani není přímo ekvivalent označení řad lokomotivních. Zkrátka vozy označené podle UIC jako Falls mohou být od různých výrobců, mohou se lišit i ložným objemem a podobně.
Autor: Kevin Prince, CC BY-SA 2.0
Vykládání výsypných vozů Falls a příbuzných je gravitační.
Autor: Petr Štefek, CC BY-SA 3.0
V označení Falls by mělo být zakleto, že se jedná o výsypný vůz s řízeným vyprazdňováním, s vyšším ložným objemem a použitelný i pro vyšší rychlosti. Maximální povolená rychlost pro naložené vozy je 100 km/h, pro prázdné vozy 120 km/h.
Autor: Petr Štefek, CC BY-SA 3.0
Výsypné vozy Falls, vyráběné původně pro ČSD, se mohou pochlubit ložným objemem 75 m3 a ložnou hmotností 47 tun. Vozy se používají stále, například společností ČD Cargo, ale i jinými. Po rekonstrukci spočívající ve výměně podvozků za typ Y25CsB nebo Y25Cs se zvýšila ložná hmotnost na 54 tun.
Autor: Alex Noble, public domain
Boky vozu (bočnice) jsou opatřeny velkými výsypnými otvory, které jsou zakryty velkými odklopnými klapkami (upevněnými k bočnicím horní hranou). Vyklápění klapek při vykládce vozů je řešeno pneumaticky. Samozřejmě existuje i možnost mechanická, například pro nouzové situace.
Autor: PetrS., CC BY-SA 3.0
Pohled na nákladový prostor výsypného vozu Falls. Zde je na první pohled patrné, jak je zajištěno vysypání nákladu z vozu, když se otevřou klapky v bočnicích.
Autor: PetrS., CC BY-SA 3.0
Nákladové a seřaďovací nádraží Brno-Maloměřice. Na tomto pohledu vidíme mimo jiné i tři výsypné vozy Falls.
Autor: Kevin Prince, CC BY-SA 2.0
Nákladní vlak společnosti ŽSSK Cargo v Žilině. Již jsme zmínili, že existuje více řad vizuálně podobných výsypných vozů, zde za lokomotivou jsou nejprve dva vozy Falls, třetí vůz je Falns a dál už ve výčtu pokračovat nemusíme.
Autor: Kevin Prince, CC BY-SA 2.0
Vlak s výsypnými vozy Falns, při okrajích snímku potom vidíme výsypné vozy Falls.
Autor: Alex Noble, public domain
Uhlí se ani dnes nevozí pouze ve vozech výsypných, ale tyto „obyčejné“ k tomu nejsou tak vhodné.
Autor: Alex Noble, public domain
Uhelný vlak ČD Cargo s výsypnými vozy Falls. Vedle trati je trachytový skalní masiv, na jehož vrchu potom stojí hrad Střekov.
Autor: Alex Noble, public domain
Uhelné vlaky vozí „hromady“ paliva do uhelných elektráren. Na většině fotografií v této galerii vidíme vlaky společnosti ČD Cargo, jejíž doménou je nákladní doprava. V ČR máme ale i další dopravce, a to přímo „u zdrojů“, jako například dopravní dceřiné společnosti od Severočeských dolů nebo Sokolovské uhelné. Na jejich v galerii také natrefíme.
Autor: Alex Noble, public domain
Vlak s výsypnými vozy projíždí stanicí Ústí nad Labem-Střekov.
Autor: Matijak, CC BY-SA 4.0
Vlak s výsypnými vozy ve stanici Katovice
Autor: Matijak, CC BY-SA 4.0
Nákladní vlak, který mimo jiných obsahuje i výsypné vozy, se blíží do stanice Ústí nad Labem-Střekov.
Autor: Matijak, CC BY-SA 4.0
Mezi nákladními vozy vpravo jsou i dva výsypné.
Autor: Phil Richards, CC BY-SA 2.0
Vůz Falls společnosti ČD Cargo v Olomouci
Autor: PetrS., CC BY-SA 3.0
Nádraží Praha-Libeň, žehlička při posunu s výsypným vozem Falls
Autor: ŠJů, CC BY 4.0
Vlak s výsypnými vozy dvou typů. I ty pískové vpředu se samozřejmě mohou plnit uhlím.
Autor: ŠJů, CC BY 4.0
Vlak Sokolovské uhelné s výsypnými vozy
Autor: ŠJů, CC BY 4.0
Vlak společnosti SD – Kolejová doprava s výsypnými vozy
Autor: Matijak, CC BY-SA 4.0
Vlak společnosti SD – Kolejová doprava s výsypnými vozy
Autor: Matijak, CC BY-SA 4.0
Vlak společnosti SD – Kolejová doprava s výsypnými vozy
Autor: Matijak, CC BY-SA 4.0
Křižování v Dubňanech na sklonku roku 1992. Z Mutěnic do Kyjova odjíždí motorový vůz řady 820 (původně řada M240.0), vedle je uhelný vlak do Hodonína s lokomotivou řady 735 (původně řada T466.0).
Autor: Leoš Tomančák
Přípřež motorových lokomotiv řady T466.0 čeká s uhelným vlakem ve stanici Dubňany na volnou trať a pokyn k odjezdu do Hodonína.
Autor: Leoš Tomančák
Uhelný vlak v severočeském hnědouhelném revíru, snímek pochází z roku 1994.
Autor: Sludge G, CC BY-SA 2.0
Uhelný vlak v severočeském hnědouhelném revíru, snímek pochází z roku 1994.
Autor: Sludge G, CC BY-SA 2.0
Lokomotiva 741.702 společnosti Strabag s vlakem prázdných vozů na uhlí pár kilometrů před Ústím nad Labem při klidném odpoledni
Autor: Arthur Jakub Hájek
Zatím jsme viděli fotografie výsypných vozů pouze z České republiky, případně Slovenska a nějakou ještě starší výjimku z Československa. Galerii si ukončíme pohledem do zlomku z dalších zemí, kde se takové vozy také vyráběly, resp. používaly. Zde se do tunelu Weinzettelwand řítí nákladní vlak Rakouských spolkových drah. Za lokomotivou jsou výsypné vozy Falns-x.
Autor: Liberaler Humanist, CC BY-SA 4.0
A jeden pohled trochu do historie. Malý uhelný vlak (malý myšleno počtem vozů, jinak rozchod je normální, velikost vozů standardní) u Haarhausenu v Západním Německu, rok 1987.
Autor: public domain
Výsypný vůz Fal německého provozovatele vyfotografovaný v zasněženém Polsku, rok 2010
Autor: Petr Štefek, CC BY-SA 3.0
Uhelný vlak v Nizozemsku
Autor: Rob Dammers, CC BY 2.0
Uhelný vlak Německých drah projíždí kolem městečka Linec nad Rýnem.
Autor: Rob Dammers, CC BY 2.0
