Čtvrtek 6. října 2022, svátek má Hanuš
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Čtvrtek 6. října 2022 Hanuš

Tatry na Technetu: letiště Poprad je vysoko. První linku mělo v roce 1943

Seriál
U Popradu vzniklo nejvýše položené československé dopravní letiště, jeho nadmořská výška je 718 metrů. Když se v roce 1970 stalo mezinárodním, bylo v té době jedním z pouhých tří našich letišť s tímto statusem. Popradské letiště je vzdušnou bránou do Vysokých Tater, ale je pravda, že nesrovnatelně více návštěvníků používá brány silniční a železniční.

Škoda 100L na reklamním snímku, podpořená letounem L-200A Morava, foceno na letišti Poprad-Tatry | foto: Archiv společnosti ŠKODA AUTO

V tomto díle seriálu Tatry na Technetu si stručně představíme letiště Poprad-Tatry, především tedy dávnou historii. Z doby nedávné si ukážeme alespoň několik obrázků v závěru fotogalerie.

O výstavbě letiště u Popradu se vedly vážné řeči minimálně od počátku třicátých let. V prosinci 1932 se v měsíčníku Letectví mihla krátká zpráva: „O nové tatranské letiště se jedná již delší dobu. Jeho nutnost se jeví jak z hlediska civilní letecké dopravy, tak z hlediska vojenského. Dosud největší šance měl Poprad. Nyní se zdá, že bude rozhodnuto pro Spišskou Novou Ves, která dostala od ministerstva veřejných prací již úřední výzvu, aby pozemky, vyhlédnuté dříve pro možné letiště, nebyly v příštím roce obdělávány.“

Popradští zastupitelé se však nechtěli myšlenky letiště vzdát, už jen proto, že místnímu obyvatelstvu taková věc přináší nové pracovní příležitosti a podnikatelům a živnostníkům nové odbytiště výrobků a služeb. Ostatně o poradách na popradské radnici ve věci případného letiště opět referovalo Letectví v lednu 1933: „O letiště se mimo Poprad hlásí též Spišská Nová Ves, neboť obě obce chápou užitek, který by jim to přineslo ... Letiště má dále velký význam pro civilní leteckou dopravu. I toto hledisko mluví pro Poprad, neboť toto místo má nejlepší spojení s Tatrami ... Dr. Michal Guhr poukázal na to, že i v tom případě, kdyby obě města měla stejně příhodné podmínky pro zřízení letiště, tu okolnost, že Spišská Nová Ves leží v údolí Hornádu, kde jsou mnohem častější mlhy než v popradském údolí položeném o 300 m výše, mluví důrazně pro Poprad. Vojenští zástupci, kteří se porad účastnili, hlasovali také pro Poprad ...“

Buď jak buď, v letech 1935 až 1936 bylo vybudováno stálé vojenské letiště i s kasárnami u Spišské Nové Vsi. Letiště bylo určeno – tedy s výjimkou těžkých bombardérů (Avia F.IX a Aero MB.200) – pro všechny druhy letectva. Ale v roli civilního leteckého přístavu se jaksi objevit nechtělo(jinak v té době měla republika několik letišť s kombinovaným civilním i vojenským provozem: Bratislava-Vajnory, Brno, Hradec Králové, Košice, Olomouc, Pardubice, Piešťany, Praha-Kbely, Praha-Ruzyně a Žilina).

Až po Mnichovu, kdy Maďarsko zabralo Košice, které patřily mezi hlavní stanice Československých státních aerolinií, byla na krátkou dobu otevřena linka Praha – Bratislava – Spišská Nová Ves (nahrazující ztracené Košice) – Slatinské Doly (ty zde byly zase místo zabraného Užhorodu). Tato linka fungovala jen od 1. února 1939 do 14. března 1939, než Němci vtrhli do západní části notně redukované republiky.

U Popradu, tehdy západně od obce Veľká (připojené k Popradu v roce 1946) bylo v roce 1938 zřízeno polní letiště československé armády. Polní letiště sloužila k rozptýlení většiny letek leteckých útvarů v době mobilizace, přičemž z nich by v případě války tyto letky také vedly bojovou činnost.

V době Slovenského státu popradské letiště povýšilo a začalo se s ním počítat jako s letištěm stálým a využívaným i pro civilní provoz. Postupně zde bylo potřeba postavit nějaké zázemí, což také není hned.

Už v červnu 1939 vznikla Slovenská letecká společnost (SLS), jejímž oborem činnosti byla především civilní letecká doprava. Ale právě ve věci letecké dopravy to nebylo jednoduché, protože na Slovensku chyběla potřebná letadla. Mezistátní leteckou dopravu, nejprve do Vídně, ale záhy i do Berlína a Budapešti, zajišťovaly společnosti Deutsche Lufthansa a Malért. Do Bratislavy a přes Bratislavu létaly s Junkersy Ju 86, samozřejmě v dopravní verzi pro tříčlennou osádku a deset cestujících. Nebylo to nic intenzivního a létalo se snad pouze přes léto a část podzimu.

Až v roce 1943 se SLS trochu rozlétla sama. Nejprve z Bratislavy do Vídně, posléze na druhou stranu přes Sliač a Poprad do Prešova. A tak se popradské letiště v roce 1943 začalo využívat pro civilní leteckou dopravu. SLS si kvůli tomu pořídila dva menší německé dvoumotoráky Focke-Wulf Fw 58C Weihe. Letoun s dvoučlennou osádkou, ve složení pilot plus radista, měl šest míst pro cestující. Motory těchto strojů měly výkon po 280 koních, vzletová hmotnost činila 3220 kilogramů a z toho užitečná hmotnost byla 1010 kilogramů. Cestovní rychlost byla 240 km/h, dolet 800 kilometrů.

Jeden ze dvou letounů Focke-Wulf Fw 58C Weihe používaných v letech 1943 a 1944 Slovenskou leteckou společností

Linka byla maximálně vytížena a ne každý letuchtivý zákazník mohl být uspokojen. Ale nemysleme si, že to byl turistický ruch, jako by v té době právě po tom lidé tolik toužili, spíše si potřebovali vyřídit úřední a obchodní záležitosti a podobně. Civilní letecká doprava ve Slovenském státě byla ukončena v roce 1944 v přímé souvislosti s větším výskytem amerických stíhaček z 15. letecké armády. Letiště i cestující si museli počkat na dobu poválečnou.

ČSA sice byly obnoveny na podzim 1945, ale nejprve bylo potřeba zajistit letadla, a tak pravidelnou dopravu mohly zahájit až k 1. dubnu 1946. Nás zajímají linky do Popradu, vypišme si je tedy z prvních pět let aktivní činnosti poválečných ČSA. V roce 1946 to je jednoduché, to do Popradu ještě žádná pravidelná linka nevedla. První taková linka, Bratislava – Sliač – Poprad, fungovala v letech 1947, 1948 a 1949. V roce 1949 pak byly otevřeny linky Praha – Brno – Bratislava – Poprad – Košice a Praha – Brno – Sliač – Poprad. A roku následující ještě Praha – Poprad a Praha – Bratislava – Poprad.

Zatímco mezinárodní linky ČSA potkalo po roce 1948 v souvislosti s uzavíráním Československa do tzv. východního bloku omezování, tak vnitrostátní letecká doprava se u nás rozvíjela zdatně. V té době jsme měli nejhustší vnitrostátní leteckou síť na světě. A k tomu ještě můžeme připočítat tzv. aerotaxovou dopravu, jinde v takovém rozsahu neviděnou, a kterou měly ve velké oblibě i podniky využívající ji pro služební cesty.

Iljušin Il-12 na letišti Poprad-Tatry. Letadlo je na stojánce. Vzletová a přistávací dráha je vidět o kus dál, v té době byla travnatá.

Legendární aerotaxi LET L-200A Morava na letišti Poprad-Tatry. Vidíme čerpání paliva; Morava měla hlavní palivové nádrže kapkovitého tvaru na koncích křídla, další dvě pomocné nádrže potom byly v křídle.

Ale doprava do Tater a zpět nebylo to jediné, k čemu popradské letiště sloužilo. Pokud pomineme standardní aeroklubové létání, tak krátce po válce přišel Slovenský národní aeroklub v Popradě s nabídkou vyhlídkových letů pro tatranské hosty (sice to bylo zřízeno kvůli návštěvníkům Tater, ale vyvézt do vzduchu se mohl nechat samozřejmě kdokoliv, kdo si to zaplatil). Dobový filmový týdeník z roku 1947 prozrazuje, že každý den startovalo devět letadel (pozn.: záviselo to na počasí), a že národní podnik Baťa (chudák Baťa už byl znárodněn v první vlně) ve Svitě zapůjčil k těmto letům svá letadla. Používala se pravděpodobně jen dvoumístná letadla, pro pilota a jednoho výletníka, uvedený film ukazuje stroje Zlin Z-181 a Piper L-4H.

Na letišti Poprad postupně vyrostly stavební objekty potřebného zázemí, ale vzletová a přistávací dráha (VPD) zůstávala dlouho travnatá. Motorem modernizace celého tatranského letiště se stalo mistrovství světa v klasickém lyžování konané na Štrbském Plese v únoru 1970. My už víme, že se kvůli tomu ve Vysokých Tatrách modernizovalo a stavělo kdeco nového.

Modernizace letiště Poprad-Tatry před mistrovstvím světa v klasickém lyžování ve Vysokých Tatrách. Vidíme stavbu administrativní budovy s věží. Do práce byl angažován i vrtulník Mi-8 československého letectva.

Velká modernizace dala letišti především novou a delší betonovou vzletovou a přistávací dráhu. V neposlední řadě vyrostla také nová administrativní budova s řídící věží. Zmodernizované letiště bylo slavnostně otevřeno 17. ledna 1970.

Zároveň letiště získalo status mezinárodního (v té době bylo po Praze a Bratislavě třetí v republice), což by nakonec bez uvedené modernizace ani nešlo. Před rokem 1989 létal do Popradu pravidelně východoněmecký Interflug.

Nejúspěšnějším po stránce objemu výkonů byl pro popradské letiště rok 1976 se 156 tisíci odbavenými cestujícími. Dnes už ty počty cestujících nejsou takové, ale zase větší podíl získala letecká doprava nákladní. Například v roce 2000 to nebylo ani třináct tisíc cestujících, potom to začalo optimisticky růst až na více než 94 tisíc cestujících v roce 2019, jenže přišel covid a v následujících dvou letech to letělo střemhlav dolu.

Fotogalerie obsahuje kromě historických i neméně zajímavé fotografie z doby nedávné.

Z historie popradského letiště. LET L-200A Morava s lyžovým podvozkem

Ve speciální verzi odmrazovacího letištního speciálu se na letišti Poprad-Tatry používala i tato Avia A31.

Americký transportní letoun C-17 Globemaster III a letištní hasičský speciál Rosenbauer Panther 6x6 rakouské výroby

Turbolet na letišti Poprad-Tatry

  • Nejčtenější

ANALÝZA: Jak se bude dál vyvíjet válka na Ukrajině?

S tím, jak postupuje čas, se pomalu obnažují důvody účastníků války, pro které do ní šli. Zároveň již odpadly některé...

Proti invazi bojují i české tanky. Máme jen málo munice, říká ukrajinský tankista

Premium Česká republika byla jednou z prvních zemí, které poskytly bojující Ukrajině těžké zbraně, včetně bojových tanků T-72....

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Nejblíž za 22 let. Vysloužilá sonda pořídila snímky Jupiterova měsíce Europa

Pět let letěla sonda Juno k Jupiteru, aby v roce 2016 u něj začala svou práci. Přestože již má své původní úkoly dávno...

Chcete YouTube ve vysokém rozlišení? Zaplaťte. Uživatelé zuří

Server YouTube začal testovat novou funkci, která však pobouřila diváky. Je totiž možné, že v budoucnu bude nutné za 4K...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Windows 11 dostal balíček vylepšení. Novinky vás mohou nalákat na upgrade

Systém Windows 11 slaví svůj první rok na trhu. Týden před jeho narozeninami vydala společnost Microsoft první velkou...

ANALÝZA: Co udělají USA, když Rusko použije atomovou bombu? Jsou tři možnosti

Premium Pořád se věští z koule, jestli Rusko použije na Ukrajině atomovku, kreslí se různé scénáře, ale vůbec se neví, co by...

Jak přestat chrápat. Pomoct může i tenisový míček, říká primář Jirák

Premium Chrápání postihuje zhruba 57 procent mužů a 40 procent žen. Kdy může být chrápání signálem vážného problému? A co to je...

Mužské sny. Po čem muži doopravdy touží a co si radši nechají ujít

Premium My ženy si ve svých hlavách dokážeme utvořit dokonalé scénáře a domněnky, které jsou ovšem mnohdy vzdálené realitě....

Je redaktor užitečný idiot? Odpovídáme čtenáři rozčílenému elektromobily

Jen málokterá technologie polarizuje společnost tak jako elektromobilita. Někteří jí nekriticky fandí, jiní ji...

POZOR VLAK: Papírová RC lokomotiva je světovým unikátem

Toto jste ještě neviděli, štáb magazínu POZOR VLAK natočil naprostý železniční unikát, zářivě žlutý model elektrické...

Nesmí se na ně spěchat. Jak fungují úložiště zemního plynu?

V září vrcholí období, kdy se od dubna vtlačují do podzemních úložišť zásoby zemního plynu. Pro tento účel se v Česku...

Tuto technologii nejspíš používáte, ale dost možná ne naplno. Co vše umí NFC

Premium Používá se denně k bezkontaktnímu placení, ale také k tisku, párování sluchátek, načtení jídelního lístku, otevření...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Nejtěžší bylo Hance v jejích posledních dnech lhát, říká Margita o Zagorové

Je to pět týdnů, co odešla zpěvačka Hana Zagorová (†75), se kterou žil její muž Štefan Margita (66) třicet let. Pěvec...

Z odebrání titulu jsem šokovaný a smutný, říká dánský princ Nikolai

Dánská královna Margrethe II. (82) se tento týden rozhodla odebrat tituly všem potomkům svého druhorozeného syna, kteří...

Rus streamoval plynový hořák, aby se vysmál Evropanům. Twitch zasáhl

Zatímco se Evropané kvůli nedostatku plynu připravují na tuhou zimu, Rusové je provokují tím, že na internet vysílají...

Značka Lindt má ochranu, soud nařídil Lidlu zničit zásoby čokoládových zajíčků

Čokoládoví zajíčci od společnosti Lindt & Sprüngli si zaslouží ochranu před napodobeninami. Rozhodl o tom ve čtvrtek...

Táňa Pauhofová porodila. Její manžel prozradil pohlaví a jméno dítěte

Slovenská herečka Táňa Pauhofová (39) se poprvé stala maminkou. Na sociálních sítích zveřejnila fotky s hudebním...