Airbus A-330 během letu v cestovní výšce téměř 12 km (39 000 stop) náhle ztratil výkon obou pohonných jednotek. Oba motory Rolls-Royce Trent 772 vysadily téměř současně. Jeden motor se však téměř vzápětí povedlo nastartovat. Posádka postupovala podle standardního postupu a během následujících 30 minut sklesala do letové hladiny cca 8 000 metrů, kde se pilotům opět povedlo obnovit plný výkon. Do této výšky bylo nutné sestoupat kvůli hustotě vzduchu. Ve dvanácti kilometrech totiž kvůli nižší hustotě vzduchu jeden motor neposkytuje letadlu dostatečný tah, aby se stroj mohl v této letové hladině udržet.
Podle Singapore Airlines byl výpadek jednoho z motorů pouze krátkodobý. „U obou pohonných jednotek došlo k dočasné ztrátě výkonu, ovšem jednu z nich se povedlo téměř okamžitě znovu spustit. Piloti pak postupovali podle provozních předpisů a převedli letoun do řízeného klesání, aby mohli obnovit standardní chod i u druhého motoru,“ uvedly aerolinky v oficiálním prohlášení.
Airbus je dobrý kluzákUvedený incident nemuseli cestující teoreticky ani nijak závažně pocítit. Pokud totiž dojde k tomu, že letounu vysadí všechny motory, neznamená to, že se stroj zřítí z nebe jako kámen. Právě velká dopravní letadla totiž mají velmi dobrou klouzavost. Tu udává takzvané glide ratio. U Airbusu A-330 se obecně uvádí poměr 15:1. To velmi zjednodušeně znamená, že na jeden sklesaný kilometr urazí stroj v ideálních podmínkách vzdálenost 15 kilometrů. V praxi samozřejmě vše ovlivňuje řada vnějších faktorů. Pro zajímavost, například malá Cessna 172 má tento poměr pouze 10:1. Navíc je nutné vzít v potaz, že malá letadla létají v malých výškách, takže v případě nehody „dokloužou“ do menší vzdálenosti. |
Letoun následně dokončil let a bez problémů přistál v Šanghaji. Motory byly podrobeny pečlivé prohlídce, při níž se nepovedlo nalézt žádné známky poruchy, ani jiné anomálie. Stroj zůstal na cílovém letišti v Šanghaji, nicméně uzemněn nebyl. Podle informací serveru South China Morning Post jde o nový stroj, airbus s registrací 9V-SSF byl aeroliniím doručen teprve 30. března tohoto roku.
V místě incidentu byla bouře
Singapore Airlines ve spolupráci s Airbusem, Rolls-Roycem a singapurským leteckým úřadem zahájily vyšetřování incidentu. Vyšetřovatelé se zaměří především na vliv počasí a na technický stav pohonných jednotek. Podle hongkongských meteorologů byla v místě incidentu bouře. Pokud do ní airbus vletěl, mohlo to výpadek motorů způsobit. Letadla by se však bouřím měla vyhýbat měla by je k tomu instruovat jak řízení letového provozu, tak palubní povětrnostní radar.
Průlet bouří může způsobit více problémů. Prudký déšť a kroupy mohou způsobit zahlcení a ztrátu výkony motorů. Ještě horší situace může nastat, když ledové krystaly ucpou senzory snímající tlak okolního vzduchu (tzv. Pitotovy trubice). Přístroje pak vyhodnotí nesprávnou rychlost letounu a pokud posádka zareaguje špatně, může to vést ke katastrofě. Právě to se stalo před šesti roky letounu A-330 společnosti Air France u břehů Brazílie.
Letadla bez motorů umí i přistát
Vysazení motorů nemívá tak fatální následky. V historii letectví lze najít více případů, kdy velká dopravní letadla úspěšně doklouzala a nouzově přistála na poměrně velké vzdálenosti: například nouzové přistání A-330 společnosti Air Transat 24. srpna 2001 na Azorských ostrovech nebo přistání tzv. Gimli Glideru, Boeingu 767 Air Canada, který přistál 24. července 1983 na letecké základně Gimli v Kanadě. V obou případech byl příčinou nedostatek paliva zaviněný jednou technickým, podruhé lidským selháním.
Někdy se podobně jako v případě sobotního incidentu Singapore Airlines povede výkon motorů opět obnovit. Známým příkladem je let British Airways z Londýna do Aucklandu, kterému během průletu oblakem sopečného prachu vysadily nad Jávou všechny čtyři motory. Po sklesání do menší výšky se však posádce povedlo jejich výkon znovu obnovit.
Airbus A-330 na letecké přehlídce:
10. listopadu 2014 |
