Nejúžasnější vynálezy letošního roku. Tak nazval americký magazín Time svůj přehled objevů, které letos spatřily světlo světa a jednou by mohly změnit svět. Nebo alespoň některé z nich.
V přehledu figurují „vychytávky“, jejichž důležitost je jasná již nyní. Jako třeba desetigramová umělohmotná trubička LifeStraw, což v překladu znamená něco jako Brčko života, kterou vymysleli ve Švýcarsku. Jde totiž o levnou přenosnou čističku na pitnou vodu, která může zabránit šíření nakažlivých nemocí v rozvojovém světě nebo v případě velkých přírodních pohrom.
Ale v přehledu jsou i vynálezy, jejichž důležitost se může teprve ukázat. Jako je tomu třeba v případě tančící robotky, která umí odhadnout kroky svého lidského spolutanečníka. Anebo dětská tříkolka, která se plynule může měnit v jízdní kolo podle toho, jak se dítě učí držet rovnováhu
Tančící robot
Robot, kterého vymysleli na japonské univerzitě Tohoku, měří 165 centimetrů. Sukně zakrývá podvozek se třemi koly a přístroje. Nejdůležitější jsou senzory v trupu, které mu umožňují předvídat kroky partnera a přizpůsobit se jim. Profesor Kazuhiro Kosuge tvrdí, že robota bude možné využít i k praktičtějším věcem, než je tanec. Interpretací pohybu uživatele a odhadováním, co chce, robot může pomáhat nemocným či starým lidem, kteří špatně mluví.
Chodící kostra
Japonští vědci vyvinuli na univerzitě ve Tsukubě robota, který je jakousi vnější kostrou lidského těla. Na zadní části má jednotku, jež se učí pohyby svého uživatele, bioelektrické senzory sledují signály, které mozek člověka navlečeného do kostry vysílá do svalů. Kostra pak reaguje skoro v tom okamžiku, kdy uživatel na určitý úkon byť jen pomyslí. Kostra tak může pomáhat starým či nepohyblivým lidem v pohybu nebo dokonce ve zvedání těžkých věcí.
Trubička života
Švýcarská firma Vestergaard Frandsen vymyslela trubičku LifeStraw, která může pomoci rozvojovému světu. Je to přenosná čistička pitné vody, která stojí pouhé tři dolary. Nepotřebuje elektřinu, dá se nosit na krku a zvládne přes sedm typů filtrů pročistit až 700 litrů vody. Může zabránit nemocem, jako je tyfus či úplavice, které v rozvojovém světě zabijí ročně dva miliony lidí. Použít se dá i po katastrofách, jako jsou tajfuny či zemětřesení. O malém brčku, které může zachránit miliony životů, si můžete přečíst zde.
Pohodlí zaručeno
V japonské Toyotě vymysleli vozítko budoucnosti a nazvali ho i-Unit. Je ovládáno elektronicky a poháněno bateriemi. V klidu nebo při pomalých rychlostech je nastojato vysoké 1,8 metru. Když se rychlost pohybu zvyšuje, vozítko si samo snižuje těžiště a pomalu se pokládá až do pozice, kdy v něm uživatel leží jako v kokpitu formule 1. Dosáhnout může rychlosti až 40 kilometrů za hodinu. Srážce mají zabránit senzory, které detekují překážky a zasahují do řízení.
Pneumatiky bez vzduchu
Francouzská firma Michelin se jakoby vrací k počátkům automobilismu. Vymyslela kolo Tweel, které nemá vzduchem plněnou pneumatiku. Nikdy s ním tedy nepíchnete. Ale není to žádné retro. Nárazy tlumí pružné polyuretanové paprsky disku. Kolo již testovali na vojenských vozidlech. Na civilních autech ještě jen tak nebude, stále je dost hlučné.
A přece se točí
Brusle s velkými křivými kolečky se nezdají jako dobrý nápad. Přesto fungují. Velká kolečka umožňují lepší jízdu na nerovném terénu. Tím, že byla upevněna šikmo, se odstranil problém, s nímž se potýkaly předchozí pokusy vynálezců. Buď byla noha a těžiště příliš vysoko, nebo byla kolečka příliš daleko od sebe a šlo spíše o kolečkové lyže.
Čistá motorka
Motorka ENV, kterou navrhli ve společnosti Intelligent Energy, vypadá jako pořádné žihadlo. Její hlavní předností však není rychlost (jezdí jen 80 kilometrů za hodinu), ale šetrnost k přírodě. Pohání ji vodík. Ekologičtější než tato motorka je už jen chůze pěšky, napsal deník Daily Mirror. Na jednu nádrž za cenu čtyř dolarů motorka ujede až 160 kilometrů.
Tipy Technetu
Miliony stránek na jediném disku
Holografický disk, který vyvinuly společnosti Maxell a InPhase, je záznamové médium, které nepracuje s dvourozměrnou stopou složenou z jedniček a nul. Jeho zkřížené laserové paprsky vypalují na holografický disk data do trojrozměrné sítě.
Kapacita disku může být až 1,6 terabajtu, což představuje 336 DVD, s rychlostí přenosu dat až 120 MBps. První generace komerčních holografických disků by měla být k dispozici v průběhu příštího roku. Zatím budou dosahovat kapacity 300 gigabajtů a datového toku 20 MBps. O holografickém disku jsme vás informovali zde.
Umělá paže jako z Hvězdných válek
Vrátit se k plnohodnotnému životu by měla lidem s amputovanými pažemi pomoci kybernetická ruka, na které v projektu Cyberhand pracují evropští vědci. Bionická ruka má nejen všechny funkční prsty včetně palce, ty by ale měly být také schopny cítit. Použity jsou i syntetické šlachy, které probíhají každým prstem. Díky tomu je potřeba k ovládání ruky pouhých šest motorků. Se zbytkem paže a nervovým systémem komunikuje ruka prostřednictvím implantovaných elektrod.
3D obraz, který svádí k dotyku
Technologie společnosti Toshiba umožňuje zobrazení 3D obrazu na plochých TFT LCD monitorech bez použití speciálních brýlí. Prototyp od Toshiby vytváří 3D obraz několikanásobným promítáním obrazu daného objektu z několika různých stran. Díky horizontálnímu promítnutí dvanácti nebo šestnácti obrazů by se hloubka vzniklého obrazu měla blížit skutečnosti.
Na rozdíl od ostatních technologií můžete u Toshiby měnit úhel pohledu v rozsahu třiceti stupňů ze strany na stranu bez toho, aby došlo k porušení prostorového vjemu. O 3D displeji si můžete více přečíst zde.
Láhev v popředí vpravo je skutečná
Nanotechnologie dokáže odhalit AIDS i Alzheimerovu chorobu
Massachusettský institut technologií v květnu 2005 publikoval nanotechnologii, která v porovnání se stávajícími technickými možnostmi umožní DNA analýzu za mnohem nižší cenu. Jedná se o tzv. Supramolecular Nano-Stamping (SuNS), což je vylepšená podoba techniky microarrays.
Jedná se o tištění DNA molekul nesoucí kousky genetického kódu na speciálně upravený silikonový nebo skleněný podklad. Vzniklé tečky mají v průměru pouhých 200 nm. Na silikonový nebo skleněný podklad může být najednou tištěno až 500 000 různých úseků DNA, které slouží například pro diagnostiku Alzheimerovy choroby, virových infekcí jako je např. AIDS atd.
Nová nanotechnologie v oblasti DNA diagnostiky bude v budoucnu užívána rutinně a bude stejně levná jako například testy krevní skupiny.
Člověk je z 96 % podobný šimpanzovi
Národní zdravotní institut ve Washingtonu uveřejnil v srpnu 2005 výsledky nových srovnávacích analýz lidského a šimpanzího genomu. Bylo zjištěno, že naše a šimpanzí DNA si jsou z 96% podobné.
Konsorcium zabývající se sekvenováním a analýzou šimpanzího genomu odhalilo, že šimpanzí a lidský genom si je velmi podobný a kóduje téměř stejné proteiny. Toto zjištění značně zužuje pole působnosti vědcům, kteří se zabývají otázkou, co dělá člověka člověkem. Odpověď na danou otázku by přitom řešiteli přinesla nejméně Nobelovu cenu.
