Na "TO", jakou paseku výbuch udělal, je mrtvých relativně málo ... nikdo patrně nedohledá, kolik lidí zemřelo následkem úrazu.

Jeste bych dodal jednu zajimavost, ktera se nikde moc nezminuje. Na tu explozi - sirici se razovou vlnu defakto plati stejne zakony jako na proudeni plynu ci kapalin. Zde se projevoval Venturiho efekt, ktery definuje zavislost rychlosti proudeni v zavislosti na obsahu prurezu objektu ve kterem vlna postupuje. Venku je samozrejme plocha maximalni, hranici tvori zeme a nebe. Ale pak v uzkych ulicich a ve zuzenych prostorach, jako treba okno, dvere atp, proudeni nabira na rychlosti. Tedy tato razova vlna v techto zuzenych mistech nabira nicivejsich ucinku.

Co z toho vypliva? Pri explozi nechcete stat ZA nebo VE dverich, tunelech, oknama (u oken tento efekt jeste da silu strepum, ktere poleti na vas). Ta sama doporuceni jsou verejne znama v oblastech, ktere postihuji tornada.

Priklad toho efektu je videt trebas zde:

Vsimete si, ze lide ve vnitr za dvermama jsou odfouknuti, kdezto lide venku to celkem ustali bez ujmy.

https://nypost.com/2020/08/07/video-captures-beirut-furniture-store-blown-apart-after-blast/

Malý příklad sice fyzikálně vysvětlitelného, ale pro obyčejného smrtelníka těžko pochopitelného, vysypání oken po výbuchu.

V rámci vojenského cvičen jsme u letiště v Bechyni zakopávali protiatomový kryt? Když jsme se ženijními rýčemi dostali asi tři metry hluboko, tak jsme narazili na skálu, kterou bylo nutno odstřelit. Před odpálením trošky tritolu v hlubokém výkopu jsme se schovali za cca 50 metrů vzdálený strážní domek. Okno vedle nás na odvrácené straně se při výbuchu vysypala, ale ty na straně k výkopu zůstala celá.

Nejhorší bylo, že polovina zeminy, kterou jsme tak pracně vyházeli, při výbuchu sesunula zpátky do výkopu.

Tak tohle je pěkný důkaz toho, jak se ta tlaková, rázová vlna chová, tedy že působí i za překážkou, kterou obtéká.

Co to je oxidovadlo? Možná "přiblblo", co někde oxiduje. Tak snad oxidant, oxidační činidlo, nebo okysličovadlo. Opravdu vysoce odborný termín.

Nevím jestli se dá destruktivní účinek srovnávat jen na základě energie ať v joulech nebo kilotunách TNT. U jaderné bomby se energie uvolní ve formě záření (gamma, rontgenového, viditelného a tepelného) a jeho pohlcením ve vzduchu se vzduch zahřeje, takže vznikne obrovská ohnivá koule s průměrem pár set metrů jasnější než slunce a vše do poměrně velké vzdálenosti okamžitě vzplane, v blízkosti se věci roztaví nebo vypaří. Pak teprve přijde tlaková vlna. Tepelný účinek chemické exploze je na druhou stranu poměrně zanedbatelný.

Bohužel nevím o tom jestli je někde údaj jaká část energie se při výbuchu jaderné bomby uvolní ve formě záření a tepla a jaká ve formě tlakové vlny.

Velmi dobrý odborný rozbor události a také dostatečně "polopatistický" aby pochopil i naprostý laik. Za mně plus

Pěkný článek. Děkuji

Pochvala redakci a autorovi samozřejmě.

a hen tam jen munytšák

7) Jaderné zbraně mívají řádově větší účinek. Neznamená to ale, že by nebyly jaderné zbraně, které by měly podobně velký účinek. Ty nejmenší se do jedné kilotuny TNT také vlezou, resp. vlezly - dneska už je ve výzbroji snad nikdo nemá. Jiná věc je, že se vejdou do dělového náboje, nebo je voják odnese v batohu na zádech. Přístavní sklad má poněkud jiné rozměry.

Ty malé ráže s účinkem v jednotkách T TNT se pokusně připravovaly z nestabilních izotopů americia a curia. Bohužel (bohudík) jsou tyto izotopy natolik nestabilní (rozpadají se tak rychle), že k použití takové munice by se musely nálože vyrábět těsně před jejich dopravou na cíl. Což v bojových podmínkách jaksi není to "ono"