Zprávy z dráhy
Sledovat další díly na iDNES.tvManévr se uskutečnil 15. února v tureckém Afyonkarahisaru na 2,5 kilometru dlouhém úseku trati. Costa měl pouhých 50 sekund na přiblížení, dosednutí i opětovný vzlet, a pracoval s rezervou pouhých centimetrů.
Vlak jel maximální provozní rychlostí 120 km/h. Costa musel při přiblížení snížit rychlost svého letounu až na hranici minimální ovladatelnosti – na 87 km/h. Pro srovnání: běžná přistávací rychlost tohoto typu stroje je 148 km/h a cestovní rychlost dosahuje až 370 km/h.
V závěrečné fázi přiblížení šlo o absolutní přesnost a načasování na sekundy. Kvůli konstrukci letounu a zvednuté přídi při finálním přiblížení pilot na přistávací plochu prakticky neviděl a musel se spoléhat pouze na orientaci, načasování a trénink.
Turbulence a hra o centimetry
Vlak navíc vytvářel výrazné turbulence a nestabilní proudění vzduchu nad kontejnery, což znamenalo nepřetržité korekce v podélném i příčném směru. Letoun se při přiblížení z jihovýchodu na severozápad musel přesně synchronizovat se směrem a rychlostí soupravy. Všechna tři kola dosedla na devátý kontejner nákladního vlaku, přičemž i minimální odchylka o několik centimetrů mohla znamenat podélné či příčné minutí úzké přistávací plochy.
„Nejkritičtějším aspektem bylo zarovnání s vlakem – přesnost musela být absolutní, a to se mu podařilo. Při takovém projektu není prostor pro emoce. Dario je skutečný kouzelník,“ uvedl letecký konzultant Filippo Barbero.
Od dosednutí k vertikálnímu stoupání
Dario Costa patří mezi nejrespektovanější akrobatické piloty současnosti. Na kontě má více než 20 světových prvenství v oblasti technicky náročných leteckých projektů. Je prvním a jediným Italem, který vyhrál závod série Red Bull Air Race, držitelem pěti Guinessových rekordů a nositelem prestižního ocenění Bob Hoover Freedom of Flight Award. |
Po dosednutí všech tří kol následovala stabilizace v téměř minimální rychlosti. Costa poté kontrolovaně zrychlil a z téhož kontejneru okamžitě přešel do kolmé stoupavé fáze, čímž dokončil světově první sekvenci přistání a vzletu z jedoucího vlaku. „Train Landing byl jeden z nejnáročnějších projektů mé kariéry. Bylo zde mnoho proměnných, ale největší výzvou bylo naučit se přistát naslepo na velmi malé pohyblivé ploše a spoléhat se jen na vlastní schopnosti ,“ uvedl Dario Costa.
Technika bez zásadních úprav
Costa letěl na stroji Zivko Edge 540, jednomístném akrobatickém speciálu s výkonem 400 koní. Letoun neprošel zásadní konstrukční přestavbou, byl však optimalizován pro let nízkou rychlostí pomocí speciálních aerodynamických prvků. Před samotným výkonem proběhly měsíce simulací a aerodynamických analýz, které měly přesně vyhodnotit turbulence vznikající nad pohybujícím se vlakem. Součástí přípravy byl i specializovaný kognitivní trénink v Red Bull Athlete Performance Centre v rakouském Thalgau zaměřený na časování, anticipaci a reakční přesnost. Testování probíhalo také v chorvatské Pule ve spolupráci se společností Rimac Automobili, kde Costa trénoval synchronizaci s přesně se pohybující platformou. Projekt navazuje na Costův předchozí rekordní počin Tunnel Pass z roku 2021, kdy prolétl dvěma dálničními tunely u Istanbulu.
























