Čtvrtek 26. května 2022, svátek má Filip
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Čtvrtek 26. května 2022 Filip

Po stopách slavného letu z Prahy až k Baltskému moři v balónu v roce 1891

Odstartovali do temné noci, a přestože původně chtěli na Moskvu, jejich balón je unášel severním směrem k Baltu. Když docházel písek, bylo nutné vyhazovat z koše i láhve šampaňského a pečínku. Slavný let vzduchoplavce Louise Godarda a tří českých pasažérů se odehrál před sto třiceti lety. Po části jejich trasy jsme i my letěli noční let balónem.

Svítání nad Mělníkem, 30. května 2021 kolem půl šesté ráno (vlevo) a ilustrace Viktora Olivy z roku 1891 ke knize Josefa Vilímka „Z Prahy k Baltickému moři v balónu“, která zachycuje pohled na jezera nedaleko Štětína a v dálce mořské pobřeží Baltu. | foto: Miloš Kovář / ilustrace Viktor Oliva

Na mobilním telefonu mi zvoní budík. Je půl jedné v noci a já spím ve spacáku pod křídlem letadla v hangáru přistávací plochy Lipová ve Šluknovském výběžku. Chvíli přemýšlím, kde to jsem. Pak mi to dojde. S kamarádem Milošem Kovářem a Tomášem Horou letíme noční VFR let balónem (VFR – Visual Flight Rules, tedy let podle dohlednosti, a nikoli IFR – Instrument Flight Rules, což by byl let podle přístrojů – pozn. red.).

Příprava balónu, Šluknovský výběžek 30. května 2021 asi půl druhé ráno

Je 30. května, a i když jsou jen čtyři dny po úplňku, zdá se mi, jako by ve tmě nebylo vidět na krok. Přitom obloha je jasná. Svítíme si na práci čelovkami a reflektory auta. Je potřeba připravit náš horkovzdušný balón o objemu 4 500 m³ ke vzletu. V koši sice budeme jen tři, což by u balónu takové velikosti bylo hluboko pod minimální vzletovou hmotností, potřebnou váhu ale hravě dorovná velkorysá zásoba propanu. Poletíme s deseti láhvemi, každá o váze čtyřiceti kilogramů, což zhruba odpovídá osmdesáti litrům propanu, celkem tedy asi čtyři sta kilogramů plynu. Přemýšlím, jak dlouho vydržela propanbutanová dvoukilovka mojí babičce na vaření…

Naše vybavení sestává z odpovídače radaru, nezbytné radiostanice a také předepsaného osvětlení balónu, které bude viset pod košem a blikat bílými a červenými záblesky.

Příprava balónu, Šluknovský výběžek 30. května 2021 asi půl druhé ráno. V oranžovém obalu se ukrývá nezbytný odpovídač radaru.

Plameny hořáku šlehají a obal balónu se plní horkým vzduchem. Naposledy se přesvědčíme, že máme všechno potřebné. Pilot Miloš odjišťuje kotvicí zařízení a stoupáme do noci. Při zemi fouká slabý až mírný severní vítr, který se ovšem s přibývající výškou mění na čerstvý. Je zhruba 02:15 místního času. Netrvá to dlouho a ve výšce zhruba 300 metrů nad terénem nabíráme rychlost vůči zemi 40 km/h.

Kolem nás je naprostá tma. Vlétáme do oblasti Národního parku České Švýcarsko. 30. května 2021 asi půl třetí ráno

Francouzský vzduchoplavec v Praze

Bylo to v samém závěru slavné Jubilejní zemské výstavy v Praze, v polovině října 1891. Jako jeden z výdobytků pokroku se představily i balóny, a to v rukách francouzských vzduchoplavců Louise Godarda, Édouarda Surcoufa a Eugéna Taupina.

Vzduchoplavci Louis Godard a Edouard Surcouf

Za naši pozornost určitě stojí Louis Godard, tehdy třiatřicetiletý. Právě on totiž pocházel ze slavné vzduchoplavecké rodiny Godardů. Jeho strýc Eugène Godard Ainé a jeho otec Louis Godard starší stáli za stavbou obřího balónu s výstižným názvem Le Géant (Gigant) o objemu 6 000 m³, což bylo zhruba pětkrát víc než běžné balóny té doby.  

Právě tento balón je spojován s fotografem jménem Gaspard-Félix Tournachon, řečený Nadar. Muž, jenž zachoval pro budoucnost fotografické portréty mnoha slavných osobností své doby a pořídil jedny z prvních leteckých snímků v historii lidstva. Byl to balón Gigant, který s velkou pravděpodobností inspiroval Julese Verna k románu Pět neděl v balónu (1863).

Sám Verne letěl v balónu jen jednou, 28. září 1873, tedy deset let po napsání slavného románu. A kdo pilotoval? Eugène Godard a jeho syn Eugène II. Za zmínku stojí i období obléhání Paříže pruskými vojsky od září 1870 do ledna 1871. Tehdy se balóny zapsaly do historie, když dokázaly zajistit (společně s poštovními holuby) letecké poštovní spojení s okolním světem. Právě z této doby pramení tradice balónové pošty. Vraťme se však k synovci velkého Eugèna Godarda – Louisovi II.

Louis Godard ml. letěl poprvé v balónu v osmi letech a svoje první sólo zaletěl ještě než oslavil patnácté narozeniny. Byl to on, kdo po zkáze balónu Kysibelka nechal obyvatele Prahy s úžasem hledět k obloze.

Pád balónu Kysibelka, Praha 1891

Členem „proslulé školy suchoplavecké“ (zřejmě výcvik pozemního personálu pro zacházení s balónem před odletem a po přistání – pozn. red.) byl toho podzimu 1891 i nakladatel Josef Richard Vilímek. Jak sám píše, během výstavy prodělal „suchoplavecký“ kurz a následně nastoupil do školy „vzduchoplavecké“: „Zúčastnivše se kratších výletů ve volném balóně,“ píše Vilímek, byl schopný pilotovat jako „second“ (dnes bychom nejspíš řekli kopilot – pozn. red.). Jako nakladatel vydal dokonce už v roce 1888 spis Oldřicha Františka Vaňka „Plavba vzduchem“.

Tajný plán

Bylo to na konci Jubilejní výstavy, 18. října 1891, kdy se Louis Godard, Josef Vilímek, Vilma Novotná (sestřenka Vilímkovy ženy) a její muž Josef Novotný, statkář z Drast – všichni absolventi vzuchoplaveckého kurzu –, dohodli na vskutku ďábelském a samozřejmě tajném plánu: odstartují z balónové arény na tehdejším pražském výstavišti v Královské oboře v Bubenči a poplují nocí, jak daleko to jen půjde. Snad až do Moskvy, protože ten den foukal jihozápadní vítr.

„K večeru změnil se směr větru, který počal váti směrem na sever. Sbohem, milá Rusi, sbohem, bílá Moskvo i s tvým Kremlem! Pojedeme někam do Němec, do říše bohabojnosti a dobrých mravů, kde jak známo nemají monopol na tabák, ale zato na vzdělanost,“ píše Vilímek ve své útlé knížečce Z Prahy k Baltickému moři v balónu.

První a druhé vydání knihy Josefa Vilímka „Z Prahy k Baltickému moři v balónu“ z roku 1891

Pasažéři se na noc v balónu patřičně vybavili kožichy, šampaňským a pečenou drůbeží. Vilímek dokonce pod kožichem pašoval skládací židličku. Kožichy i plédy jim ale Godard přikázal nechat na zemi, protože by byli příliš těžcí. A tady se na okamžik zastavme. Balón, pokřtěný „Victor Hugo“, měl průměr 13,2 metru a byl plněný, jak bylo v té době obvyklé, svítiplynem.

Kolik uvezeme šampaňského?

Objem balónu, uváděný dobovým tiskem, byl 1 258 m³. Jak známe kupříkladu z tohoto našeho článku, není svítiplyn jako svítiplyn. Jeho složky, zejména metan, vodík či oxid uhelnatý, se mohou v poměru či kvalitě lišit a s tím se může lišit i vztlak vůči vzduchu. Pro názornost počítejme s objemem 1 000 m³ a uveďme si rozdíl v nosnosti plynů používaných pro létání lehčího vzduchu.

Porovnání nosnosti balónu o objemu 1 000 m3
vzduchvzduch 100 st. C.svítiplynheliumvodík
hustota (kg/m³)1,2250,9460,70,1690,085
nosnost (kg)027952510561140

Zdroj: Gone with the Wind – The Gas Balloon, kol. autorů, 2002, s. 305

Předpokládejme tedy, že balón Victor Hugo měl k dispozici nějakých 660 kilogramů nosnosti na vzletu (1 258 × 1,225 - 1 258 × 0,7 = 660).

Na palubě byli čtyři lidé (dnes se počítá osmdesát kilogramů na osobu, ale tehdy měl statný statkář Novotný sedmdesát kilogramů). Dále oblečení a jídlo, zhruba třicet kilogramů. Přístrojové výbavení je zanedbatelné, protože odpovídač radaru, variometr ani radiostanici určitě neměli. Měli jen výškoměr a vlečné lano s kotvou, tedy dalších minimálně dvacet kilogramů. 

Godard měl ve výbavě také trumpetu, kterou svolával před přistáním pomocníky na zemi, aby pomohli plynový balón na zemi „zkrotit“, každá pomocná ruka se hodila. Pak je tu hmotnost koše, zhruba osmdesát kilogramů, a balónového obalu, lanoví, sítí a velmi důležité součásti - kruhu nad košem, který vše drží pohromadě. To vše by mohlo být odhadem sto padesát kilogramů. (70x4+30+20+80+150=560 kg)

Dohromady jsme na pěti stech šedesáti kilogramech. Ale stále se pohybujeme v ideálních podmínkách. Pro životně důležitý balast v podobě písku tak zbývalo jen opravdu málo. Bylo také nutné, počítat s jistou rezervou.

„Netajil se tím, že pro noční plavbu by potřeboval přítěže jednou tolik, nežli jsme měli, a že co dnes máme s sebou, stačilo by sotva pro jednoduchou jízdu, jakou podnikával z balónové arény do Košíř nebo do Tróje. … S balónem velikým jako „Victor Hugo“ brával sto až sto deset kilogramů pro kratší plavbu, kdežto my měli pouze celkem osmdesát kilogramů přítěže,“ popisuje stav před startem Vilímek.

Co přimělo zkušeného vzduchoplavce Godarda k tomu, že na tak dalekou cestu raději nevyměnil jednoho pasažéra za pytle s pískem? Můžeme pouze spekulovat, že nechtěl trhat veselou partu, anebo, a to je možná pravděpodobnější, nechtěl přijít o platícího pasažéra. Zaplatit svítiplyn a dopravit balón vlakem zpět na místo startu jistě nebyla levná záležitost.

Odlet z balónové arény na Výstavišti ve středu 21. října 1891 o půl jedné ráno. Ilustrace Viktora Olivy z knihy J. Vilímka „Z Prahy k Baltickému moři v balónu“.

Nesnáze hned po startu

Situace hned po startu se ukázala ještě složitější. Nad říjnovou Prahou zřejmě ležela noční mlha. Obal balónu „Victor Hugo“ navlhl, začal klesat a Godard musel drahocenný písek odsypávat. Dnes bychom na variometru dobře viděli, zde stoupáme, či klesáme. Tehdejší vzduchoplavci to, slovy pana Vilímka, řešili následovně: 

„Já pak dostal na starost odhazování lehkých cigaretových papírků, pomocí kterých jsem měl bedlivě pozorovati, zda klesáme, nebo stoupáme, nebo udržujeme-li se ve stejné výši.“

Trasa slavného letu v prvním vydání knihy Josefa Vilímka „Z Prahy k Baltickému moři v balónu“ z roku 1891.

Bohužel, než během první půlhodiny letu dopluli z pražské Bubenče k hoře Říp, zbývalo jim už jen třicet kilogramů písku. Bylo nutné zásadně zredukovat hmotnost. A zde se hezky ukazuje, jakou „výbavu“ posádka vezla.

„A ukrutný ten muž vzal – ó krváceje srdce útrpná! – vzal láhev šampaňského, plnou, zapečetěnou láhev, naklonil se daleko z koše a – šampaňské, to výborné ohnivé šampaňské potácelo se mezi nebem a zemí a obloukem sneslo se dolů do vln vltavských.“

Svítání nad řekou Labe mezi Roudnicí n. L. a Mělníkem. 30. května 2021 asi čtyři hodiny ráno.

Celkem Godard vyhodil z koše, už někde mezi obcemi Ctiněvsí a Černouškem, pět láhví šampusu a došlo i na tajně propašovanou Vilímkovu stoličku. Nutno poznamenat, že z dnešního pohledu šlo hned o dva přestupky proti leteckým předpisům. Zaprvé, na palubě balónu nesmí nikdo, ani pasažéři, konzumovat alkohol, a zadruhé, je zakázáno cokoli vyhazovat z koše ven.

Díky protřídění výstroje posádky balón nastoupal do výšky pěti set metrů AGL (Above Ground Level, výška nad povrchem) a vítr ho unášel na Štětí a Českou Lípu.

Ve stopách dávné výpravy

Jsme zpět v jednadvacátem století. Miloš ukončuje stoupání zhruba ve výšce tří set metrů. Je to minimální předepsaná výška pro přelet Národního parku Českosaské Švýcarsko, které leží před námi. Bohužel, v noci vidíme pouze černou tmu. Díky tomu ale získáváme představu, jak mohl vypadat neelektrifikovaný venkov za nočního letu, když zašel měsíc.

Posádka balónu: vzadu pilot Miloš Kovář, uprostřed Aleš Vašíček, vpředu zkušený pilot horkovzdušných i plynových balónů v Evropě i v USA Tomáš Hora. 30. května 2021 asi tři hodiny ráno. Jak je patrné, v balónovém koši není mezi láhvemi s plynem příliš mnoho místa.

Godard ale zamýšlel přistát, protože balastu bylo už opravdu málo. Je nutné počítat se zásobou pro přistávací manévr, kdy může být potřeba zmírnit rychlost klesání po odvětrání nosného plynu v koruně balónu. Jenže naši vzduchoplavci nabrali značnou rychlost a navíc se nacházeli nad nepřehledným terénem. Nutno podotknout, že současné předpisy pro noční balónový VFR let přikazují přistávat až po rozednění. Je třeba udělat vše pro to, aby se nemuselo přistávat ve tmě. Ano, Godard se ještě nemusel trápit s vedením vysokého napětí.

Nad Saským Švýcarskem. Ilustrace Viktora Olivy z knihy J. Vilímka „Z Prahy k Baltickému moři v balónu“.

„V divokém letu, stále devadesát až devadesát pět kilometrů v hodině, blížili jsme se k hranicím, v jichž nekonečných lesích, horách a skalních soutěskách sestoupiti pokládali jsme při rychlosti našeho letu za nebezpečné. … U Hřenska překročili jsme znovu Labe a tím také hranice Saské,“ líčil Vilímek. „Vlevo na obzoru v dálce viděli jsme záplavu bílého elektrického světla. Byly to Drážďany.“

Trasa slavného letu v prvním vydání knihy Josefa Vilímka „Z Prahy k Baltickému moři v balónu z roku 1891“.

Z Vilímkova vyprávění lze kromě nejrůznějších fází letu a popisu krás noční krajiny vyčíst i původní balonářské návyky, které dnes zastane dokonalá předpověď počasí, mobilní aplikace a přístroje mapující rychlost i směr letu v různých letových hladinách.

Mořem oblaků a mračen mezi půl druhou a půl třetí hodinou ranní. Ilustrace Viktora Olivy z knihy J. Vilímka „Z Prahy k Baltickému moři v balónu“, 1891

„Podle toho, s jakou rychlostí míhaly se stíny stromů ve vodách, odhadoval Godard rychlost větru, jaký panuje při zemi, neboť vítr není všude stejný a lze říci, kolik proudů, tolik rychlostí. … Vyhodil v kuli sbalený kus papíru a my mohli nyní jasně pozorovati, jak papírová ta koule, k zemi se nesoucí, tu zůstávala pozadu za naším balónem, tu zase přeletěla náš balón o deset až dvacet metrů, tu opět držela sebou krok, zkrátka dle toho, jakým proudem vzduchovým právě poletovala, tu rychlost ihned za sebe brala.“

V našem horkovzdušném balóně de facto kopírujeme trasu letu Godardova balónu na českém území. Jen v opačném směru, ze severu na jih ku Praze. V dálce vidíme světla Děčína a Ústí nad Labem, svítání nás zastihuje u Štětí nedaleko Mělníka. Po chvíli jsme zhruba v místech epického vyhazování létajícího vinného sklepa někdejších aeronautů.

Trasa našeho letu. Start ve Šluknovském výběžku, přistání u Benešova. Červená barva značí nejvyšší nadmořskou výšku, modrá nejnižší.

S jejich letem nás spojuje ještě jedna věc – letecký provoz nad Českou republikou je vinou pandemie koronaviru velmi omezený. Jak zjišťujeme, 30. května 2021 někdy mezi čtvrtou a pátou hodinou ranní je náš balón jediným letadlem (ano, horkovzdušný balón je z hlediska předpisů považován za letadlo) v českém vzdušném prostoru. Tedy maličko nám to kazí jedno letadlo u Ostravy.

Náš balón se blíží k Praze a my jsme (krom jednoho letadla u Ostravy) jediní ve vzdušném prostoru České republiky. 30. května 2021 před pátou hodinou ráno.

Prolétáváme kolem letiště Vodochody a brzy vidíme přistávací dráhu 06/24 letiště Václava Havla v Praze. Od řídicích letového provozu dostáváme povolení pro přelet Prahy, za předpokladu, že budeme udržovat svoji letovou hladinu. Míjíme Bubeneč, a tak i místo, kde před sto třiceti lety startovali vzduchoplavci Godard, Vilímek a manželé Novotní.

Daří se nám trefit centrum Prahy. Na probouzející metropoli je opravdu nádherný pohed. Ideální chvíle na snídani.

Pilot balónu Miloš Kovář si dává ranní čaj nad Prahou. 30. května 2021 asi pět hodin ráno.

Za Prahou poměrně prudce klesáme k Sázavě a ve výšce asi dvou set metrů nad zemí už pomalu hledáme místo na přistání. Je krásný jarní den a my potřebujeme být na zemi dřív, než se začne země ohřívat a vytvářet termické proudění vzduchu. Po čtyřech hodinách a sto čtyřiceti kilometrech letu přistáváme nedaleko Benešova.

Pozor na slunce!

„,Dávejte pozor na slunce,‘ řekl (Godard – pozn. red.), ,Jakmile objeví se první direktní paprsek, musíme ihned dolů, ať to kdekoliv! Nahoru se odvážiti za žádnou cenu nemůžeme – kdyby nás slunce zachytilo ve vzduchu, vyšvihneme se rázem do výše čtyř až pěti tisíc metrů, což vzhledem k té nepatrné přítěži, jakou máme (v tu chvíli jsme měli jen dvacet kilogramů) nesmíme se odvážiti, neboť právě jak rychlý by byl vzlet, tak rychlý by byl i spád, který bychom nemohli dvaceti kilogramy přítěže nikterak zmírniti, a dopadnutí k zemi by bylo hrozné.‘“

Jak sám Vilímek následně vysvětluje, řídký vzduch ve vyšších polohách způsobuje, že se plyn v balónu rozpíná a hrozí protržení pláště. To jistí pojistný ventil, který by začal upouštět svítiplyn a balón by nakonec začal padat. Vzduchoplavci proto udělali mezipřistání „u Gross-Rietzu, blíže Frankobrodu nad Odrou“ za vydatné pomoci místních sedláků.

Mezipřistání vzduchoplavců u Gross-Rietzu před Frankobrodem n. Odrou před sedmou hodinou ranní. Ilustrace Viktora Olivy z knihy J. Vilímka „Z Prahy k Baltickému moři v balónu“.

Zde nabrali novou zásobu písku a po krátké pauze pokračovali v letu. Měli však už méně svítiplynu, který museli před přistáním trochu upustit. Los proto určil, že na zemi zůstal statkář Novotný. Ten se vydal do Berlína, kde se měla čtveřice znovu potkat.

Nicméně vycházející slunce začalo svítiplyn v balónu ohřívat a vzduchoplavci vystoupali do 2 560 metrů nad zemí za pouhých osm minut, což zhruba odpovídá stoupání čtyř metrů za sekundu. Zde začal unikat plyn pojistným ventilem a Godard upustil další svítiplyn, aby sklesali do přijatelných dvou kilometrů.

Konečně mořské pobřeží

Bylo ráno. Posádce zbyly dvě láhve šampaňského. V jedné se, dle slov Vilímka, umyli a druhou vypili. „Byli jsme ve výši dvou tisíc metrů, když spatřili jsme v dáli obrovské spousty vod, jež v jedno splývali s nedohledným obzorem. Spatřili jsme lodě, větší i menší, a podle mapy soudili jsme, že vidíme to veliký záliv Baltického moře. A bylo tomu skutečně tak…“

Pohled na jezero Damské a Štětín, s mořem Baltickým v pozadí z výše dvou tisíc metrů. Ilustrace Viktora Olivy z knihy J. Vilímka „Z Prahy k Baltickému moři v balónu“, 1891.

Posádka nakonec přistála nedaleko jezera Madüsee (dnes polské  Miedwie, pozn. red.)21. října 1819 po desáté hodině dopolední „na polích mezi místy Buslar a Schlötenitz.“ Za zhruba devět hodin trvající let (s jedním mezipřistáním) uletěli asi 400 kilomerů.

Přistání u jezera Madue o desáté hodině ranní. Ilustrace Viktora Olivy z knihy J. Vilímka „Z Prahy k Baltickému moři v balónu“ z roku 1891.

Nakladatel Vilímek věnoval svoji knížku o slavném letu k Baltickému moři příteli Godardovi jako památku na jeho pobyt v Praze.

Louis Godard ml. (1858-1933) v roce 1909

80 let od atentátu na Heydricha

27. 5. 1942 provedli českoslovenští parašutisté atentát na zastupujícího říšského protektora na území Čech a Moravy Reinharda Heydricha.

  • Nejčtenější

Češi posílají na pomoc Ukrajině „ďáblův kočár“

Po pondělním zasedání Kontaktní skupiny pro Ukrajinu zazněla na tiskové konferenci několikrát informace, kterou...

V Charkově se skrývá tajemný supertank, příliš drahý pro sériovou výrobu

Válka na Ukrajině vstupuje do nové fáze. Rusové se po Kyjevu stahují i z okolí Charkova a chystají se zřejmě soustředit...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Ukrajinci dostali západní superhoufnice M777. Do akce šla i Bohdana

Ať už si dělostřelectvo v dávných dobách vysloužilo titul královny či krále bojiště, ukazuje se i v jednadvacátém...

České tanky pro Ukrajinu bojují u Mykolajivu. Máme fotky z fronty

Exkluzivně Česká republika před několika týdny začala na východ posílat ruční zbraně a munici a později i dělostřelectvo, tanky a...

Dohoda s Německem: na stole jsou Leopardy, Pumy a raketomety MLRS

Válka na Ukrajině významně rozhýbala nejen nákupy nových zbraní, ale paradoxně také jejich výměny v rámci evropského...

V předdůchodu si odpočinu a pak se uvidí. Možnost, o které se moc neví

Premium Má do penze pět let a je v předdůchodu na tři roky. Na víc totiž nemá naspořeno. Že to nejde? Ale ano. Legislativa to...

Mami, ty se uzdravíš! Jana Vránová o synově cestě do NHL i boji s rakovinou

Premium Před sedmi lety si prožila peklo. Bojovala s rakovinou lymfatických uzlin a nevěděla, jak to synovi, hrajícímu tehdy...

Půst, občas večeře, čtyři kávy denně. Jak jíst podle výživového poradce Havlíčka

Premium Strava ovlivňuje nejen naši váhu či kondici, ale i náladu a zdravotní stav. Ostatně až dvě třetiny všech nemocí mají...

  • Další z rubriky

Zvládl to jako nic. Unikátní stroj RAF z roku 1938 doletěl z Anglie do Česka

Po rozsáhlé, víc než dva roky trvající rekonstrukci v anglických dílnách se na domovské letiště v Podhořanech vrátil...

Takhle vypadá přelet kanálu La Manche z křídla historického letou RAF

Vychutnejte si nesestříhanou verzi přeletu letounu RAF Miles Magister přes kanál La Manche v jeho nejužším místě, tedy...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

POZOR VLAK: Objevili jsme železniční unikát z období konce páry

Seriál Tvůrcům železniční magazínu POZOR VLAK se podařil velký objev. Vypátrali desítky dosud nepublikovaných fotografií a...

PODCAST: Říkalo se mu zvoneček. Motor, který běžel i po dávce z kulometu

Letecké motory obnášejí jistá specifika, která vycházejí z prostředí, v němž pracují. Řídký vzduch, nízké teploty, ale...

Chcete zpevnit tělo? Vyhrajte unikátní gely značky bioten
Chcete zpevnit tělo? Vyhrajte unikátní gely značky bioten

Plavková sezona pomalu klepe na dveře a my pro vás máme speciální soutěž o zeštíhlující gely od přírodní značky bioten. Stačí se jen přihlásit.

Muž s penisem na předloktí. Pěstoval si ho šest let pro transplantaci

Je to vlastně příběh protkaný smutkem, groteskní fyzickou modifikací, ale se šťastným koncem. A též s mnoha otázkami....

Část dětí dostane 5 000 Kč automaticky, zbytek bude žádat elektronicky

Rodiče, kteří na své potomky pobírají příspěvek na dítě, dostanou státní pětitisícovou pomoc automaticky. Ostatní budou...

Češi posílají na pomoc Ukrajině „ďáblův kočár“

Po pondělním zasedání Kontaktní skupiny pro Ukrajinu zazněla na tiskové konferenci několikrát informace, kterou...

V Charkově se skrývá tajemný supertank, příliš drahý pro sériovou výrobu

Válka na Ukrajině vstupuje do nové fáze. Rusové se po Kyjevu stahují i z okolí Charkova a chystají se zřejmě soustředit...

Ukrajinci dostali západní superhoufnice M777. Do akce šla i Bohdana

Ať už si dělostřelectvo v dávných dobách vysloužilo titul královny či krále bojiště, ukazuje se i v jednadvacátém...