Blíží se kolaps naší „západní“ civilizace?
Kolapsů je mnoho druhů. Nedávno jsem viděl hezkou analýzu profesora Václava Smila, která se týká Japonska. Největší ekonomika světa upadá do potíží. Nejsou lidé, chybějí potraviny, energie, a přesto společnost funguje a pokračuje dál poměrně normálně i se všemi problémy, co má. Ceny pozemků ve středu Tokia oproti dřívějšímu stavu padly na čtvrtinu. A to se může stát i u nás. Ale ptala jste se na kolaps. Museli bychom si definovat, co to vlastně je. Podle mě jde o jiný druh kontinuity. Myslím si, že to, co nás čeká, je chudnutí většinové populace. Zostření vztahů mezi mladou a starší generací. Tedy konfliktnější období. Oproti situaci na konci první nebo druhé světové války, neřkuli třicetileté války, je to ale vlastně komfortní situace. A protivenství doby naopak často umožní lidem prožít bohaté životy.
Ocitáme se v éře periodických nedostatků. A ty se mohou týkat energií, ale i potravin nebo vody.
