Čeští vědci dnes slavnostně odhalí tokamak Compass, který pracuje na principu termojaderné fúze. Jeho instalace a provoz v Ústavu fyziky plazmatu Akademie věd zařadí Českou republiku na špičku evropského i světového výzkumu nového zdroje ekologicky čisté energie, řekl ČTK předseda Akademie věd Václav Pačes. Rodí se pracoviště, které svým významem přesahuje hranice Česka, dodal.
"Já to považuju za jedno z největších mezinárodních center, která tady vznikají," zdůraznil šéf akademie.
Tokamak Compass byl v 90. letech 20. století vlajkovou lodí fúzního výzkumu Spojeného království, než jej nahradil větší tokamak Mast. Toto unikátní zařízení získalo Česko bezúplatně od Britů poté, co si postavili tokamak jiný a oba najednou nebyli s to provozovat. Nadměrný náklad s britským tokamakem, jehož hodnota činí asi půl miliardy korun, přijel do Prahy loni v říjnu. Do dneška bylo zařízení tohoto typu v ČR pouze jedno, a to malý ruský tokamak Castor ze 70. let, který je na konci životnosti. První reakce by se na tokamaku Compass měla odehrát do konce roku 2008.
Na rozdíl od současných jaderných elektráren, ve kterých vzniká energie štěpením atomových jader, v tokamaku dochází k opačnému procesu − jaderné fúzi. Výhoda je, že tokamak nepracuje s radioaktivním materiálem. V jeho sekundárním vinutí je magnetickým polem držen velmi horký ionizovaný plyn − plazma.
S pomocí tokamaků se vědci pokoušejí provést kontrolovanou jadernou fúzi, jejíž zvládnutí by přineslo prakticky nevyčerpatelný a ekologicky přijatelný zdroj energie pro lidstvo. Při jaderné fúzi totiž dochází ke sloučení atomových jader za současného uvolnění obrovského množství energie, kterou prvky potřebují na to, aby jejich základní elementy držely pohromadě. Je to stejný proces, jaký probíhá v jádrech hvězd.
Česko je zapojeno do Euratomu, což je společenství uvnitř Evropské unie, a je partnerem na velkém mezinárodním projektu obřího tokamaku Iter, který se staví v Cadarache v jižní Francii. Ústav fyziky plazmatu vyvíjí speciální Hallovy sondy, které budou měřit intenzitu magnetického pole. I reaktor v Cadarache, který bude dosud největším na světě (asi desetkrát větší než Compass), bude jen pokusným, i když už by měl produkovat elektrickou energii. Dohodu o jeho výstavbě podepsali v listopadu 2006 v Paříži představitelé šesti předních světových průmyslových velmocí a Evropské unie.
O fúzi jako o možnosti získávání energie se začalo hovořit v 60. letech.
Tehdy se uvažovalo o tom, že první komerční reaktor bude za 20 let. V 70. letech se ale objevily problémy a hovořilo se o prvním komerčním reaktoru za 30 až 40 let. Reaktor ve Francii by měl být posledním experimentálním zařízením.
Vědci jsou přesvědčeni, že jaderná fúze bude v budoucnu technologií, která bude s to uspokojit stále rostoucí nároky světové ekonomiky.
