Málokdo pochybuje o schopnostech Spojených států v oblasti kybernetických útoků. Hackerům americké vlády je připisován třeba unikátní virus Stuxnet, který mezi lety 2008 a 2010 napadl přísně zabezpečené íránské centrifugy. Informaci o tom poprvé přinesl americký novinář David Sanger z The New York Times v roce 2012.
Tento hackerský útok měli posvětit i tehdejší prezidenti Bush a Obama. O vyšší povědomí o schopnostech amerických hackerů se postaral i Edward Snowden, který vynesl a předal novinářům informace o desítkách programů tajné služby NSA.
Od roku 2013, kdy Obama nařídil zmapovat možné zahraniční cíle pro kyberútoky, byl však americký přístup ke kybernetickým konfliktům – k nelibosti nemalé části amerických agentů – spíše konzervativní a opatrný. Obama se obával eskalace konfliktu v kyberprostoru a volil spíše klasické cesty diplomatické odvety.
Trump od začátku sliboval razantnější postup
Donald Trump od počátku prezidentské kampaně říkal, že v tomto ohledu chce být jiný. „V kyberbezpečnosti jsme pozadu. (...) Popravdě nejsme v dobrých rukách, když přijde na ochranu naší země,“ uvedl tehdy ještě prezidentský kandidát v rozhovoru.
Těsně před volbami volal Trump po vývoji účinných kyberzbraní. „Jako odrazující prostředek proti útoku na naše klíčové zdroje musí Amerika vlastnit nezpochybnitelnou schopnost spustit zdrcující kybernetický protiútok,“ řekl ve svém proslovu ve Virginii. „A tím myslím zdrcující. Kyberzbraně bychom měli proměnit v naši nejsilnější zbraň (...).“
V roce 2018 John Bolton, Trumpův bezpečnostní poradce, oznámil, že se nebudou bát v kyberprostoru přejít z obrany do útoku: „Budeme v mnoha věcech mnohem ofenzivnější. Naši protivníci to musí vědět.“ Bolton také oznámil, že tímto krokem (jeho znění je tajné) definitivně končí platnost Obamova nařízení, které bylo tajné, ale dostalo se na veřejnost v rámci Snowdenova úniku dat. Obama vyžadoval, aby jakákoli útočná kyberakce byla předem konzultována s ministerstvem zahraničí a dalšími vládními agenturami.
Nové, dosud nezveřejněné útoky na ruskou elektrickou síť
Nyní dostaly tyto nové postupy Trumpovy administrativy ohledně kyberbezpečnosti konkrétnější obrysy. V sobotním článku The New York Times David Sanger a jeho kolegové popisují nové informace získané od několika nejmenovaných vládních zdrojů.
- Český překlad
- Anglický originál
Spojené státy zesilují digitální útoky na ruskou elektrickou síť, čímž chtějí varovat prezidenta Vladimíra V. Putina a demonstrovat, jak Trumpova administrativa využívá svých nových autorit k agresivnějšímu nasazení kybernetických nástrojů, uvedli současní a bývalí vládní představitelé.
V rozhovorech v posledních měsících tito představitelé popsali dosud nezveřejněné nasazení amerického počítačového kódu do ruské elektrické sítě a dalších cílů coby tajného doplnění dalších, veřejně diskutovaných akcí proti moskevské dezinformační kampani a hackerským útokům z období voleb 2018.
The United States is stepping up digital incursions into Russia’s electric power grid in a warning to President Vladimir V. Putin and a demonstration of how the Trump administration is using new authorities to deploy cybertools more aggressively, current and former government officials said.
In interviews over the past three months, the officials described the previously unreported deployment of American computer code inside Russia’s grid and other targets as a classified companion to more publicly discussed action directed at Moscow’s disinformation and hacking units around the 2018 midterm elections.
Článek The New York Times navazuje na nedávné vystoupení Johna Boltona, který znovu zopakoval, že Spojené státy jsou připraveny použít kyberútok proti těm, kdo je napadnou, ať už je to „Rusko nebo kdokoli jiný“.
Elektrická síť patří k oblíbeným cílům kyberšpionáže, kybertestování a kyberútoků. Spojené státy si veřejně stěžovaly na ruské napadení americké elektrické sítě v březnu 2018, podle zdrojů The New York Times vědí američtí představitelé o těchto pokusech již dlouho. A americké tajné služby také dlouho pracovaly na infiltraci sítí ostatních států.
„V posledním roce jsme však mnohem, mnohem agresivnější,“ řekl pro The New York Times jeden ze současných vládních představitelů pod podmínkou anonymity. „Děláme věci v měřítku, o kterém se nám před několika lety ani nesnilo.“
Tyto akce zatím představují varování, ale v případě konfliktu by mohly posloužit k útoku. Klíčová otázka podle deníku zní, jak hluboko Američané do ruského systému pronikli. Až pak by mohlo být jasné, zda se jim povede uvrhnout Rusko do temnot, nebo omezit činnost ruských ozbrojených sil.
Zrada, zlobí se Trump. Schválili jste to, hájí se novináři
Než David Sanger a Nicole Perlrothová článek vydali, zaslali – jak je u podobných článků zvykem – přehled zveřejněných informací vládním představitelům. Národní rada tajných služeb (NSC) jim odpověděla, že nemají z hlediska národní bezpečnosti problém se zveřejněnými detaily uvedenými v článku.
Přesto jejich článek prezident Trump označil za zradu a lež.
Do you believe that the Failing New York Times just did a story stating that the United States is substantially increasing Cyber Attacks on Russia. This is a virtual act of Treason by a once great paper so desperate for a story, any story, even if bad for our Country.....
„Je to fakticky akt zrady ze strany kdysi velkých novin, které se zoufale honí za senzacemi, dokonce i špatnými pro naši zemi. A taky to není pravda!“ napsal Trump na Twitteru. Postěžoval si, že „zkorumpovaná média“ nemyslí na následky svého počínání, čili jsou to „opravdoví zbabělci“ a „nepřátele lidu“.
The New York Times odvětil, že Trumpovi poradci pro bezpečnost jim odkývali článek ještě před jeho publikací s tím, že jeho zveřejnění neohrožuje probíhající operace ani národní bezpečnost. „Osočovat tisk ze zrady je nebezpečné,“ uvedl PR tým The New York Times. Na prezidentovy výpady na Twitteru jsou už však zřejmě zvyklí. Od roku 2015 Trump označuje list za „upadající“ (failing) a od roku 2017 za „fake news“.
Před necelým měsícem přitom sám Trump v rozhovoru pro Fox News připustil, že právě on povolil kybernetické útoky proti Rusku během loňských voleb v USA. „Raději bych o tom nehovořil, ale můžete si být jistí, že to bylo a že k tomu došlo za mé vlády,“ řekl televizi Fox News.
Prezident Donald Trump (červen 2019, Bílý dům)
Prezidentova nelibost se zprávou v The New York Times může souviset i s tím, že deník zmiňuje neochotu vládních a armádních představitelů informovat svého vrchního šéfa o detailech některých bezpečnostních operací. Údajně se bojí, že tyto snahy Trump mimoděk prozradí, jako to udělal v roce 2017, kdy popsal přísně tajnou operaci v Sýrii ruskému ministrovi zahraničí.
Zpráva v The New York Times a reakce na ni každopádně ukazují, jak ožehavé a neprozkoumané jsou otázky kyberbezpečnosti. Zatímco v oblasti vojenských operací je relativně zřejmé, co znamená útok, v oblasti kyberbezpečnosti jsou definice sporné a neurčité. Tajit, co tajné složky umí, znamená nemožnost použít jejich schopností coby odstrašujícího prostředku.
Ukázat, co státní hackeři dokážou, naopak znamená odkrýt karty a vystavit se eskalaci. Obama i Trump v tomto směru čelí podobným problémům. Současný prezident má příležitost vyzkoušet, který přístup bude mít větší úspěch.
„Je otázkou, zda je hrozba útokem na ruskou infrastrukturu – podobná umístění min – ten správný krok k odrazení Ruska od podobných útoků,“ uzavírá The New York Times. Nabízí se paralela se studenou válkou, kdy právě strach z odvetného útoku zřejmě odradil obě velmoci od použití jaderných hlavic. „Zároveň tato strategie legitimizuje elektrickou síť coby cíl kyberútoku,“ dodává Sanger.
To byl důvod, proč Obama od podobných útoků odrazoval a byl za to ostatně i samotným Sangerem – který se oblastí kyberbezpečnosti dlouhodobě zabývá – několikrát kritizován. Nyní zjevně v rámci amerických struktur dostali slovo příznivci aktivnějšího postupu.
