zavřít
1 / 20
náhledy
Trolejbusy tuzemské produkce máme spojeny především se značkou Škoda, ale do roku 1955 se ve srovnatelných počtech vyráběly i trolejbusy Tatra. Celkem se jednalo pouze o tři typy, nejprve vznikla ve stopovém množství Tatra 86, potom to byla vydařená a relativně početná Tatra 400 a nakonec ještě přišla v jediném prototypu Tatra 401. (foto: trolejbus Tatra 400)
Autor: Penguin9, CC BY-SA 4.0
Trolejbus Tatra 400 jako historické vozidlo, za ním vidíme další udržovaný skvost autobus Škoda 706 RTO, fotografováno v Ostravě. V galerii se podíváme na všechny tři typy trolejbusů značky Tatra, ale je logické, že naprostá většina fotek bude věnována tomu, který svými počty vládl zbývajícím dvěma.
Autor: CsuklosTrolibusz, CC BY-SA 4.0
A pokud jde o lokalizaci, tak zde se zaměříme na Prahu, kde jednak tyto trolejbusy měly největší význam a také, a to především, odtud máme fotky. Například zde vidíme trolejbusy Tatra 400 u strahovského stadionu během Spartakiády v roce 1965.
Autor: archiv DPP
Shrňme si počty vyrobených kusů trolejbusů Tatra. Nejprve byl v roce 1936 vyroben prototyp Tatry 86, následovaný v letech 1938 až 1939 pěti vylepšenými sériovými kusy (prototyp byl poruchový, později se dočkal úprav po vzoru sériových kusů). Výroba Tatry 400 spadala do let 1948 až 1955 a dala slušných 195 kusů. A v roce 1958 vznikl ještě prototyp Tatry 401, který právě vidíme. Tímto prototypem nakonec tatrovácká trolejbusová anabáze skončila, když na základě porovnávacích zkoušek bylo rozhodnuto, že nadále se budou vyrábět už jen dvounápravové trolejbusy Škoda. Jednoduchými počty zjistíme, že bylo vyrobeno celkem 202 trolejbusů značky Tatra.
Autor: archiv DPP
Prototyp trolejbusu Tatra 86 je spjat ze zaváděním trolejbusové dopravy v Československu, resp. v Praze, kde byly v roce 1936 nasazeny celkem tři různé třínápravové prototypy od tří výrobců (těmi dalšími byly Škoda 1Tr a Praga TOT). Ze všech tří potom vycházely v malých počtech vyrobené sériové stroje, v případě Tatry 86 jich bylo pět. Trolejbus Tatra 86 využíval podvozkové komponenty třínápravového užitkového automobilu Tatra 24 (6x4), přičemž i u něj byla samozřejmě poháněna všechna čtyři zadní kola, jen tedy elektromotory, kdy však netradičně každé hnací kolo mělo svůj trakční elektromotor. Dodavatelem elektrovýzbroje byl jednak Siemens, u sériových vozů částečně i ČKD, samotné trakční elektromotory (4× 25 kW na vůz) byly od známé firmy Josefa Sousedíka. Tatra 86 měla 26 míst k sezení a 57 míst k stání. Všechny vozy byly vyrobeny s dveřmi na levém boku, ale kvůli plánovanému (a jen trochu urychlenému) zavedení pravostranného provozu došlo k jejich modifikaci s přesunem dveří na bok pravý.
Autor: archiv DPP
Kvůli pořádku v chronologii se teď díváme na Tatru 400, která byla nejvýznamnějším typem trolejbusu této značky. Vrátíme se k ní po představení Tatry 401 na následujícím snímku.
Autor: Fortepan / Faragó György
Tatra 401 se měla stát nástupcem Tatry 400, ale jak jsme si prozradili pod čtvrtou fotografií, tak k tomu nedošlo a zůstala vyrobená pouze v jediném prototypu. Trolejbus smontovali v Karose Vysoké Mýto, kde pro něj vyrobili i podařenou karoserii. Podvozek dodala Tatra a elektrovýzbroj ČKD. Tehdy se projektovala unifikovaná řada trolejbusů, kdy základní třínápravový typ 401 měly doplňovat ještě kloubový čtyřnápravový typ 402 a krátký dvounápravový typ 403, které však nevznikly ani v prototypech. Prototyp Tatry 401 byl poháněn čtveřicí trakčních elektromotorů o výkonu 4x 35 kW, jednalo se tedy o stejnou koncepci pohonu jako u trolejbusu Tatra 86, kdy každé hnací kolo mělo vlastní trakční elektromotor. Tatra 401 měla modernistická laminátová sedadla cestujících, situovaná příčně (počítalo se s možností jejich instalace i v podélném uspořádání), míst k sezení bylo 26 a míst k stání 53.
Autor: archiv DPP
A nyní konečně již k nejvýznamnějšímu z trolejbusů značky Tatra. Výroba trolejbusů probíhala v Tatře Smíchov, kde se pro ně vyráběly karoserie. Podvozek vycházel z nákladního automobilu Tatra 111, byť musel být náležitě upraven. Elektrovýzbroj dodávala ČKD. Vozy prvé a druhé série měly jeden trakční motor o výkonu 120 kW, vozy třetí série měly trakční dvojmotor o výkonu 2× 65 kW, tzn. s celkovým výkonem 130 kW.
Autor: archiv DPP
Trolejbus Tatra 400 měl sedadla (lavicového provedení) pro cestující situována podélně. V trolejbusu bylo 26 míst k sezení a 54 míst k stání. Vozy přicházely z výroby s tehdy obligátním stanovištěm průvodčího, který cestujícím prodával jízdenky. Stanoviště průvodčího se nacházelo vzadu, vedle zadních dveří, které v tom případě byly vstupní (platilo do zrušení místa průvodčího, tedy do zavedení samoobslužného provozu).
Autor: Penguin9, CC BY-SA 4.0
Trolejbus Tatra 400 měl troje skládací elektropneumaticky ovládané dveře, přední pouze dvojkřídlé, ale další dvě stěžejní a určené primárně pro koloběh cestujících byly čtyřkřídlé. Hned vpravo vedle zadních dveří bylo stanoviště průvodčího, byly to dveře vstupní.
Autor: Fortepan / Gergely János
Z celkem 195 vyrobených trolejbusů Tatra 400 jich bylo 136 dodáno do Prahy (dodávky v letech 1948 až 1955), 25 do Bratislavy (1953 až 1954), 20 do Ostravy (1953) a 14 na trolejbusovou linku Most–Litvínov (1949 až 1953). Nejdéle vydržel tento typ v Ostravě (poslední vyřazeny z provozu v roce 1971) a v Praze (1972).
Autor: Fortepan / Bauer Sándor
Trolejbus Tatra 400 ve Vysočanech. Nejbližší železniční vagon nese označení rumunských drah CFR (Căile Ferate Române).
Autor: archiv DPP
Trolejbusy Tatra 400 pražské MHD na Jungmanově ulici (blížící se vůz vpravo) a Jungmanově náměstí (vůz na zastávce vlevo), což podle známého stavebního objektu s lahůdkami asi nebylo těžké lokalizovat. Nás však více než nějaké obložené chlebíčky zaujme Škoda Tudor v sanitní verzi. Jsme v roce 1956.
Autor: Fortepan / Faragó György
Trolejbus Tatra 400 pražské MHD jede ulicí Žitnou směrem na Karlovo náměstí, pohled je veden ulicí Štěpánskou směrem k Václavskému náměstí, rok 1959.
Autor: Fortepan / Kotnyek Antal
Tři trolejbusy Tatra 400 a jeden mezi ně vklíněný autobus Škoda 706 RTO stoupají na Strahov během Spartakiády 1965.
Autor: archiv DPP
A zde Tatra 400 tamtéž jako na předchozí fotografii, ale jede opačným směrem ze Strahova dolů. Jsme v zatáčce, kde je rozhraní ulic Na Hřebenkách a Švédské.
Autor: archiv DPP
Trolejbus Tatra 400 pražské MHD vyjíždí z Jungmannova náměstí, rok 1965. Před fotografem stojí v celé své kráse Mottlův dům, pojmenovaný podle svého majitele – úspěšného oděvního podnikatele a tak trochu sekundárně i hudebního skladatele – Vendelína Mottla. Dům navrhl architekt a stavitel Karel Mottl, Vendelínův syn. Vlevo ještě vidíme Obchodní dům Perla (Palác ARA).
Autor: Fortepan / Nagy Gyula
Trolejbus Tatra 400 vyjel z Vyšehradského tunelu. Fotografie byla pořízena počátkem roku 1967, nedlouho před ukončením provozu této trolejbusové tratě.
Autor: archiv DPP
Tatra 400 na Karlově náměstí v roce 1972. V polovině října toho roku byl tehdejší trolejbusový provoz v Praze ukončen, kdy jeho postupné rušení začalo v roce 1959 zrušením první linky. Na závěr jen dodatek, slovo tehdejší v předchozí větě není slovem balastním.
Autor: archiv DPP
Do současnosti se dochovaly čtyři trolejbusy Tatra 400. Jeden můžeme obdivovat v Muzeu městské hromadné dopravy v Praze, jeden má ve svých sbírkách Technické muzeum v Brně (nevadí, že v brněnském MHD tento typ nesloužil), jeden má ve flotile historických vozidel Dopravní podnik Ostrava (viz foto) a jeden značně věkem sešlý, neprovozuschopný a čekající na renovaci vlastní Dopravní podnik Bratislava, který tuto trosku získal v roce 2017 z ČR.
Autor: Petr Dadák, CC BY-SA 2.0
