1 / 50
V italském přístavním městě Terst mají jeden dopravní unikát. Tramvajovou linku, která se na části své tratě neobejde bez lanového systému. Prvního čtvrtstoletí své existence však měla tato trať na předmětném úseku jinou specialitu, a to ozubnici.
Autor: Nol Aders, CC BY-SA 4.0
Tramvajová trať Terst–Opicina patří mezi nejpozoruhodnější městské kolejové dráhy v Evropě. Spojuje centrum italského přístavního města Terst s jeho horskou čtvrtí Opicina (původně samostatnou obcí), která leží na vyvýšené krasové plošině. Jedinečnost tratě spočívá v kombinaci klasické tramvaje a lanové dráhy (lanová dráha od roku 1928, předtím tam byla zubačka).
Autor: Albert Koch, CC BY-ND 2.0
Dolní konečná stanice tramvajové tratě Terst–Opicina je na Piazza Oberdan (piazza = náměstí).
Autor: public domain
Navzdory netradičnímu řešení na části tratě se samozřejmě i oficiálně hovoří o tramvajové lince Terst-Opicina. Jenže na jejím nejstrmějším úseku je tramvajový vůz při jízdě nahoru tlačen vozem pozemní lanovky a při jízdě dolu zase brzděn. Celková délka této tratě je dnes necelých 5,2 kilometru (přesně 5 175 metrů), z toho délka lanové části činí 799 metrů.
Autor: Falk2, CC BY-SA 4.0
Terst–Opicina je dnes jediná tramvajová trať v Terstu. Svého času však toto město mělo bohatou tramvajovou síť, myšleno ve svých nižších nadmořských výškách. Jednalo se o jedenáct tramvajových linek a tato tramvajová síť měla koleje o rozchodu 1 445 mm. Tramvajové linka Terst–Opicina byla od této sítě fyzicky oddělená, ostatně její rozchod činí jen 1 000 mm. Standardní terstská tramvajová síť se začala redukovat - zatím jen zvolna - už ve druhé polovině 30. let, po válce už šlo trochu rychleji. Některé tramvajové linky byly přeměněny na trolejbusové (ale ani to nebylo to pravé ořechové), jiné na autobusové (a tohle nakonec zvítězilo). Poslední klasická tramvajová linka skončila v roce 1970 (a poslední trolejbusová o pět let později).
Autor: Smiley.toerist, CC BY-SA 4.0
A nyní si na dvou obrázcích ukažme vedle linky Terst–Opicina i existenci klasické tramvajové sítě v Terstu. Zde je Piazza Oberdan na poštovní pohlednici za třicátých let. Vpředu vidíme konečnou dolní stanici tramvajové tratě Terst–Opicina s výhybkou a dvojicí kolejí. Paralelně vpravo vedou koleje klasické tramvajové sítě (vidíme tam i tramvaj), větší rozchod je patrný.
Autor: public domain
Poválečná fotografie z Piazza Oberdan, zleva stojí dvojice tramvají linky Terst–Opicina na konečné, třetí v pořadí je už klasická tramvaj na klasické tramvajové síti. Automobil je Fiat 500.
Autor: ETH-Bibliothek Zürich, Bildarchiv / SIK_01-004263
Tramvajová trať Terst–Opicina, rok 1990
Autor: ETH-Bibliothek Zürich, Bildarchiv / SIK_03-030362
Tramvajová trať Terst–Opicina v současnosti. V provozu jsou stále tramvaje druhého zde nasazeného typu.
Autor: Smiley.toerist, CC BY-SA 4.0
Celková délka tratě o metrovém rozchodu přesahuje pět kilometrů. Výškový rozdíl mezi konečnými stanicemi činí přibližně 330 metrů. Nejobtížnější část se nachází mezi zastávkami Piazza Scorcola a Vetta Scorcola. Právě zde trať překonává mimořádně strmý svah. Maximální sklon dosahuje přibližně 26 %, což je hodnota daleko přesahující možnosti adhezní kolejové dopravy. Bíle vyplněný úsek tratě na horním konci vedoucí až k železničnímu nádraží Opicina byl zrušen už v roce 1938, jednak tam kupodivu už moc lidí nejezdilo, ale hlavně v té době zavedené nové tramvaje (ty co tam jezdí dodnes) nezvládyl průjezd posledním ostrým obloukem.
Autor: Arbalete, OpenStreetMap contributors, CC BY-SA 4.0
Částečný pohled z Terstu. Vpravo vidíme mohutnou kruhovou severozápadní baštu hradu Castello di San Giusto. Vzhledem k tématu fotogalerie se však zaměříme na dvojici sedících postav v dolní partii snímku, když potom pojedeme pohledem nahoru, spatříme právě kousek tratě Terst–Opicina, navíc zrovna kousek s lanovou dráhou a zároveň kousek dvojkolejný (lanová část je dvojkolejná ve většině své délky).
Autor: Zairon, CC BY-SA 4.0
Tramvajová trať Terst–Opicina byla uvedena do provozu 9. září 1902. Terst v té době patřil Rakousko-Uhersku a úspěšně se rozvíjel z titulu významného námořního přístavu. Terst rychle rostl a bylo potřeba zajistit lepší spojení s výše položenými oblastmi v jeho přímém okolí.
Autor: public domain
Terst v současnosti, pohled od severu k jihu
Autor: public domain
Terst v současnosti, pohled od jihu k severu
Autor: public domain
První návrhy na spojení Terstu s Opicinou vznikaly již v 19. století. Do Terstu byla sice již dobu přivedena tzv, jižní železnice z Vídně, která přes Opicinu vedla, ale ta tam kvůli výškovému rozdílu skoro 330 metrů (mezi Opicinou a nádražím v Terstu) byla přivedena abnormálně dlouhou smyčkou, což právě prodlužovalo jízdní časy mezi Opicinou a Terstem. Přicházely různé nápady jak toto lokální dopravní spojení vyřešit. Nakonec však zvítězila kombinace městské tramvaje a ozubnicové dráhy.
Autor: public domain
Ozubnicový pohon nedostaly samotné tramvajové vozy. Protože ozubnicový úsek tvořil jen malou část z celé trasy, bylo zvoleno řešení se speciálními ozubnicovými lokomotivami, které tramvaje na strmém úseku tlačily nebo brzdily. Je nasnadě, že i tyto lokomotivy měly pohon elektrický.
Autor: public domain
Původní slovinský název obce byl Opčina. Trať linky Terst–Opicina je na této kresbě zřetelná, vede až k vlakovému nádraží.
Autor: public domain
Stoupání tratě Terst-Opicina, kde není možný adhezní provoz.
Autor: public domain
Tramvaj Terst–Opicina se stala nedílnou součástí života města. Mnozí místní obyvatelé ji využívali při každodenním cestování mezi centrem a krasovou plošinou.
Autor: public domain
Některé zdroje uvádí, že trať sehrála důležitou úlohu také během první světové války. V období bojů na sočské frontě prý byly tramvaje využívány k přepravě raněných vojáků dolů do Terstu, kde samozřejmě byla klasická nemocnice. Po válce se její kapacita opět plně otevřela životu civilnímu. Připojení Terstu k Itálii nemělo na funkci tramvaje vliv.
Autor: public domain
Ozubnicová část fungovala více než čtvrt století. Během této doby si trať získala pověst technického unikátu. Současně však rostly náklady na údržbu a objevovaly se úvahy o modernizaci.
Autor: public domain
V roce 1928 došlo k zásadní přestavbě. Ozubnicový systém byl odstraněn a nahrazen lanovým provozem. Od té doby získala trať podobu, kterou známe dnes.
Autor: public domain
Nové řešení využívalo speciální lanové vozy, označované v italštině jako „carro scudo“. Ty jsou trvale spojeny s tažným lanem. Tramvaj se k nim nepřipojuje mechanickou spojkou, ale pouze se o ně opírá (ostatně stejně jako předtím s vozem s ozubnicovým pohonem). Při jízdě do kopce lanový vůz tramvaj tlačí. Při jízdě dolů naopak funguje jako bezpečnostní brzda a zadržuje vozidlo. Ano, z pohledu samotného tramvajového vozu ke změně nedošlo, jemu je celkem jedno, jestli ho tlačí/brzdí pozemní lanovka nebo ozubnicová lokomotiva.
Autor: public domain
První generace lanových vozů z roku 1928 měla poměrně jednoduchou skříňovou konstrukci. Vozy měly vlastní obsluhu. Ale pozor, zde už jsme nahoře mimo lanovou část, díváme se na samotnou tramvaj.
Autor: public domain
V roce 1978 byly původní lanové vozy nahrazeny modernějšími stroji japonské výroby. Nová vozidla byla technicky pokročilejší a zvýšila spolehlivost provozu. Přesto stále vyžadovala vlastní obsluhu.
Autor: Falk2, CC BY-SA 4.0
Další významná modernizace přišla v roce 2005. Byla zavedena třetí generace lanových vozů bez vlastní obsluhy. Bezobslužné vozy mají velmi nízký profil. Nepřekážejí výhledu řidiče ani cestujících. Současně umožnily zjednodušení provozu a snížení personálních nákladů.
Autor: Smiley.toerist, CC BY-SA 4.0
Depo tramvajové tratě Terst–Opicina, rok 1992. Depo je situováno na horním konci tratě v Opicině.
Autor: Falk2, CC BY-SA 4.0
Depo tramvajové tratě Terst–Opicina, rok 2003. Konečná stanice Opicina je na ulici vpravo za plotem.
Autor: TobyJ, CC BY-SA 3.0
Tramvajová trať Terst–Opicina, vjezd z ulice do areálu depa
Autor: Joe Kniesek, CC BY 2.0
Tramvajová trať Terst–Opicina, rok 1968
Autor: ETH-Bibliothek Zürich, Bildarchiv / SIK_01-004262
Tramvajová trať Terst–Opicina, rok 1990. Vidíme lanový vůz druhé generace, vyrobený v Japonsku. Pantograf může budit dojem elektrického pohonu, ale ten zde není. Pohyb zajišťuje lanový systém. Elektrická energie napájí systémy nesouvisející přímo s trakcí.
Autor: ETH-Bibliothek Zürich, Bildarchiv / SIK_01-028684
Tramvajová trať Terst–Opicina, rok 1990
Autor: ETH-Bibliothek Zürich, Bildarchiv / SIK_01-028685
Tramvajová trať Terst–Opicina, rok 1992
Autor: Falk2, CC BY-SA 4.0
Tramvaje mají držáky na přepravu jízdních kol.
Autor: ETH-Bibliothek Zürich, Bildarchiv / SIK_03-030351
Tramvajová trať Terst–Opicina. Zatímco normální pozemní lanovky mají za svým horním koncem postavenou budovu strojovny, tak zde to možné není, protože trať pokračuje dále. Strojovna je proto situována pod zemí. Strojovnu tak neuvidíme, ale aspoň se teď můžeme podívat na bezpečnostní odvratnou kolej zde vpravo.
Autor: Falk2, CC BY-SA 4.0
Tramvajová trať Terst–Opicina, dolní konečná stanice Piazza Oberdan
Autor: Andrzej Otrębski, CC BY-SA 4.0
Tramvajová trať Terst–Opicina, dolní konečná stanice Piazza Oberdan
Autor: Andrzej Otrębski, CC BY-SA 4.0
Tramvajová trať Terst–Opicina
Autor: Albert Koch, CC BY-ND 2.0
Tramvaje mají držáky na přepravu jízdních kol.
Autor: Albert Koch, CC BY-ND 2.0
Tramvajová trať Terst–Opicina, dolní konečná stanice Piazza Oberdan
Autor: Stephen Colebourne, CC BY 2.0
Dnes zde používané tramvaje jsou vskutku historického typu. Celkem jich bylo dodáno sedm, z toho pět v roce 1935 a dvě v roce 1942. Dodnes jich přežilo šest, jedna byla zničena při havárii v roce 1975.
Autor: ucsendre, CC BY-SA 3.0
Tramvaj má 50 míst k sezení a celková přepravní kapacita je 120 cestujících.
Autor: Smiley.toerist, CC BY-SA 4.0
Tramvaj má dva dvounápravové podvozky. Každá náprava je hnací a má vlastní trakční elektromotor. Celkový výkon činí 100 kW (tedy 4 × 25 kW).
Autor: Albert Koch, CC BY-ND 2.0
Lanový vozík třetí generace je bez přímé obsluhy.
Autor: Nol Aders, CC BY-SA 4.0
Dalní místo „setkávání“ tramvaje a lanového vozu. Z tohoto pohledu to nemusí být zřejmě, ale kolej za (pod) lanovým vozem končí, tramvaj ho tedy objela po koleji vpravo a vzápětí na něj pomalu najede.
Autor: Albert Koch, CC BY-ND 2.0
Tramvajová trať Terst–Opicina
Autor: Albert Koch, CC BY-ND 2.0
Pohled z tramvaje na Terst
Autor: Albert Koch, CC BY-ND 2.0
Tramvaj Terst-Opicina, 2015
Autor: Nol Aders, CC BY-SA 4.0
Tramvajová trať Terst–Opicina
Autor: Smiley.toerist, CC BY-SA 4.0
Tramvajová trať Terst–Opicina je dočasně mimo provoz (začátek června 2026), kdy po dokončení akutní opravy na lanovém systému (po menší nehodě na podzim 2025) byla vzápětí zahájena (oproti plánu dříve) i periodická (pětiletá) revize. Důvodem byla snaha spojit tyto dvě odstávky v jedinou (byť delší). Italské zdroje hovoří, že ve druhé půlce června by tramvaj opět zahájit provoz.
Autor: Twice25 & Rinina25, CC BY 2.5
