V meziválečném Československu se produkcí traktorů zabývaly čtyři významnější subjekty: plzeňský koncern Škoda, koncern ČKD (pod značkou Praga), prostějovská firma Wikov a kosmonoská firma Svoboda. Nějakou dobu však trvalo, než se do toho pustily, než u nás výrobu motorových pluhů nahradila výroba univerzálnějších a tedy šikovnějších traktorů. Do té doby si zájemci o koupi traktoru museli vybírat z výrobků k nám importovaných, především amerických značek Fordson, John Deere a Harvester.
Jako první u nás začali s produkcí traktorů plzeňští, stalo se tak v roce 1926 a jejich první traktor se jmenoval Škoda HT-30. Náš druhý nejvýznamnější prvorepublikový výrobce traktorů – koncern ČKD – přišel se svým traktorem Praga AT až koncem dané dekády. Někdy v té době se přidal i Wikov a až v polovině třicátých let se zajímavě řešenými jednoduchými traktory Svoboda (první traktory Svoboda si vystačily se třemi koly).
Traktor Praga AT táhne secí stroj (který nejen výborně chodí, ale k radosti všech zúčastněných i slušně seje).
Nesmíme si však dělat iluze, že se to tu tenkrát na polích traktory a motorovými pluhy nějak hemžilo. Byť se jednalo o traktory z dnešního pohledu malé, lehké, tak takovou investici si nemohl dovolit každý. Vždyť v roce 1930 zde byly v provozu pouhé tři až čtyři tisíce traktorů a motorových pluhů, z traktorů potom byly tři čtvrtiny původu amerického. Křivka prodeje traktorů šla nahoru až po odeznění velké hospodářské krize.
I když na druhou stranu používání traktoru znamenalo významnou racionalizaci v zemědělské výrobě, takže s tím „nemohl dovolit si traktor“, to není tak černobílé. Zkrátka když už statek, družstvo či jiný subjekt dosáhl určitého objemu zemědělské výroby, tak kvůli udržení konkurenceschopnosti by bylo nerozumné si traktor/y nepořídit.
Traktor Praga AT byl pro zemědělce velkým přínosem.
Výrobce v reklamách uváděl, že traktor Praga AT je schopen svou produktivitou nahradit pět až šest párů zvířecích potahů, na což majitelé statků slyšeli. A když si dali všech pět dohromady (ne potahů), viděli i výhody ve vstupech energie, protože se senem je mnohem více starostí než s benzínem (resp. s tehdejším „agro-benzínem“). Také s nemocným koněm to je zpravidla na delší lokte než s porouchaným traktorem, a to nemluvíme o tom, když se něco zlomí (což se u traktoru elegantně vyřeší výměnou zničeného dílu kus za kus).
V každém případě traktor Praga AT můžeme směle řadit mezi naše nejvýznamnější prvorepublikové stroje tohoto druhu. Dobovou klasifikací hovoříme o malém hospodářském a průmyslovém traktoru. K jeho pohonu sloužil vodou chlazený benzínový čtyřválec o zdvihovém objemu 1 947 ccm a o výkonu 20 až 25 koní. Vlastní hmotnost traktoru činila 1 200 kg.
Praga AT s tzv. orebními koly, která traktoru nadělovala při práci na poli lepší pohyblivost než kola s pneumatikami.
Praga AT s koly vhodnými pro jízdu na silnici
Traktor Praga AT na orebních kolech, se zapřaženým pluhem. Krycí obruče na orebních kolech se používaly při přesunech po cestách a silnicích.
Pro traktor se vyráběla trojí kola. Jednak to byla kola pro běžné polní práce, dále speciální kola pro vyorávání řepy a kola vhodná pro jízdu po silnici (zadní měla pneumatiky, přední dostala plnogumové oráfování). Traktor se dal jednoduše použít i ve funkci stabilního motoru pro pohon různých zemědělských strojů, průměr řemenice byl 170 mm, otáčky 900/min při výkonu 10 koní nebo 1 450/min při výkonu 20 koní.
Praga AT při použití ve funkci stabilního motoru
Samozřejmostí byla možnost tažení přívěsných vozů k dopravě různého materiálu. Sám výrobce nabízel s traktorem na přání, tzn. za adekvátní příplatek, dvoukolový přívěsný vůz s dvojitými pneumatikami a nosností 3 000 kilogramů.
Jak si výrobce vážil svého potenciálního zákazníka, dokládá fakt, že traktor nezávazně a zdarma na týden půjčoval na vyzkoušení, samozřejmě zájemcům zabývajícím se zemědělskou prvovýrobou alespoň určitého objemu. Základní cena traktoru Praga AT byla 39 000 Kč, kdy základem se pravděpodobně rozumí traktor s orebními koly. Například těžší a výkonnější traktor Škoda HT-30 (hospodářský traktor, výkon 30 koní) vyšel s orebními koly na 54 000 Kč (se silničními koly potom na 74 000 Kč; samozřejmě měl-li někdo peníze nazbyt, bylo asi ideální pořídit si traktor s oběma sadami kol). A pro porovnání „lidový“ vůz Tatra 57, zvaný Hadimrška a představený v roce 1931, byl uveden na trh s cenou 25 000 Kč.
Co se týče kvality konstrukce, použitých materiálů a potažmo trvanlivosti a v neposlední řadě také dílenského zpracování, byly naše prvorepublikové traktory (obecně, nejen Praga) plně srovnatelné s traktory zahraničními.
Traktor Praga AT s třítunovým přívěsem od stejného výrobce
Traktor Praga AT táhne talířové brány z výrobního portfolia továrny založené Rudolfe Bächerem (fotka byla otištěna v týdeníku Prager Presse, na fotostraně věnované této tehdy věhlasné firmě). Bächerova továrna v Roudnici nad Labem byla před Velkou válkou největším výrobcem zemědělských strojů v rakouském mocnářství. V době první republiky už továrnu řídili synové Roberta Bächera.
