Zkoušet spotřebu inkoustu při tisku má jeden nepříjemný vedlejší efekt - spoustu zbůhdarma potisklého papíru. Abychom se chovali ekologicky, využili jsme ideální příležitost - svatbu.
Napomohl tomu jednoduchý dotaz kamarádky, nastávající nevěsty. „Nevíš, kde by se dal půjčit foťák, co vytváří takové ty instantní fotky? Na svatbě si chceme udělat fotokoutek, svatebčané by nám fotky hned lepili do svatební knihy a k nim připisovali vzkazy a přání.“
Hlavou mi prolétlo, že náklady na jednu takovou fotografii jsou zhruba 20–35 Kč, že fotky jsou zpravidla maličké (delší hrana instantní fotky nepřekročí 10 cm) a že jsem ještě asi neviděl instantní foťák, o jehož fotografiích bych mohl prohlásit, že jsou technicky povedené.
Proto jsem odpověděl: „Nechceš si tam vzít raději fototiskárnu?“
A než jsem se nadál, měl jsem fotokoutek na starosti. K tiskárně jsem tak navíc ještě logicky přibral fotoaparát a kameru.
Nejlepší je inkoust, který si sami dolijete
Výběr tiskárny nebyl složitý. Určitě to musí být inkoust, který se na tisk fotek hodí lépe než laser. Rozhodně to musí být tankový systém, ve kterém je inkoust v nádržkách v tiskárně a uživatel jej jen dolévá z lahviček. Tento systém nazvaný ink-tank přivedl na trh Epson a později jej od něj zkopírovaly i další firmy. Jeho zásadní výhodou jsou pro uživatele výrazně nižší náklady než na tradiční cartridge, kde cenu několika mililitrů inkoustu významně prodražuje právě samotná cartridge. Jinými slovy, zatímco u systému vyvinutého Epsonem si kupujete jen inkoust za pár korun (přesné ceny viz níže), u tiskáren s cartridgovým systémem vás výrobce nutí vždy k nákupu celé elektronické hlavy, která je výrazně dražší.
K „svatebnímu“ testu jsme proto zvolili model přímo od vynálezce „ink-tank“ systému, tiskárnu Epson L7160. Je to model vyšší třídy schopný tisknout na všechny možné formáty od 9x13 po A4, se zásobníkem na pět inkoustů (čtveřici inkoustů pro fototisk doplňuje pigmentový černý inkoust pro superlevný vodě odolný kancelářský tisk dokumentů) a výtečnou kvalitou tisku.
Nalévání inkoustu se není třeba bát, lahvičky jsou opatřné ventilem, který se odemkne až při nasazení na "protikus" na nádržce.
Zdrojem fotek se stal fotoaparát Panasonic Lumix DC-LX100M2 se 17MPix čipem a 24–75 mm objektivem Leica o světelnosti f1.7 - 2.8. Právě takto vysoká světelnost v širokém ohnisku se podle předpokladů osvědčila a ve fotokoutku, bylo možné fotit i bez blesku, takže se nenapudrovaná čela svatebčanů obešla bez odlesků, a zároveň vše mělo příjemný kontrast i perfektní ostrost a kresbu detailů.
Spíše jako doplněk mimo fotokoutek jsem s sebou ještě vzal maličkou odolnou kamerku Sony DMC-RX0 (bohužel první generace, nástupce to nestihl včas), která měla kolovat z ruky do ruky a svatebčané tak mohli natočit různé vzkazy, legrácky a tance na závěrečné střihové video. Výhodou kamerky je mimo odolnosti (pád, prach, vlhkost) i bez přídavného pouzdra (takže se zachovanou možností záznamu zvuku) také integrovaný displej, díky kterému každý vidí, co točí. Navzdory až legrační velikosti v sobě ukrývá 1" obrazový čip, díky kterému má v rámci maličkých outdoorových kamerek nadstandardně dobré výsledky i při nižší hladině světla.
Panasonic Lumix DC-LX100M2 se pro svatební fotokoutek výborně osvědčil.
Bez obsluhy to nepůjde
Chvilkový nápad, že by byl koutek alespoň částečně samoobslužný pomocí dálkového ovládání foťáku (to DC-LX100M2 umí pomocí aplikace v chytrém telefonu), jsme rychle zavrhli. Pokud mají fotky dávat kompozičně nějaký smysl, chce to živou obsluhu. Svatebčané navíc chtějí vymýšlet co nejextravagantnější kombinace legračních doplňků, převleků a výrazů, nikoli řešit, jak obsluhovat foťák. Alternativní variantu „foťte každý na svůj telefon a pošlete snímek na mailovou adresu tiskárny“, která by si snímky díky wifi připojení sama stáhla a vytiskla, jsme pro změnu zamítli proto, že ne každý má v telefonu mailového klienta, málokdo fotí s poměrem stran 3:2 ... a výsledek by nestál za mnoho. Bez obsluhy se to tedy neobejde.
Původní plán tisknout přímo z fotoaparátu přes PictBridge se neosvědčil, po celou dobu tisku je totiž fotoaparát vyblokovaný, takže to zdržuje při focení. Více se osvědčilo nafotit množství snímků, vložit SD kartu do slotu tiskárny, fotky vytisknout a mezitím fotit na jinou. Na displeji tiskárny si stačí v náhledu vybrat, které fotky má vytisknout a rovnou i zvolit, v kolika kopiích to má být, a pak ji nechat pracovat. V režimu nejlepší kvality tisku trvá fotka 10x15 zhruba minutu, v režimu standardní kvality to stihne v polovičním čase (ale také v nižší kvalitě).
Nápad s kamerkou se neukázal jako úplně nosný, skoro každý by sice klidně namluvil nějaký vzkaz, ale nikdo se moc nehrnul do toho videa natáčet. Záchranou se tak stane jeden svatebčan, kterého to bude bavit a videa udělá. Jen nezapomeňte vypnout funkci automatického vypínání displeje (v základu po dvou minutách), která vzhledem k absenci jiných indikátorů vyvolává obavu, že se přerušil záznam a v obsluze tak podnítí potřebu opětovně stisknout záznamové tlačítko a přerušit tím (a pak opět znovu spustit) záznam. Mírnou komplikací je také ruční přepínání ostření mezi rozsahy do 0,5 metru a nad 0,5 metru.
Kamerka Sony DMC-RX0 nabízí v maličkém odolném těle kvalitní záznam obrazu i zvuku.
Obrazová kvalita je však povedená a překvapivě dobrý byl i zvuk.
Tiskárna na svatbě
Prvotní úloha, tedy tisk snímků v rámci fotokoutku, je jasná. Jedna sada šla do svatební knihy, druhou si rozebrali svatebčané na památku, některé, zejména skupinové, se tiskly i vícekrát.
Další nápad vyžadoval spolupráci se svatebním fotografem. Ten na místě vybral a z RAWu vyvolal skupinovou fotku všech svatebčanů (pořízenou chvilku po důležitém „ano“) a tu ve velikosti 13x18 dostal každý svatebčan (respektive každá rodina či pár) do obálky k výslužce.
V dalších dnech tiskárna Epson posloužila i pro tisk většího množství snímků od fotografa a také k tisku několika vybraných fotek do velikosti A4 určené k zarámování do obrazu.
Spotřeba a cena: krásná fotka už za 2,50 Kč
Takto mohutný tisk je ideální příležitostí pro měření spotřeby inkoustu a potažmo nákladů na tisk fotografií v domácím prostředí.
V předvečer svatby jsme tak nádržky tiskárny zcela naplnili inkoustem. Po dokončení tisku jsme je doplnili ještě jednou, tentokrát z jiné, úplně nové sady lahviček. Abychom zjistili přesnou hmotnost obalu, zvážili jsme sadu plných lahviček, nádobky odlehčené dolitím tiskem odebraného inkoustu a pak i zcela prázdné lahvičky. Získali jsme tak poměrně přesnou hmotnost inkoustu spotřebovaného během tisku.
Celkově jsme vytiskli 668 fotografií rozměru 10x15 (tisky na formáty 13x18 a A4 jsme pomocí jejich plochy přepočítali na odpovídající počet snímků 10x15) a spotřebovali při tom 89 gramů inkoustu.
Hmotnost inkoustu v plných nádobkách je 300 gramů, při tisku jsme tak spotřebovali necelých 30 % inkoustu z jedné sady plnících nádobek. Celou sadu pořídíte za 1 402 Kč (oficiální cena v eshopu Epsonu, jiné náplně se používat nesmí), tedy 352 Kč včetně DPH za lahvičku. Spotřebovali jsme tedy inkoust za 422 Kč. Cena inkoustu na jednu fotografii 10x15 tak vychází v průměru na 0,63 Kč, tedy 63 haléřů. Což je skvělé.
Fotka ovšem není jen inkoust, ale i papír a cena se samozřejmě odvíjí od toho, který si vyberete. My jsme zvolili v eshopech populární výhodné dvojbalení Epson Premium Glossy Paper s gramáží 255 g/m2, běžná cena 245 Kč za 80 listů (340 Kč na webu Epson), takže nás jeden 10x15 list vyšel na 3 Kč, jedna 10x15 fotka tak celkem vyšla na 3,60 Kč. Pokud zvolíte nejlevnější značkový 200g/m2 fotopapír, vyjde obrázek celkově na 2,55 Kč.
Dolévání inkoustu před závěrečným měřením.
U většího rozměru 13x18 vyjde tisk na 1 Kč, papír pak pořídíte za zhruba 5–7 Kč za list, větší fotka tedy vyjde na přibližně 6–8 Kč. Tiskárna však zvládne i tisk na A4, zde pak jedna stránka vyjde na 2,50 Kč za inkoust, jeden list pořídíte zhruba za 10–15 korun, takže jeden velký A4 obrázek vyrobíte za přibližně 13–18 Kč.
S tiskárnou L7160 vám navíc dorazí plnohodnotná sada inkoustových náplní, takže prvních zhruba 2 300 fotografií tisknete jen za cenu papíru.
Shrnutí na závěr
Protože se tiskárny v domácnostech již docela pěkně zabydlely a barevný tisk se dá považovat za samozřejmost, překvapily mne nadšené reakce na rychlost vzniku fotek a zejména na jejich špičkovou obrazovou kvalitu. Při použití kvalitního fotopapíru s vyšší gramáží totiž nic nenapovídá, že fotka vznikla v kompaktní domácí tiskárně, nikoli na profesionálním stroji ve fotolabu.
Fotokoutek s tiskárnou se na svatbě výborně osvědčil, navíc vůči ostatním variantám významně odlehčil rozpočet: 3,60 Kč za 10x15 fotku perfektní kvality na vysokogramážním fotopapíře vytvořenou během několika minut od vyfocení, to je více než dobré. Samozřejmě při tomto tvrzení počítáme s tím, že tiskárna (a foťák nebo kamera) nebude pořízena jen kvůli svatbě, to by cenově pochopitelně nevycházelo.
Epson L7160 je v nabídce za 12 490 Kč. Vyzkoušeli jsme i levnější L3150 za 4 390 Kč, ta však má jen čtyři inkousty (navíc ne tak kvalitní jako vyšší model), tiskne podstatně pomaleji (jednu 10x15 fotku dvě a půl minuty), a i když nabízí tisk ve velmi dobré jakosti, kvalita výsledných fotografií je oproti dražšímu modelu podstatně nižší.
